Genetická informace v transfúzi krve

Příjemce dostává převážně červené krvinky, které nemají jádro ani DNA. Bílých krvinek je malé množství a dlouho nepřežijí. Imunitní systém příjemce je rozpozná jako cizorodé buňky a tyto bílé krvinky postupně zlikviduje. Proto se DNA dárce v těle příjemce časem ztratí. Pokud by příjemce dostal více transfuzí, bylo by teoreticky možné krátkodobě detekovat různé genetické informace, protože by bylo možné identifikovat různé bílé krvinky od různých dárců. Ale vzhledem k tomu, že jsou tyto buňky imunitním systémem odstraněny, nebylo by to trvalé. Přenos DNA bílých krvinek dárce při transfuzích nemá schopnost měnit DNA příjemce. Genetická mutace by mohla vzniknout jinými způsoby, jako je vystavení mutagenům (např. radiaci, chemikáliím), ale ne prostřednictvím transfúze běžně darované krve.

IMHO (ale nejsem doktor) se krvinky v člověku nemnoží, ale jsou vytvářeny a taky nemají neomezenou životnost.

(Říká se, že se každých 7 let obnoví celé tělo, asi to neplatí plně, ale u krvinek je nejspíš servisní interval ještě kratší.)

Takže nové "cizí" krvinky takhle nevzniknou, staré "cizí" taky umírají (jak přirozeně, tak při likvidaci problémů) a postupně teda vymizí zcela.

Mutace DNA tak nevznikne, protože se tam ty krvinky pohlavně nerozmnožují s ničím jiným, tak se nemá co jejich vlivem mutovat.

(Že mutují (a většinou to zmutování nepřežijou) nově vznikající buňky pod vlivem kosmického záření a pod. je něco zcela jiného.)