Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Strasti života. Jak to vidíte vy?

Od: verzik odpovědí: 16 změna:

Dobrý den,
můj "příspěvek", jestli se to tak dá vyjádřit, bych začal svou momentální situací. Je mi 35 a přes můj pokročilý věk stále bydlím u rodičů a jsem v současné době sám.
Svůj příběh bych začal ve svých 31 letech, kdy jsem poznal svou bývalou partnerku, a protože jsme trávili většinu času u nás, rozhodli jsme se po čase, že si začneme rekonstruovat dům po mých prarodičích sousedící s domem mých rodičů. Z technických a administrativních důvodů nebylo v té době rozumné přepsat dům na mě, tak jsme začali s pracemi s tím, že až bude rekonstrukce dokončena, vše se uvede na pravou míru. Po třech letech vztahu a téměř každodenního oblékání se do montérek a práce do setmění se se mnou partnerka rozešla. Težko jsem se z toho vzpamatovával, ale nevzdal jsem to a řekl si, že když už jsem se jednou dal do bitvy, musím jí dokončit a za "velké" pomoci otce jsme na baráku pokračovali svépomocí dál.
Uplynulo téměř třičtvrtě roku a já začínal zase trochu žít a nejen přežívat a náhoda tomu chtěla, že jsem potkal dívku, oproti mně velmi mladou 23-letou. Vůbec nic jsem si z pohledu mého věku nesliboval, nejdřív jsem si myslel, že si spolu dáme čaj, poznám že jsem oproti ní o moc vepředu a dívám se na svět úplně jinýma očima než ona. Jenže opak se stal skutečností, byla to dívka, která stála pevně nohama na zemi, skromná, pracovitá, nehledala žádné dobrodružství a akci od života, hledala jen správného partnera k tomu, aby mohla uskutečnit svůj sen a založit si rodinu. Osud nás svedl dohromady a jediné co mi vadilo bylo, že v okamžiku kdy jsem jí poznal, bydlela se svým přítelem o kterém tvrdila, že už dlouho přemýšlela, že ho opustí.
To jsem ovšem netušil, co mě potká, když se o ní zmíním doma. Rodiče se na mě sesypali a nechtěli ani slyšet zmínku o tom, že se můžu dát "dohromady" s tak mladou dívkou. Navíc jím vadili její rodiče, kteří byli rozvedeni a otec je rómského původu. Dostal jsem se do svízelné situace, kdy mi naši dali nůž na krk a oznámili mi, že jestli s ní chci zůstat, ať zapomenu na to, že budeme bydlet v mém (jejich) domě, že mně vyplatí vše co jsem investoval, mám si říct, kolik chci za práci, která trvala 4 roky a že můžu jít.
Kdyby mi bylo 23, neváhám a už si jdu balit věci, ale přeci jen se snažím po mnohdy těžce získaných zkušenostech zapojit chladý rozum a řádně si vše promyslet. Upozorňuji, že přítelkyně tehdy o všem věděla a nechtěla, aby mě a rodiče rozdělila, do ničeho mě nenutila, nechala mi naprostou volnost v rozhodování, jak z toho ven. Byl jsem zoufalý, snažil jsem se vžívat do jedné i druhé situace a nevěděl jsem co si počít. Hledal jsem nějakou jistotu, nějaký záchytný bod, od kterého bych se mohl pevně odrazit a říct si, udělal jsi správně. Nikomu nepřeji ten stres, kterým jsem si prošel, určitě mi to nějaký rok života ubralo. Ale nakonec se jisté události odehrály. Zanedlouho se mi přítelkyně svěřila, že neví jak dlouho vydrží odolávat tlaku svého bývalého! Sebral jsem všechen chladný rozum, vynechal emoce a řekl si, že u ní potřebuji jistotu a je oproti mně opravdu mladá a ukončil to. Dívka mi zmizela z obzoru a vrátila se k bývalému. Ze mě vyzařovala nerozhodnost a to že jsem se nedokázal vymanit z vlivu domova ( který mám opravdu moc rád ), to byl ten impuls proč se k němu vrátila, tohle chápu.
Je to víc než čtyři měsíce, co to takhle skončilo, občas si pošleme mail, občas si napíšeme esemesku, ale není dne, kdy bych na ní nemyslel. Vím, že ona to cítí stejně, jak se říká _ zakázané ovoce nejvíc chutná...
A teď se vás přátelé ptám: Co myslíte, udělal jsem krok správným směrem a na svém rozhodnutí nemám již nic měnit nebo byste to řešili jinak?
Mockrát děkuji všem, kteří se na celou věc dívají svým nezávislým pohledem a o svůj názor na věc se podělí.

