Zdravím.
Naše širší rodina si zakládá hodně na inteligenci a humoru. Když pak přijde řeč na to, jak se starám o naší babičku a že to není procházka růžovým sadem, tak vždy někdo řekne něco ve smyslu:"jaké si to uděláš, takové to máš" a upřímně mě to dovede vytočit, protože to vždycky pak začně každý papouškovat. Nikdo z nich si to nevyzkoušel.
Ale co na to jim říct? Nevěří, že je to těžké a že by oni sami měli problémy. Jak byla ta horka, tak říkám, že babi to opravdu těžce nesla a že je lepší za ní v horku nechodit.. No jo, jenže na to řekla jedna, že každý horka snáší špatně.
A já opravdu pak netuším, co jim říct, ač bych nechtěl urážet, tak už brzo začnu říkat, co si myslím.
Překvapilo mě, že toto dovede vytvářet tak negativní emoce...
Jaké s tím máte zkušenosti vy?
8x
Věta "jaké si to uděláš, takové to máš" je typická polopravda a výron popřevratové propagandy. Stejně jako náhled na chudé jako na lenochy, na bohaté jako na pracanty, na stát jako "nejhoršího hospodáře", na "posvátnost" nakradeného majetku, atd.
Budiž Vám to aspoň poučením, že to s tím humorem a inteligencí ve Vaší rodině nebude tak horké a že to může být i maska za kterou se skrývá kupa vlastností o kterých "slušná společnost" ani nemluví. ( Sobectví, pokrytectví, naivita, zbabělost, nenávist, ba i obyčejná hloupost. )
Ať si ji každý z těch chytráků vezme na tři měsíce k sobě domů a budou ze svých představ vyléčeni...
7x
Nedivím se, že je vaše reakce zde taková jaká je. 12 let jsem se staral o svoji matku až do její smrti a vím o čem je řeč. Právě naopak, než je v první odpovědi, je nutné aby jste cítila a slyšela slova uznání i pochvalu od ostatních, jak vše zvládáte a svůj čas věnujete člověku který to potřebuje. Každý rád slyší slova uznání která člověka posilují v dalším konání a vidí, že vaše starost o babičku je ceněna. Přeji hodně sil v další péči a nenechte se znechutit k této nelehké službě bližnímu. Až tady babička nebude, budete mít čisté svědomí a to je víc než něčí necitlivá reakce.
Je opravdu odporný, jak tu vnucujete tazatece myšlenku, že se o svoji babičku musí starat, aby měla svědomí čisté. Když ji to vyčerpává, ta starost o ní, má potřebu se tím všude chlubit, a chtít uznání od ostatních, tak ta starost o ni na ni zanechává nežádoucí psychické následky. Je úplně v pohodě tu péči o ni přenechat na někohom jiném, například domovu pro seniory.
To, že je člověk nasvětě díky svým rodičům, případně prarodičům, neznamená, že má bude mít svědomí čisté, jen pokud se o ně bude zrovna NĚJAKÝM ZPŮSOBEM starat. Ano, právní stát nařizuje se o své příbuzné postarat. Ale už nenařizuje jak. Primárně se o prarodiče starají jejich rodiče, nikoliv vnuci. Děti se pak starají o své rodiče. Ale klidně tak, že finančně přispívají na nějaké zařízení, které se o ně fakticky - fyzicky a psychicky (po)stará. Primárně mají mít staří prarodiče (potažmo i staří rodiče) od státu důchod. A pak k tomu se mohou přidat potřebné finance, aby byli v důstojném zařízení, které se o ně postará, aby tazatelka nemusela. A jestli tazatelka chce, a nemusí, tak ať si prostě nestěžuje. Dělá co chce, co si vybrala, tak jakýpak stěžování si. Nikdo ji nenutí.
Nechutný jsi tak akorát ty. To, že se někdo rozhodne starat o blízkého, není věc, kterou by měl kdokoliv hodnotit z pohledu "musí” nebo "nemusí.” Péče o blízkého člověka je individuální rozhodnutí, které s sebou nese fyzickou i psychickou zátěž. Pokud to přináší fyzické i psychické vyčerpání a je zapotřebí podpora, mělo by být možné hledat pomoc bez pocitu viny. Není žádná ostuda obrátit se na odbornou péči nebo domovy pro seniory, pokud se člověk cítí přetížený, nebo pokud péče v domácím prostředí už není možná. Je na místě dělat to, co člověku i rodině nejlépe vyhovuje, bez očekávání od ostatních a bez pocitu, že existuje jediný správný způsob. Každý má právo rozhodnout se podle svých sil a možností, a to, že péči někdo zvládne zařídit i jinak, neznamená, že selhal nebo že si méně váží svých blízkých.
@anzionka Na domov čekáme a je v nedohlednu. Manželova maminka, která ve čtvrtek zemřela (manžel se o ni staral 7 let), měla požádáno o domov 5 let. Absurdní bylo, že v pondělí (to už byla pod kyslíkem v nemocnici) ji vyzvali, aby nastoupila.
