Už si nevím rady

Zdravím všechny a předem se omlouvám pokud bude můj příběh trochu delší...
Ani nevím kde bych měl začít, ale asi začnu sám u sebe. Za několik mi bude 30. Úplně nevím jestli to bude i tím věkěm, ale trochu asi taky. Když sem byl o půlku mladší, tak sem viděl sám sebe, že už kolem pětadvaceti budu mít manželku, rodinu, dům a nevím co všehcno. Zhruba kolem 23 mi přišlo, že je brzo ve 25ti něco takového plánovat, když sem ani neměl v té době vztah a budoucí partnerku bych přece jen rád trochu víc poznal a tak všechno tohle odsunul ke třícítce. Nejsem žádný model, ale úplně normalní chlap statnější postavy, udržované vzhledu a i přes introvertnější povahu se umím bavit, oslovit dívku a je se mnou sranda.

Letos to jsou 3 roky co jsem se rozešel se svojí přítelkyní a vztah sem ukončil já. Ze začátku jsme si rozumněli a nic nenasvědčovalo nějakému vážnějším problémům všechno jsme si vždycky vyříkali jako dospělí lidé a měli před sebou čistý stůl nebo alespoň to jsem si myslel... Zhruba po půl roce vztahu sem zjistil, že její "kamarád" není úplně kamarád a je nebo alespoň byla do něco bláznivě zamilovaná (on měl přítelkyni, jedno starší díte s byv. manželkou). Což mě celkem dostalo, protože nejsem typ co by někomu něco zakazoval. Tohle se mezi nami táhlo čtvrt roku než jsme si to vyříkali a po několika naschválech toho druhého jí tak nějak došlo, že se mnou vidí budoucnost. Tohle rúžové odbobí vydrželo zhruba rok než začali mít její rodiče doma problémy a k tomu se přídával i ten druhý jelikož její otec pracoval v rodiné firmě dotyčného, ale to sem nějak nebral v potaz a spíš po tom čím jsme si prošli mi dva a snažil sem se být půl roku oporou, ale za tu dobu se u rodičů nic moc neměnilo k lepšímu spíše naopak (v minulosti brali drogy a vratili se k tomu) a mě už začala docházet energie a vztah sem ukončil což alespoň vyřešilo situaci s rodiči, protože se pro ní snažili být oporou. Po cca dvou mesících mi došlo, že to byla chyba, ale už bylo pozdě a ona šla dál a poznala někoho nového...

