Jak být v životě šťastný? Proč nejsem?

Mě udivuje, že se stavíte k životu, jako byste očekával, že vám život, společnost, lidé, rodina, kamarádi něco dluží. Proč si to myslíte? Co vás o tom přesvědčilo? Pročpak si myslíte, že někdo vám věnuje čas, prostředky, pozornost, způsoby aby vám pomohl? Kde, jak a proč by to někdo udělal? A jakou máte představu, že by měl někdo něco udělat? Aby třeba ubral rodině a věnoval vám? Máte konktrétní představu co vlastně od lidí chcete, potřebujete? Každý máme problémy, jen o nich nemluvíme, neobtěžujeme lidi okolo. Máme nemoce, nemocné blízké, nemocné a postižené děti, nemáme práci, jsme staří, ve škole nám to nejde, máme pocit, že od nás rodina požaduje něco, na co nemáme, nechápe nás, jsme opuštěni, osamoceni, máme bídu. . . . Prostě všude a každý něco má, s čím musí zápasit. A když má několik dní nebo měsíců klid, ale zítra to tak nemusí být. Věřte je to tak. . . . jednou jsi nahoře, jednou dole. . . Plavat musíš sám!

P.S. Nějaký konkrétní návrh na řešení tvé situace je naprostý nesmysl. Musíš pochopit, že je to tvůj, jen tvůj život a jaký si ho uděláš, tak budeš žít ještě nějakých cca 70 let.

Jaké máte vzdělání, školu, učební obor?

Co umíte?

Jakou máte práci?

Jste poplatný společnosti, umíte něco, co je žádané? Nejlepší by bylo mít řemeslo - pokrývač, elektrikář, zedník, čalouník, tiskař, obkladač, klempíř. Práce a peněz byste měl, ale neměl čas. A k dobrému řemeslníkovi se vždycky nějaká slečna najde, která bude ráda za jeho zabezpečení rodiny.

Říká se, že pomoc najdete na konci své ruky.

Jste zdravý, nemáte žádné omezení, 4 zdravé končetiny, zrak a sluch dobrý? Máte kde bydlet? Poplatíte bydlení?

Umíte nakoupit, uvařit, uklidit, nebo třeba i upéci moučníky?

Spoléhat se na sebe, nečekat, že za Vás něco vyřeší rodina (jste již dospělý) natož cizí lidi. Ale občas je dobré mít někoho na popovídání, to ano.

Sportujte. Cvičte. Chybí endorfiny, hormony štěstí, které navozují pocity štěstí.

Kolo, plavání, běh, míčové hry, tanec apod..

Najít si koníčka.

A ty slečny? Zkoušejte stále.

Jaký život se ti bortí? To, co popisuješ? Ten hegeš? To je snad dobře, ne? Ať se to zbortí a začne něco nového. Takový život nechce nikdo z nás.

Musíš pro to ale něco dělat. Doteď jsi byl jen pasivní a pravděpodobně i nedospělý.

Samozřejmě, že máš právo na šťastný život.

Ale co nemáš je nárok na šťastný život. Nikdo nemá povinnost ti ho zajišťovat. Jaké si to uděláš, takové to budeš mít, když budeš jen brečet, budeš to mít ubrečené.

Já jsem šťastný proto, že jsem na tom vytrvale pracoval a směřoval k tomu. A aktivně se o to štěstí snažil. Naučil jsem se spoustu věcí, práci jsem si aktivně hledal a našel v oblasti které rozumím a baví mě. Že tomu rozumím je dáno tím, že jsem se tam učil všemu, co se dalo, dal jsem do toho spousty hodin, měsíců a let a celý život se v tom aktivně zdokonaloval. Zatěžko mi to nepřišlo, protože jsem si vybral oblast, která mě bavila a čím víc jsem uměl, tím mě to bavilo víc. Ale samozřejmě jsem si kvůli tomu musel mnohé odříct a věnovat tomu spoustu úsilí.

