Hezký večer všem.
Chci se zeptat, hlásil jste se někdo do armády přes www.doarmady.cz?Co Vás čekalo na rekrutačním na motivačně-informačním pohovoru? Museli jste tam už něco podepsat nebo to bylo čistě jen o tomto pohovoru?
Děkuji.
3x
Nejdříve Vás vyzve vaše krajské vojenské velitelství ke schůzce. Tam s vámi proberou pár informací, něco si od Vás vyžádají a poté si určíte termín na celkové vyšetření do vojenské nemocnice. Pokud úspěšně projdete zdravotními testy, tak si pak určíte termín na testy fyzické. A až tam se rozhodnete, jestli smlouvu s armádou podepíšete, do té doby žádný závazek nepodepisujete. Po fyzických testech jdete na personální pohovor a nabídnou vám pozice, vy je buď přijmete nebo ne, nebo řeknete co byste chtěl dělat anebo v jaké dislokaci. Můžete si už dopředu, pokud někoho znáte na konkrétním utvaru domluvit místo tam a na personálním pohovoru už jen podepíšete domluvenou pozici, ale to byste musel mít na konkrétní jednotce známého, aby se za Vás mohl zaručit a tím vám bloknout místo, pokud tam pro vás vhodné místo naleznou a budou vůbec chtít.
doplněno 27.07.24 12:32:
A úplně špatná práce to není, pokud nejste workoholik. Slušné peníze i postup, a moc se nenadřete. Ale někteří mohou závidět, že vás musí platit z daní a sami by nedokázali udělat 20 kliků 
1x
0x
Já měl vojenskou přípravu na vysoké škole, jednou týdně v pátek, to jsme jezdili do Motola. Tam byli takoví idioti a bazírovali na takových hovadinách, že to znechutili všem.
(Například jednu z mála věcí, která by snad mohla být použitelná (pokud by snad ještě někdo neznal) - určování Severu podle hodinek a Slunce - shodili tím, že se učila až po setmění, kdy Slunce bylo pod obzorem, takže lampasák označil "tuhle lampu" za Slunce a učil to podle toho. Většina lidí měla digitálky a lampasák kontroloval výsledky buzolou a známkoval podle toho. A takhle to tam bylo se vším.)
Takže jsem využil novinky - odepřít to z důvodu svědomí, kde se nemusely zrovna uvádět žádné detaily, takže jsem ani nevypisoval, že nemám to svědomí nechat ženu s dítětem samotnou doma a jet kdovíkam dělat idiotům blbce - a místo toho jsem čel na náhradní službu do nemocnice dělat pomocné práce. Vydělal jsem jak já, tak stát, protože náplň pomocných prací je dělat co chce šéf a šéf potřeboval ajťáka k počítačům, protože ve fakultní nemocnici bylo výpočetní oddělení banda individuí ještě z minulého režimu, kteří počítačům nerozuměli ani za mák. Takže já nevypadnul z oboru, dělal jsem sice za almužnu, ale aspoň chodil spát domů a stát ušetřil spoustu peněz za kvalifikovanou pracovní sílu.
Takže takto jsem se vypořádal s brannou povinností a od té doby nemám nutkání mít s armádou cokoli společného. A tedy taky je jasné, že nemůžu (a ani nechci) vědět, co se na rekrutačním středisku děje.
NATO není v prvním případě o bránění vlasti, ale být součástí agresívní armády a rozlézat se po celém světě.. A pak říkat jak vlast bráníte třeba několik tisíc kilometrů od domova... Je to pouze o úhlu pohledu...
"To bude krása až společně padneme za ... *) a jeho rodinu!"
*) doplňte jméno představitele státu podle aktuální politické situace
Nejdříve jsem se pouze zasmál, ale teď přece jenom reaguji. Nevím čím jsem měl urazit tazatele, pokud jsem mu pouze naznačil smajlíkem, že jeho úmysl není, v současné době (pochopitelně z mého hlediska), moc rozumný. Tedy pokud tím nechce řešit nějaké své existenční problémy. Takže, ale i tak se mu omlouvám.
Jsem totiž ročník, který byl v aktivní službě v armádě, přímo v průběhu událostí v srpnu v roce 1968. A nebylo to tehdy moc veselý.
Co se týká mý "služby" v armádě, tak jenom pro srandu. Po letech v civilu jsem to "dotáhl", už jako "záložák"a dokonce bez jakýchkoliv cvičení (ze zdravotních důvodů "omezení 3 stupně" 
) až na hodnost kapitána. Což byla celkem legrace, neboť to nás vždy, po cca čtyřech letech, "vyzvala vojenská správa", k výročí osvobození na 9 května, "k nástupu" a povýšili nás, rozkazem ministra národní obrany, o jednu hodnost.
Vojnu jsem nikdy "nežral", jak by mohli někteří, ze mnou uvedeného, usuzovat, ale měl jsem dobré velitele a perfektní partu kamarádů a taky dobrou odbornost (spojařina-radiotelegrafista), v níž se dalo odborně vyniknout. Takže jsem, na "vojnu", vzpomínal vždy v dobrém. Ale nikdy jsem neuvažoval o tom, že bych si zvolil, vojenskou službu, jako své povolání i když, před odchodem do civilu, takovéto návrhy a požadavky byly.
No a v současné době, kdy se jedná i o to, že v rámci vojenské služby je možné (kdy jsou "profi" vojáci součástí vojsk NATO) jejich "delegováni" do zásahů po celém světě, nemyslím si (zdůrazňuji že pouze za mou osobu), že rozhodnutí zvolit si toto "zaměstnání" je rozumné.
Ovšem, při současném mezinárodním napětí a stavu ve světě a aktuálním politickém přístupu k "válce a míru", je toto "povolání", pravděpodobně asi i dostí "perspektivní".
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.