 

 

16 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

lidka*
hodnocení

3x

Dobrý večer!
I když jste nám svůj příběh vylíčil celkem podrobně, i tak se těžko můžeme konkrétně vyjádřit k tomu, zda jste udělal správný krok a nebo ne. Nejdřív bych chtěla napsat něco k rekonstrukci domu. Záleží na tom, zda máte ještě nějaké sourozence. Podle mého se mělo vlastnictví řešit ještě před počátkem rekonstrukce a nebo v průběhu, kdy jste do toho investoval svůj volný čas a i spoustu práce. Takové ty sliby, to jsou jenom řeči. A nakonec to vyznělo trochu jako vydírání, když se rodičům nelíbilo vaše děvče a dar podmínili rozchodem s ní. To by se mohlo opakovat i třeba u další. Myslím si, že jste už dospělý muž, který se bude rozhodovat, s kým chce založit rodinu. Já sama jsem se jela vdávat s kufrem a sama, jenom proto, že se našim můj partner nelíbil. Sice nakonec se ukázalo, že měli pravdu. Ovšem to je jiná věc. Určitě si s rodiči sedněte a všechno si pořádně vyříkejte. Ze svých požadavků neustupujte a trvejte na nich. Jinak by to byl od nich dost veliký podraz a to se mi vůbec nelíbí.
Co se týče vašeho vztahu, to je dost těžké hodnotit. Asi to nebyl z její strany tak pevný vztah. Asi neměla tak úplně rozchod se svým bývalým přítelem ujasněný. Myslím si, že u vás hledala pouze změnu a to pro ní nevyznívá moc příznivě. Stejně tak by to mohla udělat vám. Moc důvěry v její chování nemám. Asi jste opravdu na rodinu fixovaný, ale o svém budoucím životě si musíte rozhodovat vy sám. Můžete jejich rady vyslechnout, ale rozhodování je jenom a jenom na vás. Mé matce také nebyl nikdo dost dobrý - to už tak u rodičů bývá. Ale nesmí své děti nutit k poslušnosti ve vztazích a rozhodovat za ně, kdo je dobrý a kdo ne! To je to nejhorší, co mohou pro své děti udělat.
Moc bych vám přála, aby jste se se svými rodiči rozumně domluvil a našel si svou lásku a životní partnerku bez jejich zasahování. Je to jenom na vás. A pokud si špatně vyberete - bude to vaše prohra a váš život se všemi následky. Rodiče to může maximálně mrzet.

 

eulalie*
hodnocení

2x

Dobrý den, Verziku. Je Vám 35 let a víceméně se chováte tak, abyste se zavděčil rodičům. Protože se jim nelíbil Váš výběr životní partnerky. Nu dobrá, tak jste se s tou dívkou tedy rozešel. A co když si najdete další přítelkyni, která rodičům sedět nebude? To se s ní zase rozejdete? Ale to Vám pak život uplyne pod rukama, že ani nebudete vědět jak. Rodiče Vás citově vydírají. Oni asi tuší, že byste ten dům jen nerad opustil, proto Vám nabídli to vyplacení a abyste šel. Oni totiž tušili, že to neuděláte. Ta dívka je po otci Romka. Můžete se seznámit s nějakou další, která bude o praprapradědečkovi černoška, což ale jaksi nebude poznat, ale v genech to mít bude. To se s ní taky rozejdete? I když to bude třeba láska Vašeho života? Podívejte se na život Vašich rodičů. Oni jsou na všechno dva, oni mají vedle koho v noci uléhat. Ale Vám toto nepřejí, to nevidíte? Já si totiž myslí, že kteroukoliv domů přivedete, tak se rodičům nezavděčíte. Nezapomeňte, že stárnou a že dosavadní způsob života jim asi vyhovuje, proč to měnit příchodem nějaké budoucí možné snachy? Oni ale zapomínají, že ve Vašem věku oni sami měli už rodinu. Odpovězte si na otázku, chcete být celý život sám? Možná, že když projevíte svůj názor a požádáte rodiče o vyplacení "Vašeho" podílu na domu, že změní názor. Proč? Protože by tím pádem mohli o Vás přijít. I když jste se s tou dívkou rozešel, tak nic přeci není ztraceno, ne? Víte kolik lidí se dá znovu dohromady po tom, co se rozešli? Je totiž evidentní, že k té dívce Vás stále něco táhne. A nemusí to být to zakázané ovoce, třeba je to láska... Věkový rozdíl 12 let není zase tak moc veliký, proč to rodičům vadilo? Někdy je lepší v životě něco zkusit než pak později litovat, že jste se o to nepokusil. Ano, může se Vám stát, že se s dívkou dáte dohromady, odstěhujete se, případně budete bydlit v opraveném domě, ale přesto Vám manželství nevyjde. Do budoucnosti nelze vidět. Taktéž Vám nemusí vyjít manželství s kteroukoliv jinou dívkou, která se ale rodičům bude zamlouvat. Roky Vám letí, nikdo nemládne a ztracený čas nelze vzít zpět. Tak jednejte tak, abyste v budoucnosti někdy něčeho nelitoval.

