Nejste přihlášen/a.
Vůbec nechápu o co vám jde?
Chcete vědět kdy přesně přijede domů, chápu to správně? No tak mu Nesaďte do auta Airtag nebo zapomeňte "telefon" A můžete se podívat.
Když už teda mu neumíte říct: hele máme překvápko a potřebuju vědět kdy přijedeš
Na airtag pozor, "každý" i android telefon hlásí "sledovací zařízení které cestuje s vámi" a když se s airtagem hýbne, cvrliká.
Ale budeš, já si to ráno objednal v Alze a odpoledne už jsem to měl
kmet: Já myslel že až po určité době a ne hned
Tak to jí nemusí vadit,, a tato přiveze domů, a může to zabalit do své zapomenuté taštičky
Pokud jen řeknete "překvapení", tak rozumný člověk to vezme.
On možná manžel není až tak úplně blbý, aby nevěděl, že má kulatiny a že mu asi chcete nějak udělat radost - takže nejspíš nebude překvapený tím, že něco máte, ale spíš obsahem toho "překvapení".
Protože pod tím se stejně může skrývat cokoli, od setkání rodáků a celé vesnice s místní kutálkou v čele, přez nečekanou cestu do zážitkového centra, až po vás samotné v růžové noční košilce a důkladně stažených záclon
Před dvěma týdny jsem měl čtyřicáté narozeniny, ale zdálo se, že si toho
nikdo nevšiml. Myslel jsem si, že mi třeba manželka po snídani poblahopřeje
a možná mě překvapí malým dárečkem, ale neřekla mi ani:"Ahoj miláčku!" Své
naděje jsem vkládal do dětí, ale ty snědly snídani, aniž by mi cokoli řekly.
Když jsem odjížděl do práce, cítil jsem se opuštěný a nedoceněný. Ale
jakmile jsem vstoupil do kanceláře, tak mi sekretářka popřála vše nejlepší a
hned jsem se cítil lépe - alespoň někdo si na mě vzpomněl.. Pracoval jsem
do dvou odpoledne, když se otevřely dveře a moje sekretářka se zeptala:
"Dnes je tak hezký den, vy máte narozeniny... Nepůjdeme na oběd?"
Ochotně jsem souhlasil, neboť to byla nejmilejší věc, kterou jsem slyšel
od rána. Šli jsme do skvělé restaurace, najedli se a v příjemné atmosféře
vypili skleničku vína. Když jsme se vraceli, tak se sekretářka zeptala:
"Musíme se vracet do kanceláře? Dnes je tak krásně!"
"Nemusíme se vlastně vůbec vracet."
"Nezajdeme ke mně?"
Souhlasil jsem. U ní doma jsme si dali sklenku koňaku, dobře si popovídali
a má sekretářka v nejlepším navrhla:
"Máte něco proti tomu, abych se šla do ložnice převléci do něčeho
pohodlnějšího?"
"Jen běžte!" Moc rád jsem souhlasil.
Odešla do ložnice...
a po pár minutách vyšla s narozeninovým dortem se zapálenými svíčkami.
Nesla ho spolu s mou manželkou a dětmi. Za nimi šla tchýně s tchánem, moje matka
a můj šéf s ostatními spolupracovníky. Všichni společně zpívali narozeninovou písničku.
...seděl jsem na gauči...a na sobě jsem měl jen ponožky...
jo ženská nechce radu, ženská si chce pokecat
Přijde ti normální se na zeptat na radu, jak se mu vnutit? Jak to proboha můžou cizí lidi tušit, na co (a kam) tvůj manžel jede, slyší
Tak mu třeba řekni, že u vás na vesnici nemají to a ono a že chceš vzít do města a máš tam nějaký zařizování, takže se svezeš s ním, tohle jako ti tady máme vymýšlet za tebe?
Že mě to nedošlo hned, další ženská, co si nenechá poradit
Tak jinak, řekni bábě co bydlí v posledním baráku ve vesnici, že bude mít hlídání a jakmile pojede tak ti zavolá, das pětistovku a VYRESENO
Co tam máš dál? Kdo bude nahatý vyskakovat Z dortu? Kolik má kulatiny padesátiny?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.