Máme náhlé úmrtí v rodině a nutně potebuji předepsat léky na depresi a smutek. Moje lékařka je dlouhodoně nemocná a zastupující lékař ordinuje pouze 2 dny v týdnu a jsou tam obrovské čekací doby, bojím se, že bych to v tom množství pacientů nezvládla. Kdo by mě ty léky mohl předepsat? Jsem ochotná dojet cca 40 km tam, kde by mě pomohli, buď nemocnice nebo nějaké zařízení. Máte někdo zkušenost? Potřebovala bych to co nejdříve, nejím ani nespím.
2x
Mně předepsal nějaké prášky praktický lékař. Tenkrát mi zemřel otec a ve stejném týdnu mě propustili po 15 letech z práce. Nebyla jsem schopná spát ani nic dělat, jen jsem plakala.
Jinak jedině psychiatr. Možná, jestli máte možnost zajít někam do nemocnice na psychiatrickou ambulanci, nebo v nouzi i na pohotovost, kdyby se Vám "udělalo hůř a už to nezvládnete". Neměli by Vás odbýt a objednat za 4 měsíce, jak je teď zvykem.
1x
Poraďte se taky v lékárně s lékárníkem. Poměrně dost léků na úzkost je volně prodejných - Lavekan, Sédatif PC, Novo-Passit... Nebojte se s lékárníkem probrat i PROČ máte o tento druh léků zájem, může mu to pomoct při výběru. Při dlouhodobých problémech už sáhněte po odborné pomoci. Můžete využít linku (první) psychické pomoci, psychiatrickou ambulanci.
Není to ostuda, nechte si pomoct. Nemusíte na to být sama, byť máte pocit, že všude kolem je teď tma. Ať je brzy pokud možno dobře.
0x
0x
Může je předepsat psychiatr. Tam se čekat nemusí, přijdete ráno a čekáte jen ty tři hodiny než se na vás dostane řada. Tak to bývalo dříve, možná se dneska čeká 6 hodin. Jinak na depresi je dobré dopřát si nějaké dobré jídlo co člověku chutná cokoliv od zákuzků až po čokoládu, nebo příjemná hudba, která vás zbaví stresu (u mě zabírá klasika jako Vivaldi, Bach, Schubert apod. - např. smyčcové nástroje a kontrapunkt je výborný - něco si lze vytvořit i pomocí AI pokud nic nemáte a chcete něco na míru, na to asi čas nemáte). Nakonec je dobré myslet na to co uděláte potom. Např. představte si co byste si koupila na sebe kdybyste měla milion, ale negativní myšlenky hoďte za sebe, jen si to představte jak byste se ohákla. Nakonec i utratit peníze za novou věc (i tím si člověk může udělat radost), nebo něco opravit to třeba zabírá u mě (protože vidím nějaký hezký výsledek své práce).
0x
Vím, je to těžké. Před pár dny mi odešel navždy manžel, po 49 letech od svatby. Jsem taky jako pták s přeraženými křídly.
Lékařka se mi snažila pomoci tím, že mi napíše nějaká antidepresiva. Odmítla jsem. Neberu nic, na nervy, ani na spaní, i když občas v noci zírám do tmy a tečou mi slzy.
Říkám si, že člověk se se vším musí vypořádat sám, na co nějaké berličky ve smyslu antidepresiv? Prostě truchlete, plačte, vzpomínejte a uvidíte, že svůj klid jednou najdete.
Ty léky bývají ošidné, objeví se občas závislost. Proto v klidu plačte, vzpomínejte...plně Vás chápu, jsem na tom stejně. A jsem při Vás.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.