Taky se mi nedařilo pořád a všude a vždycky a ve všem, taky se mi stalo, že jsem měl s bídou na jídlo a dělal od nevidím do nevidím, ale věděl jsem, že zase bude líp, protože se postarám aby líp bylo. Se zdravím jsem taky měl problémy a kdyby to bylo, jak si matička příroda usmyslela, tak jsem už desítky let mrtvý. Ale nedal jsem se, věřil jsem lékařské vědě, dělal co se dalo a co bylo potřeba, bez ohledu na to, jestli mě to bavilo nebo bylo přijemné (nebavilo, často bolelo, ale co bych ppro sebe neudělal, že) a dokázal se přizpůsobit všem omezením, které z toho pro mě vyplynuly.

Když jsem byl orel, tak jsem radostně kroužil nad horami a oblaky, když jsem teď želva, tak se těším z kytiček podél cesty. Jasně, že bych lítal až bych brečel, ale když teď nemám křídla, tak aspoň ty kytičky.

Nedávno jsem byl na nějaké akci, rozložil si tam na stůl různá hejblátka, udělátka a hračky a ukazoval to ostatním, jak je to úžasné, co to všechno umí, co s tím plánuju za neuvěřitelnosti a tak, nadšeně o tom vyprávěl a nějaká holka tam závistivě pronesla něco o tom, že to se holt někdo má, když si může dovolit pořídit si zbůhdarma tolik takových kravin. A znuděně při tom cosi klofala táákhle dlouhýma pěstěnýma drápama do mobilu, co stál asi tak desetkrát víc, než všechno na tom stole dohromady i vybavením, které jsem pro to použil. A záviděla mi moje bohatsví. Asi mi záviděla právem, ale nebylo to o tom, kolik má kdo peněz, ale o tom, jaký má přístup k životu. Já jí ten mobil nezáviděl, mě můj tlačítkáč bohatě stačí (kdyby nestačil, pořídil bych jakýkoliv bych chtěl, peníze nejsou problém, ale chci své pohodlí).

Na něčem jsi to sem napsal, na podobné hračičky jako mám ti stačí obětovat jeden oběd ve slušné restauraci a máš zábavu na celý rok. Ale jaký si ten život uděláš, takový budeš mít, nikdo tě nedonutí být šťastný, pokud tomu sám nejdeš dlouhodobě a aktivně naproti.

Jak být šťastný? Proste být spokojený s tím že jsem zdráv , že mám práci a tudíž peníze. Co by za to dali třeba parolypionici kdyby se měli jako ty...

Nevím, jak jste starý. Proč máte nestálý příjem?

Zamyslete se nad sebou a řešte to. Najděte si lepší zaměstnání se stálým příjmem, zklidníte se. Važte si toho, co máte. Vždy může být hůř. Hlavně klid. Choďte ven, dělejte něco, co Vám přináší alespoň drobet radost. Dívku můžete najít v každém věku. Jen se stále rozhlížet a zkoušet. Jednou to vyjde. Budete na to dva a bude to veselejší. Ale musíte dívce mít také co nabídnout. Pokud nemáte co, tak na tom zapracujte.

Popovídejte si v rodině, s kamarády. Zjistíte, že každý má nějaké starosti. Jistě Vás rádi vyslechnou. Pokud ne, tak vše vypište na papír a pak jej třeba zahoďte. Hlavně nebuďte smutný a konejte. Bude zase lépe. Nedejte se.

Každý má právo žít šťastný a spokojený život, ale nikdo to za Vás nevyřeší. Musíte sám. Zítra může být vše jinak.

Držím palce. Zdravím.

Dal bych ti rad do života že bys je neunesl.

Každopádně, tvoje domnělé problémy nikoho nezajímají, a budeš velmi oblíben silných jedinců, pokud je budeš obtěžovat svými domnělými problémy. Proč by měli někoho zajímat tvoje problémy, které ve skutečnosti žádnými problémy ani nejsou?

Kotě za hlavu, když spadneš tak se zvedni, klidně desetkrát po sobě a ber to jako výzvu, po 11. už nespadneš, Vidím to dnes a denně, vidím lidi kteří si zvedli i po 120. a dnes jsou z nich vysoce úspěšní lidé kteří učí ostatní a ostatní jim za to platí...

Je pravda, že průměrný kluk nemá dnes na to, aby si našel průměrnou holkou. Budeš muset hledat o dvě třídy níž a nebo se stát nadprůměrným...

Howgh

Chceš vědět, proč ti psycholog neseženeš holku? Tak popros a dozvíš se to.