Dobrý den, dnes má svátek Jana, takto se jmenovala moje zesnulá babička. A já nevím zda je vhodné psát zprávu mému otci (byla jeho maminkou), že na babičku vzpomínám. Nevím zda se toto dělá při jmeninách zemřelého nebo to není vhodné a mám počkat až na dušičky? Snad jsem to popsal srozumitelně aby někdo dokázal poradit. Děkuji
Dobrý den, vzpomínka je vhodná (dodatečná/pozdní kondolence už nikoliv). Zkrátka napište, že jste si na babičku vzpomněl a že by dnes měla svátek. Zdravím!
Na zemřelé se vzpomínat má. Tak to určitě nevyzní divně, když se otci zmíníte, že jste si na babičku vzpomněl. Můžete jít i na hrob a přinést tam kytičku i zapálit svíčku.
Můj názor je, že klidně můžete otci napsat, že na babičku vzpomínáte. Moje babička zemřela v roce 1995 a myslím na ni prakticky každý den, milovala jsem ji. Velmi často o ní s mojí maminkou mluvíme.
Pokud máš potřebu takhle babičku uctít, tak dej na to, jak to cítíš. Můžeš si i v pokoji symbolicky zapálit svíčku. (Téměř) žádný způsob vzpomínky a truchlení není špatný.
Ne není to vhodné ani na svátek a ani na dušičky. Tohle slyšet nikdo nepotřebuje, nech si to pro sebe. Můžete si to říct někdy osobně, pokud o tom otec začne sám mluvit.
V naší rodině bylo zvykem zapálit na hřbitově svíčku v den narození a v den úmrtí těch zemřelých. Jmeniny jsme pomíjeli. Já se to snažím dodržovat, ale někdy jen svíčkou doma nebo jen vzpomínkou.
Vy samozřejmě můžete otci o svých vzpomínkách na babičku napsat kdykoli. Že se zasteskne v den, kdy měla svátek, je normální, že se o tom podělíte se svým(i) nejbližším(i), je také normální.
Nevím jestli by nebylo lepší za otcem zajet, nějaký dobrý jídlo dovézt nebo pití a takto její svátek oslavit, zavzpomínat na ni, říct nějaký příhody o ní. Když jsem jezdila za svojí prababičkou, tak to bylo spíš tak, že ona seděla na židli a já jsem jí vyprávěla co jsme spolu zažili, jo bylo toho hodně, často mě hlídala, ještě jsem si vzpomněla na další věci co jsem jí nestihla říct. Takto se i dozvíte nějaký nový věci, každá drobnost se počítá. To co mají zajímavý vzpomínky postupně mizí. No a pak někdy jí zajít na hřbitov, ale aby toho nebylo na otce moc, něco jiného je úmrtí matky a něco jiného je úmrtí babičky. Úmrtí rodičů= za tolik let v kolika mě měli jsem na řadě.
Tvá babička byla nejspíš všemi milována a nevidím jediný důvod nevzpomenout na ni - naprosto kdykoliv. Já na svou babičku vzpomínám velmi často. Loni mi máti napsala, že dnes by babička měla narozeniny a mne to velmi potěšilo, protože jsem na ni zrovinka ten den zapomněl.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.