Jak napovídá předmět otázky, nejsem úplně společenský typ (mírně řečeno). Nechce se mi rozepisovat se o tom, jak jsem to dopracoval až sem, tak to vezmu stručně.
Ještě na prvním stupni základky jsem se socializoval a dělal si kamarády víceméně normálně, i když jsem byl spíše pasivní a nesmělý. Po přestěhování a přestupu na jinou školu už jsem se ale nedokázal začlenit. Samozřejmě jsem našel několik spolužáků, kteří na tom byli podobně, ale také to byli introverti a do řeči jim moc nebylo. Někdy od páté třídy jsem tedy komunikoval s někým mimo rodinu (které to vždy bylo víceméně jedno) pouze ve škole, nikdy jsem s nikým někam nezašel, prázdniny jsem trávil sám a postupně se uzavíral do sebe. Doufal jsem, že na SŠ to půjde lépe, ale do prváku jsem nastupoval uprostřed pandemie a po chvíli se šlo do karantény. Nějaké úvodní seznámení tedy téměr neproběhlo a já nevěděl, jak někoho oslovit. Navíc nikdo neprojevil sebemenší zájem o mě, takže jsem se s níkým za celé studium nijak nesblížil.
Za měsíc nastupuji na VŠ. Za posledních deset let jsem s nikým ani neměl delší pokec, natož abych někam "vyrazil". Na alkohol jsem dosud ani nesáhl, na místa nebo akce, kde se nabízí, jsem nikdy nezavítal. Vlastně jsem prakticky nevytáhl paty z domu pokud nešlo o školu. Nikdy jsem se tedy nenaučil s vrstevníky vycházet a jak se mezi nimi chovat. Na nikoho ani nemám kontakt.
Poměrně nedávno mě to začalo nahlodávat a řekl jsem si, že to zkusím nějak zlepšit, ale nikam jsem to nedotáhl. Několikrát do týdne se odhodlám projít se městem a tam to končí. Kdybych na to nebyl sám, tak bych třeba i vkročil do nějakého podniku, ale takhle nemám ponětí co a jak. A mezi lidi se jinak nedostanu, protože nemám zájmy, kterým se dá oddávat ve společnosti a žádné takové mě neoslovily i když jsem je hledal.
Teď mám ještě nějakou naději v podobě nového kolektivu na VŠ, ale nemyslím, že se nějakým zázrakem osmělím. Jsem výrazně "pozadu", s valnou většinou vrstevníků nemám nic společného a teď už asi neudržím delší konverzaci. Moje otázka tedy zní: dá se to vůbec nějak otočit? Být "normální"? Má někdo podobnou zkušenost?
9x
Nemyslím si, že jsi asociál. Myslím si, že jsi introvert. Mohlo by se to v tobě otočit, kdybys měl zájem o lidi. Kdybys byl zvědavý jaci jsou. A pak je měl rád nebo se jim vyhýbal, protože bys věděl, že ti mohou ublížit. Jestliže ti jsou naprosto lhostejní, není potřeba se k něčemu nutit. Jen nesmíš škodit, jen proto, že nevíš, nechápeš. Bylo by dobře. že tvé chování je akcí a chování lidí je reakcí na tebe.
doplněno 16.08.24 11:49:
Nedá mi to, musím se zepta. Asperger u tebe nebyl diagnostikován? Tam by ten problém mohl být.
2x
Rika se, ze kdyz se chce, tak to jde. Musis zacit hlavne u sebe! Precti si neco o small talk a zacni treba tim. Takhle muzes malymi krucky pokracovat. Treba nekolikrat za tyden.
Prihlas se do nejakeho kurzu, jakehokoliv. Bud sportovniho nebo treba retorickeho, kurzu vareni atd. Vsude jsou lidi a pomoci small talk tzv. o nicem nebo k danemu tematu kurzu se naucis s lidmi komunikovat.
A hlavne ver, ze v tom nejsi sam. Covid napachal daleko vetsi skody na lidech!
2x
Nejdřív si ujasni, co by Tě bavilo jako hobby, najdi si nějakou svou zájmovou činnost. Společné zájmy lidi spojují. Mají si co říct, obohacují se vzájemně o své zkušenosti. Všude jsou oddíly, kluby, kroužky, kurzy, sbory a soubory. Více lidem pomohlo dobrovolnictví, že se přidali do party mladých, co jezdí něco zvelebovat. Hlavně si nesugeruj, že to nejde.
1x
)
1x
Proč byste nebyl normální? Každý je jiný. Někdo má rád kolektiv, někdo je raději sám. Pokud chcete vce hovořit s lidmi, je třeba si najít nějaké zájmy, kde nebudete sám. Více se usmívejte a pohovořit si můžete s kýmkoliv. Jen začít.
Jako vysokoškolák, máte více šancí při různých debatách, kde můžete uplatnít své názory a tudíž i konverzaci. Zvládnete to.
Držím palce. Zdravím.
0x
0x
Ono je to hodně dáno prostředím. Škola tě moc ke komunikaci nevybízí, možná až na některé učňáky, kde se třeba společně vaří, montuje, nebo třeba stará o zvířata. Může se to třeba otočit tak, že si najdeš práci, ve které budeš neustále muset s někým spolupracovat, pořád ti bude někdo říkat něco, na co budeš muset reagovat, pak se uvolníš a zvykneš si vyjadřovat vše, co máš na mysli. Šel bych na to tak, že bych změnil prostředí, které postupně změní tebe, ačkoliv to bude ze začátku nepohodlné. Pomůže určitě studium psychologické literatury, pak si uvědomíš řadu souvislostí. Není to nejlevnější, ale mohl bys třeba občas zajít na masáže, třeba tantritické, taky ti to určitě v něčem pomůže.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.