3x
Dobře Vám rozumím. Sama pečuji o maminku už několik let a poslední dva roky opravdu intenzivně. Maminka bydlí sama, ale už si neudělá vůbec nic - zapomněla to. Neví, že se má najíst, napít. Jídlo z předchozího dne jsem nacházela obeschlé v mikrovlnce. Obleče se, protože je jí třeba chladno, ale naruby a zadkem na předek. Nemyje se - neví, jestli tady někde je koupelna (je to její byt a bydlí v něm 53 let). O toaletě ani nemluvím. Naštěstí má dobré plenkové kalhotky. Nikdo, opakuji NIKDO, žádný z jejích lékařů ani její sestry, není schopen uvěřit, že je maminka na tom s hlavou tak špatně. Když k ní přijdou na návštěvu, ona naprosto s každým mluví plynule, sype z rukávu společenské fráze a směje se vtipům. Ale když odejdou, neví, kdo u ní byl a zítra neví, že včera někdo přišel. Ona je velmi chytrá. Bleskově se přizpůsobí situaci. Když návštěvě otvírám a zdravím "ahoj", tyká taky, když řeknu "dobrý den", vyká. Každého osloví "děvče moje/chlapče zlatý, to jsem ráda, že tě vidím!", aniž by tušila kdo to je. Její návštěvy ale nic nepoznají.
Maminčiny sestry po ní už několik let chtějí, aby dál pořádala rodinné srazy, jak to vždycky dělala. Ona ale toho není schopna, ovšem když jsem jim to říkala, nevěřily mi. Smály se a prý to nemám přehánět, v tom věku zapomíná každý. Ale jim hlavy slouží dobře, jsou o 3 a 6 let mladší než mamka.
Když jsem požádala pro maminku příspěvek na péči, dostala rovnou třetí stupeň. Kdo toto řízení zažil, ví, že že lidi často nedostanou nic, nebo dostanou první stupeň a pak musejí žádat o změnu příspěvku. Tím chci jenom dokumentovat, že mamka je na tom opravdu špatně, když to viděly i úřednice.
Určitě se nechci ničím chlubit. Nepotřebuji obdiv, potřebuji občasnou pomoc. Je to prostě tak, že když jsem jediná, kdo se o maminku může postarat, tak musím. Ale strašně mě frustruje, že se na každém kroku setkám s reakcí "vždyť ona je v pořádku, tak hezky jsme si popovídali, co pořád máš?" a podobně. U lékařů to samé. "Paní je dobrá, je v pořádku." No, po biochemické stránce možná, nikdy na tom nebyla tak dobře jako poslední dva roky, kdy jí chystám a podávám léky. Běžně zapomínala nebo si brala v jednom dni dvakrát. Má 18 tabletek denně. A tu nedostatečnou paměť dokáže skvěle zakamuflovat. Jedna osvícená duše v rodině to poznala, řekla mi, že maminka "skvěle klame tělem".
Ale pak zas přišel, postupně nebo i náhle, zlom a byl znovu na úrovni zpitomělého šimpanze, který neví kdo je kdo, kam šel, jestli už jedl, co je za rok, atd.
2x
Víš, proč se tak chovají? Protože o té péči mají potřebu mluvit ve velkým jen ti, kteří chtějí od ostatních obdiv. Něco jako: "Já se o ni starám. Kdo je víc?" Oni mají pravdu v tom, že jaký si to uděláš, takový to máš. Ty sis zvolila, že se o ni budeš starat, a pak všude naříkáš, ó jak já to mám těžký. Když už se s nimi ohledně péče o babičku chceš bavit, tak zvol poněkud pozitivnější tón i věci, co říkáš. Třeba: "Dneska jsem s babičkou byla venku, měly jsme obě radost, protože cestu do parku jsme potkaly dva hezký pejsky, co jsme si pohladily. Pak jsme si daly společně zmrzku v parku, babi i mě moc chutnala." Pokud je babi opravdu nemohoucí, tak si hledat pozivní věci i na tom. "Babi se zvládla sama najíst, měla pórkovou polívku, tu má moc ráda a opravdu jí chutnala. Po obědě jsme si obě pustily záznam koncertu vážné hudby od nás ve městě. Obě nás to hezky uklidnilo a pohladilo na duši."
To je ale blbost.
Já si nikde nestěžuji na péči. Jen pravdivě říkám, jak to je, když se někdo ptá. Právě proto mě překvapuje, že na to neumí lidi reagovat. Bojí se toho, že je to jednou také potká.