 

lucinkaf*
hodnocení

0x

dostali vůbec rodiče šanci dívku poznat osobně, ne jen z doslechu? Pokud ne, snažila bych se je seznámit. Někde na neutrální půdě, pozvi slečnu i rodiče někam do restaurace na večeři. Rodičům řekni, že stojíš o obě strany, jak o dívku, tak o ně a o zrekonstruovaný domek. Nabídni jim, že se dům přepíše na tebe, s tím, že tam rodiče můžou mít věcné břemeno. Nevím, jestli se jen bojí o dům, nebo o tebe, aby ses opět nezklamal, nebo se jim jen nelíbí věk dívky. Zeptej se je na to, a podle toho se zachovej. Zmiň se třeba o možných vnoučatech, na to rádi uslyší;)

verzik
hodnocení

Tohle všechno už jsem zkoušel, když jsme byli spolu, ale rodiče o tom nechtěli ani slyšet a vidět jí už vůbec ne. Myslím, že jim jde o obě věci, o mě i o nemovitost a to se jim nemůžu vůbec divit. O mě se celé dětství vzorně starali a můžu jen říct, že takové šťastné dětství jako jsem měl já, můžu každému jen a jen přát. Co se týče nemovitostí, v tom se jim také nemůžu divit, celý život se snažili vybudovat hezký domov z velmi špatných stavení a za ty roky se moc nadřeli a že je otec se mnou na domečku víc než já, protože už je v důchodu a nechodí jak já ráno do práce, to nemohu také přehlédnout. Takže jak je vidno, nebyl jsem zrovna v lehké situaci...

 

pt®
hodnocení

0x

Verzik, já si myslím, že jste se rozhodl dobře. A dofám, že k sobě najdete novou partnerku, která je pracovitá, jako Vy, a má už nějaké životní zkušenosti. - stařenka

 

kamaradicek
hodnocení

0x

Jak píšete o svých rodičích, že vás mají rádi, a všechno pro vás, tak oni by si přáli, aby jste jste byl štastný i v osobním životě. Proto si myslím, že měli setsakramentsky dobrý důvod, aby jste tento vztah ukončil. Tak velký, že nevěděli jak dál a pohrozili vám, aby jste odešel. Jako by se báli i o sebe. Totiž k té vaší přitelkyni, když viděla, že se to táhne a ona se neusadí v tom co jiný pracně vybudoval, najednou jí přítel znovu zajímal, vrátila se k tomu, od kterého vlastně nikdy neodešla. Chtěla aby jste žárlil a rozhoupal se. Dobře vám rodiče radí, věřte jim, a tuto paní už nevyhledávejte, nemyslete na ní a hledejte si nový vztah, který bude mít budoucnost. Přeju hodně štěstí.

 

hodnocení

0x

Když jsem si to celé pročetla, tak se Vám divím,že ještě přemýšlíte o té své " bejvalce" ...*nevi*.Asi Vás moc nemilovala, když neví " jak dlouho vydrží odolávat tlaku svého bývalého ." Já myslím, že jste udělal velice dobře, že jste ji pustil k vodě. Určitě to z její strany zase až tak veliká láska nebyla a myslím, že je ta dívčina docela dost přelétavá...;).

verzik
Já ačkoliv se nad tím snažit přemýšlet v různých úhlech, za sebe musím říct, že "nevím", jestli ji můžu hned odsoudit. Jen si uvědomuji to, že spolu sdíleli domácnost a on se prostě snažil o ní bojovat a zkoušel taktiku všemožnými způsoby, ukazoval jí že jí má i přes to všechno rád. Těžko říct, jak bych se zachoval já, kdybych s někým několik let žil, určitě bych cítil lítost z toho co odehrálo a kdybych věděl, že ten druhý nade mnou zlomil hůl, že už u něj nemám šanci. Byl bych rád "aspoň" za toho člověka, co mi "dokazuje" jak moc o mě stojí...
Ale to je jen moje úvaha, vím že mě její "návrat" zarazil a něco z toho vyplynulo...