A tady vlastně začíná to co mě trápí...
Po tomhle sem věděl, že sám musím jít dál a nemůžu se na někom zaseknout a nový vztah jsem jí přál i když si vybrala mistního holkaře, ale teď jsou spolu 3 roky, tak se asi srovnal a jsou snad štastní. Nebylo to hnedka, ale po nějaké době a teď nemůžu říct poznal, protože už jsme se znali, tak sem se začal více bavit s holčinou, kterou jsem znal už 3 roky, ale jelikož sem měl přítelkyni a ona přítele nikdy sem v tom nehledal nic víc. Určitě mi její přítomnost byla vždy příjemna, ale nehledal sem v tom nic víc. Jenže teď sem byl sám a ona i přestože měla přítele začala projevovat náklonost vůči mě a tím začal tenhle tři letý ani nevím jak to nazvat. Když jsme si povídali jako kamarádi cítil sem se v její přítomnosti skvěle a když jsme si začali psát každý den, usínal sem se zprávou od ní a stejně se tak probouzel. Bylo to fajn a asi po měsíci dopísování si a potkávaní se v práci sem jí pozval ven. Hrozně dlouho sem tomu odolával a nejsem rozvračet vztahů, ale tady to bylo silnější. I přes to jak naročný den a noc sem měl a ještě mě další čekal, tak sem za dva dny spal pár hodin, tak ty dvě hodiny s ní mě hrozně nabili energii a věděl sem, že se večer ještě potkáme v práci, tak sem si ten den s ní užil, počasí nám hrálo do karet a byl to úžasný den. Ještě předtím sem se snažil jak to vlastně mají s přítelem a po našem "rande" sem se snažil zjistit ještě víc... Začali spolu když jí bylo 19 a dle jejich slov je mu vdčená, protože jí zachránil v těžší životní situaci. Bývalí přítel si našel jinou, rodiče se začali rozvádět a neuspěla u maturity a prázdniny byla jak houba nasáta alkoholem. Vlastně nikdy za celou co se známe neřekla, že by byla zamilovaná, ale prostě jen někoho má. Jak jsme se poznávali víc a víc, tak mi spíš příslo že stále něco cití k tomu bývalému a tenhle je spíš taková náplast, protože v konverzacích často zanívalo, že ví že s ním nebude a že by se ráda vrátila do doby léta před rozchodem s tím předchozím. No po prvním rande bylo i druhé, třetí, čtvrté.. V tomhle sem nesmělí, ale tady to byl extrém a když už, tak do mě vždycky ta holka trochu kopla a popostrčila mě, ale tahle na tom je stejně jako já a potřebuje popostrčit k nějakomu kroku, ale všechny ty schůzky byli nevinný a hodněkrát jsme na sebe zírali a čekali co udělá ten druhý. Na počtvrté sem věděl, že už musím něco udělat jinak budu za troubu, co se k ničemu nemá a shodou okolností to byl den kdy sem měl narozeniny a když byla na odchodu, prostě sem jí chytil a dal jí aspoň pusu. Nikdy sem k narozeninám nic nechtěl sem v tomhle skromnej a vlastně to byla asi ta nejhezčí pusa nebo spíš polibek, protože to trvalo někonečně dlouho a chtěl sem zastavit čas. Až když byla doma zjistila, že mám vlastně narozeniny a citila se asi proviněně, že mi už mohla popřát jen po zprávách, ale nechal sem to tak se slovy, že mi už stejně nejhezčí dárek dala aniž by to věděla. Tohle ještě chvilku takhle trvalo a schůzek v soukromí jsme měli pár, jelikož i její přítel ne vždy byl v práci a my se směnama, tak nějak různě střídali, ale jednou za 7-14 dnů jsme si ten čas na sebe našli. Jenže pak nastal zlom kdy jí asi dohnalo i svědomí vůči partnerovi a hlavně z obou ten ostych opadl a k polibkům se přidali intimnější doteky atd.. (sex jsme spolu v té době neměli na to došlo později). No k tý její zpátečce sem ještě přidal, že ji mám víc než jen rád a že mi na ní záleží a to byla konečna, jenže jen na pár dnů a do dneška nevím co se jí honilo vlastně hlavou a já z tohohle byl sám zmatenej. Začit si se zadanou holkou... Zkusil sem navrhnout,že by bylo dobré aby si to v hlavě srovnala a dostal sem za to slušnou bídu. Nějakou dobu jsme se kvůli tomu všemu dohadovali, až jsme se přestali bavit úplně. Chvílí nám to tak vydrželo než se k ní doneslo, že sem s někým někde byl a shodou okolností tu slečnu neměla v lásce. Určitě sem za ní nešel abych jí naštval nebo tak něco a časem jsme se shodli, že ať by to byl kdokoliv jiný reakce by byla podobná. No a tím začalo další kolo tohohle všeho, po pár schůzkách došlo i na sex a stejně jako s polibkem ať bych si to představoval sebelíp, tohle moje očekávaní předčilo. Né že by byla nějaký sexuální predátor, ale city k ní ten zážitek ještě více prohloubili... Ani tohle samozřejmě dlouho nevydželo a vlastně to dopadlo stejně. Takhle to nějak pokračovala do minulého roku na začátek prosince. Nikdy sem hnedka neběžel za jinou, ale po třech měsicích nějaký naděje vdáte a chcete zapomenout... Shodou okolností o mě stále projevovala zájem druhá dívka kterou nemusela a valstně sem si chvíli říkal, že už to musím sám kvůli sobě vzdát, že to nemá budoucnost a jít dál. No to mi vydrželo do doby než sem tu druhou více poznal a stala se z ní žárlivá psychopatka, co mi doma prolezla každy šuplík, skříň a i starý telefon, kde sem měl v poznámkách nějaký basničky, zprávy, svoje myšlenkové pochody a v galerii par screen kusů chatů s pro mě hezkýma zprávama. Na to sem přišel celkem nahodou, protože někdy sem myšlenkama byl u té první, ale snažil sem se to nedávat na jevo a po takových drobných hádkách, jako proč na instagramu sleduju holky co mají profilovou fotku v plavkách apod. a v den kdy sem se bavil s přáteli mě doslova odtáhla domů a při hádce proti mě použila jednu z vět co sem měl v poznámkách a odninud jí znát nemohla... Tohle sem musel ukončit, protože takovýhle sceny nejsou nic pro mě a hlavně se dotkla pro mě hodně citlivého tématu, kdy chtěla věděk koho mám v hlavě...
Krátce na to se opět ozvala ta první a oproti tomu co bylo předtím byla úplně jiná, projevovala vůči mě velkou náklonost, chyběl sem jí vlastně vždycky když jsme se přestali úplně bavit, myslela na mě, že kě mě něco cití, ale nechce si takový věci připouštět a už vůbec mi to říkat, protože bych jí až moc viděl do hlavy a mohl to proti ní zneužit. Tohle byla asi reakce kvůli příteli, který po letech vztahu věděl jak na ní a jak si prosadit svojí a psychycky jí přitlačit ke zdi. Každopadně mezi nami začala další, ale úplně jiná kapitola. Po těch dvou letech to bylo nejhezči co kdy mezi nami bylo. V praci si mě sama vytáhla abysme se si dali aspoň pusu, když nebyl čas se sejít jinde, ve zprávách byla taková nežná a fakt sem jí nepoznával obzvlášť po té poslední hádce, kterou mezi nami vyvolala a skončilo to. Všechno to vyvrcholilo firemním "vánočním" večírkem kdy jsme si jeden druhé zprvu nevšímali, než jsme se dostali k sobě a pak už se od sebe neodtrhli. Nakonec jsme šli ke mě a všechno to co dělo pak bylo tak krasný a rychlí až nejhezčí moment přešel v hořkou vzpomínku.
Teď se ještě musím vrátit k té druhé divce se kterou sem se vídal, protože holky měl společné kamarádky tak ta první o ní lecos věděla a já se v našich rozhovorech některými věcmi netajil, naopak sem se přiznal dobrovolně abych to hezký neničil zbytečnými dohady. Po tom co sem to s druhou dívkou ukončil si připravila moc hezký příběh, který za mímy zady výpravěla ostatním a já o tom nic nevěděl a vlastně sem se k ní ani neměl. Tím že jsme se s první občas vytratily v práci, travili víc časů bez nějakých ostichů i veřejně, tak si dala dvě a dvě dohromady a zatím to byli jen domněnky a já nic nepotvrdil, už tušila koho sem měl celou dobu v hlavě a nejen tam... No firemní party věděla, věděla že tam budu s první divkou a všechno hezky předem připravila. S naším vytratěním se ke mě, se za nami vidala a já v ten den zjistil něco o čem sem neměl ani tušení. Jelikož jsme někdy trávili čas u mě a několikrát sem jí půjčil klíče aby třeba připravila večeri nebo ráno mohla zamknout atd.., tak si při jedné z návštev odnesla i náhradní klíče, které sem měl a diky nim nás oba překvapila v tom nejlepším a to byl konec všeho...
Jelikož měla už přes měsíc připravený příběh jak jsme spolu, díky klíčům co si odnesla a zašla ke mě v mé nepřítomnosti to tak i vypadalo plus nevím co všechno. Svým příchodem částečně zdokumentovala co se u mě dělo a poslala to příteli první slečny...