Lidi na to neumějí reagovat, ne proto, že se bojí, že je to jednou potká, ale protože nechtějí reagovat na vaše negativní stěžování si. Lidi totiž potkat nemusí, to co potkalo vás. Opravdu mají lidé na výběr, i když tohle odmítáte vidět. Může je to maximálně tak potkat, že svému prarodiči či rodiči zařídí místo v domově pro seniory a s jeho pobytem tam mu finančně budou vypomomáhat. Tím jejich péče o ně může skončit. Takže nemusí je potkat to, že se budou starat o nějakou babičku stejně jako vy.
anzionko vzpamatujte se. Zažila jste někdy péči o starého člověka? To jeden nedělá proto, aby měl obdiv od ostatních. Třeba ta potřeba o tom mluvit je voláním o pomoc zda aby se někdo z rodiny přidal a pomohl. A když už se ostatní přidat nechtějí, s kým jiným už tyto starosti chcete sdílet než v rámci rodiny?
Jeden to nedělá pro obdiv ostatních tehdy, když si o tom furt někomu nestěžuje. Jako tady zakladatel otázky. Volání o pomoc? Tak ať si sakra řekne o pomoc napřímo. A co když nikdo nebude chtít pomoct? Tak ublíženě zde bude psát, že je na to chudák sám / sama a nikdo nechce pomoct. Však pomoc je dobrovolná, těžko někoho dalšího budete nutit. Starosti má sdílet s těmi, kdo je chtějí poslouchat. Ten, kdo řekne na to, že babička to má v horku těžké, špatně to snáší, něco jako a kdo špatně nesnáší horka, každý, evidentně nechce poslouchat její / jeho stěžování si. Má si najít psychologa nebo psychoterapeuta, tomu sice zaplatí, ale její / jeho nářky bude se zájmem poslouchat klidně 50 minut v kuse. Dokonce na to bude i kloudně a k věci reagovat. Nebude tak muset se svými nářky za někým, kdo je evidentně nechce poslouchat.
1x
Kontrola emocí je nad zlato. Jak na to? Jak na to?
doplněno 10.11.24 17:22:
A co kdybyste jim prostě sdělil své emoce a pocity, bez kritiky (!). A zdůrazněte, že to není kritika, aby nedošlo k vystupňování napětí. Sdělte jim své pocity, že se cítíte nevyslišen a že byste očekával více empatie.
Problém je v tom, že vy se s něčím svěřujete (přirozeně), očekáváte pěstování a zpevňování vztahůl (přirozeně). Ale nedostává se vám ocenění a uznání toho co děláte nebo pochopení, místo toho zlehčování. Popíšete situaci, to není kritika. Případně ještě lze mé doporučení vylepšit konzultací s GPT a požádejte o facilitaci. Víc nepomohu bo sám nevím, ale myslím, že je to dobrý nápad.
1x
Paradox je akorát tak to, že existuje takový "zvláštní druh nadlidí", kteří se haledbají tím, že když se oni fyzicky a psychicky starají o někoho starého, že jsou něco víc, než lidi, kteří se nestarají. Protože ostatní neví, co je to měnit jim plínky, umývat je, krmit je, zvedat je z postele, zvládat jejich frustraci z toho, že jsou staří a nemohoucí, zvládat jejich senilitu...
Takový "druh nadlidí" často prohlašuje, že tohle mají dělat všichni, že je to přirozené a že když tohle někdo nedělá, tak je to póvl, co nemá city, emoce, co je to za podčlověka. Taky často prohlašují, že oni to mají děsně těžký. Mnohokrát chtějí, aby je okolí litovalo, pořád si na to stěžují, poukazují na to. A když je s tím někdo konfrontuje: "Na co si furt jakože stěžuješ?!", tak začnou říkat (mnohdy i řvát): "Já si nestěžuju, to jen vy si to VŮBEC NEDOVEDETE představit, jaký to je..."
1x
0x
Ale mne nevadi se starat. Mi vadi, ze kdyz uz se ptaji na peci, tak by meli umet reagovat tak, aby to melo hlavu a patu.
Takže vám nevadí se starat. Tak proč si jim stěžujete, že se staráte, a jak je to těžký? Jejich reakce jsou jejich reakce. Jste snad dospělá žena, takže byste měla vědět, že reakce okolí jaksi ovládat nemůžete. Ovládat můžete svoje emoce, svoje reakce a svoje pocity.
píšu, že si nestěžuju, nechápu tu vaší útočnost
píšu, že když oni se ptají, tak jim řeknu pravdu, nemažu med kolem huby
Problém je, že je nutíte tu "pravdu" poslouchat a ještě na ni kloudně reagovat. To jste snad nějaký kazatel, že všichni musí poslouchat "vaši pravdu"? Chcete se starat o babičku, starejte se. Nikdo vám nebrání. Babičku máte rád, děláte to pro ni. Alespoň toto tvrdíte. Pokud vám vadí se o ní starat, a chcete aby se starali o ostatní, otevřete pusu a řekněte jim to napřímo. Buďte připravený, že mohou odmítnout. Ale nenuťte nikoho poslouchat vaše nářky.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.