Já to beru podle sebe, pokud mám někoho ráda, tak vím, že nějaký " bejvalý" nemá prostě šanci, i kdyby se snažil sebevíc... Vůbec nejde hodnotit vztah dvou lidí - když Vás vůbec neznám , ale prostě můj náhled na věc je takový. Určitě Vám nechci nijak ubližovat ani nikoho odsuzovat- ale prostě mi to připadá tak, že kdyby jste se začal o ní teď snažit zase Vy - tak by se na chvíli vrátila zase k Vám- a za měsíc ( za rok, dva...kdo ví...) by šla zase zpátky ...?! *nevi* Podle mne se moc rychle smířila s Vaším rozchodem...Možná jí to jen urazilo a tak Vám chtěla dokázat, že o ní stojí i někdo jiný...nevím, je těžké někoho soudit...Ale i tak Vám přeji hodně lásky*srdce*, protože na mě působíte jako bezva chlap.*hej*

verzik

A já Vám děkuji za vaše vyjádření a téměř ve všem se Vámi ztotožňuji a asi bych se k návratu také neuchýlil. Člověk ovšem nikdy neví, jak se zachová, když dojde na lámání chleba, třeba bych se potom i sám odsoudil :).

maminka*

Ještě jste nenapsal, jestli její současný přítel je cikán nebo taky polocikán, nebo gadžo. Myslím, že ted za vás už píše někdo jiný?*blee*

verzik

Ne ne, pořád jsem to já. Není ani jedno z toho co píšete a je ze spořádané rodiny.

maminka*

Tak takhle dopadnete i vy, sympaták, ze spořádané rodiny, a najednou se objeví někdo nový, zahneme mu, se starym už je nuda! A když to nevyjde bude starej vůl ještě dobrej.*ua*

eulalie*

Verziku, zkuste se vcítit do pocitů té dívky, se kterou jste se vlastně Vy rozešel. Od prvopočátku ona věděla, že Vašim se Vašim rodičům moc nelíbí. A z Vás patrně necítila tu správnou oporu. Určitě jste se jí líbil, možná hledala útěk ze svého dosavadníh vztahu, ve kterém dosti možná není až tak šťastná. Já si myslím, že Vás ve skutečnosti docela vzalo, že se vrátila ke svému příteli, se kterým sdílela společnou domácnost. Asi jste očekával, že se rozhodne pro Vás. Ale jak se ona měla pro Vás rozhodnout, když možná viděla Vaši nerozhodnost? A to je Vám prosím 35 let, tudíž je reálný předpoklad, že se budete chovat jako muž činu. Tím, že ji nedokážete hned odsoudit, že se s tak "lehkým" srdcem vrátila ke svému příteli, dáváte najevo i svůj podíl viny na rozchodu. Asi jste si toho všeho moc dobře vědom. Ta dívka projevila jen svůj zdravý rozum. Hledat štěstí tam, kde není vítána, by pro ni nebylo tou dobrou životní volbou. Ona dala přednost jistotě vztahu, který už znala. Ale to neznamená, že se bude cítit šťastná. Česky a jasně řečeno - nechtěla se Vám vnucovat.

verzik
hodnocení

Eulalie, teď jste naprosto vystihla situaci v jaké se podle mě nacházela a můj podíl viny je na tom všem velmi dobře patrný. S jednou malou opravou, že rodiče jí okamžitě zamítli , ona byla se vším informovaná a vnitřně věděla, že nemá šanci. Nebýt té zapeklité situace a tlaku, kdo ví jak by se to vše vyvíjelo.

eulalie*

Verziku, Vy a ta dívka jste se potkali v nevhodnou dobu na nevhodném místě... Vám vadilo, že je vlastně zadána. Jí asi to, že jste nerozhodný. Ve Vašem případě bych si ale dala pozor na své rodiče, které máte určitě hodně rád. Aby se Vám nestalo, že Vám do každého budoucího vztahu budou hovořit. Už to jednou udělali a docela s úspěchem, nemyslíte? Zde byste totiž mohl narazit. Myslím si, že do budoucnosti totiž můžete počítat s tím, když byste náhodou bydlil pod jednou střechou se svojí rodinou a rodiči, že Vás i Vaši budoucí ženu budou poučovat, co a jak je dobré, protože to dělali oni.

 

 


 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]