Od té doby jsme se parkát střetli v autech, ale už nikdy spolu nemluvili, nepsali si nic. Vypadalo to jako bych někoho už měl a jí si jen přivedl jako milenku a ke všem těm citu plných zpráv sem vypadal jako bych jí lhal... Ztahla se do sebe, vyžehlila si to u přítele a mě úplně odstřihla. Pro mě to bylo hodně bolestivý nedostal sem ani šanci si o tom promluvit, přitom ona ode mě dostala tisíc možností si promluvit o čemkoliv a kadžá naše era nebavení se začala, protože si postavila hlavu a prostě me utla a po čase zase přišla s omluvou. Dlouho sem měl strach doma i spát, všude sem se musel zamykat a nedej bože abych usnul u televize a probudil se když ještě běžela. Hrozně sem se bál, že kě mě může kdokoliv kdykoliv si jen tak vejit, samozřejmě došlo k výměně zámku atd... Ale všechen ten strach tam byl a ztráta člověka co mě tolik znamenal byl těžký. Dva měsíce mi trvalo než sem se přes všechno přenesl, ale za celou tu dobu do teď sem na ní nezapomněl. Zkusil sem se seznámit s někým jiným, bavit se s lidma být zavřený doma sám a vždycky když sem se třeba dva, tři týdny citil svkělě, vůbec si nevzpomněl, tak pak i v průbehu noci přišla facka a byl sem zase zpátky na dně. Už je to skoro rok a hrozně moc si přeju na ní zapoměnout, jít dál. Jenže mi nic nepomáha a každá ta facka mě vrací víc zpátky a citím se kvůli tomu hůř a hůř a hrozně moc mi chybí a sám nevím co s tím mám už dělat. Chci jít dál a zapomenout, ale vždycky si mě to po nějaký době najde.

A tady je asi důvod proč to píšeu sem. Třeba mi někdo dá najaký nový směr, dobrou radu co dělat nebo co by mi mohlo pomoct na tohle všechno zapomenout, protože sám nevím co mám dělat. Vím že bych jí moc chtěl, ale to už nikdy nebude, protože co se stalo, s tím co se jí stalo v minulosti, jak je tvrdohlavá a radši bude s někým jen aby nebyla s nikým...

Díky moc kdo to dočetl celý, je to delší než sem si myslel, ale chtěl sem popsat svojí situaci co nejpodrobněji, abych mohl dostat, co nejlepší radu. Také se omlouvám za gramatické chyby, ale v takovém textu to bez nich nejde...