Je mi 30 let. Jsem 2 roky vdaná. Mám zdravotní problémy, které mi ovšem nebrání po fyzické stránce mít dítě. Po dětech rozhodně netoužím, ani v nejmenším, jen někdy mne to napadne v polospánku, co kdyby jsem do toho šla, ale potom se probudím a zvážím všechna pro a proti. Bojím se, že bych to neustála, jak po fyzické stránce, tak po psychické a i ze zdravotních důvodů. Manžel po dětech nyní také moc netouží, neboť mu vyhovuje zažitý styl života. Zatím se úspěšně před početím chráníme neabortivní cestou, neboť pilulky neuznáváme. Je to také chemie do těla a upřímně, pravidelně bych je ani brát nepotřebovala. V zásadě jsem pro zachování lidského života a proti interupcím s výjimkou vážných zdravotních komplikací. Často přemýšlím, jak bych se zachovala, kdybych otěhotněla, neboť, každá antikoncepce může časem selhat, vše je relativní. Obávám se, že navzdory tomu, že jsem proti interupcím, tak by se mi to nějak v hlavě mohlo smeknout a šla bych. Ovšem na druhou stranu se to ve mě příčí, neboť by to byla svým způsobem vražda. Vím na jisto, že by mne těhotenství děsilo a strašně bych se obávala porodu , navíc špatně snáším únavu a ty mé zdravotní problémy také nepřidají. Bavila jsem se na toto téma s psychologem, a ten radil, že tomu mám dát čas, že to třeba časem přijde a po dítěti zatoužím. Jen se bojím, abych neotěhotněla dříve. Třeba nezatoužím nikdy, to potom nevím co bych udělala, kdybych otěhotněla, navzdory své lásce k životu. Na druhou stranu mi něco říká, že by to byla chyba, jednat unáhleně.
Je totiž možné, že bych to údajné těhotenství třeba ustála, ale cítím že by to byl spíše zázrak. Děti mám obecně ráda, ale mít je, to raději ne.
2x
Proč to tedy tak moc řešíte? Nechcete-li dítě, pak ho skutečně plánovaně nemějte a netrapte se tím, co by bylo, kdyby dítě přišlo. Pokud se chráníte bariérovými prostředky, pak se s hodně velkou jistotou nemůže nic stát, no a kdyby přece jen došlo k "nehodě", radila bych odsunout stranou svoji nechuť z hormonálních prostředků a jednorázově užít pilulku "po", kterou si pro všechny případy nechte u gynekologa předepsat. Takže tím, že případné těhotenství tímto způsobem vyloučíte, máte po dilematu, jaká byste asi byla matka. A máte klid v duši, ne?
Jen doufám, že se nikdy nedostanu do situace, kdy budu něco, jako postinor potřebovat, četla jsem si něco o tom na netu. Je prý silně abortivní. Někdo tam totiž tvrdí, že těhotenství začíná už splynutím vajíčka se spermií,neboli početím a právě tento prášek prý zabrání uhnízdění v děloze. Těhotenství prý záčíná už tím splynutím.
Někdo zase tvrdí, že těhotenství prý začíná až uhnízděním oplodněného vajíčka v děloze.
Jezis to jsou mi uvahy jak z nejake sekty. Na jednu stranu vam vadi hormonalni antikoncepce, ktera zabranuje uhnizdeni vajicka (ale take jeho dozrani, vite?). Tehotenstvi se neda prokazat pri pouhem splynuti vajicka a spermie, ale az o par tydnu pozdeji. Takze nemuzete vubec tusit, jestli k tomu oplodneni doslo. Taktez nemuzete tusit, jestli vubec mate nejaka vajicka a Vas partner oplozeni schopne spermie. Uvadi se, ze az 1/5 tehotenstvi skonci rannym potratem v I.trimestru, takze muzete podle vasich uvah potracet jedno dite za druhym, aniz byste chtela. Myslim ze k dokonale a spolehlive antikoncepci staci kombinace kondom + spermicid a treba pridat jeste metodu neplodnych dni, pokud se tak strasne obavate poceti. Take se zamyslete nad tim, jestli deti nechcete ted, vubec nikdy nebo jen s nynejsim partnerem. Pokud jste s partnerem opravdu presvedceni ze dite nikdy nechcete, tak muze partner podstoupit vasektomii a muzete byt oba v klidu. Vam jako bezdetne vajecniky nikdo nepodvaze. Byt vami moc bych si nezahravala, protoze snad nikdo nelituje toho, ze deti mel, ale jsou lidi, kteri lituji toho, ze je nikdy nemeli. Jo mam znamou, ktera ve 30ti tvrdila, ze deti nechce, ze si nebude nicit postavu atd. No tahne ji holce na 36, biologicke hodiny se ji zblaznily a ted horecne hleda nekoho, s kym by to dite mit mohla. Treba to na Vas prijde az ve 40ti, jenze pak to uz nepujde, zdravotni problemy budou jeste horsi. Cim vyssi vek, tim vyssi riziko vrozenych vad, jakpak byste se s timhle srovnala? Prijala byste i postizene dite? Ona totiz fetalni medicina je o tom, ze se ty poskozene plody zabiji a amniocenteza nese az 1%ni riziko potratu a to je proti Vasemu presvedceni.
Ježkovy zraky, nestrašte vrozenými vadami.Toto není zahrávání, přece nebudu mít dítě teď jen pro to, že bych se do budoucna obávala vrozené vady dítěte. Můj milý protějšek by na vasektomii nikdy nešel a o podvázání vaječníklů neuvažuji. To chránění pomocí kondomu a spermicidu je dobrá věc. A kdyby mě to chytlo, jako vaši známou třeba až v 36, tak by to zas taková tragédie nebyla. Vyšetření pomocí amniocentézi se nebojím a fetální medicína se zabývá, pokud je to možné i léčbou poškozených plodů. Kdybych dítě chtěla a bylo postižené, tak bych ho minimálně porodila. Každopádně ve stavu, jak jsem nyní, bych se obávala jakéhokoliv těhotenství.
Kdybych dítě chtěla a bylo postižené, tak bych ho minimálně porodila.
Jak myslíte tuhle větu? 
2x
Dobrý den. Vy na to jdete příliš rozumem. Spousta lidí, i co má zdravotní potíže, tak děti má. Já si myslím, že se Vám ani manželovi nechce prostě měnit zavedený způsob života. Nepotřebujete mít ten pocit, že tu po Vás něco-někdo zůstane, až Vy tu nebudete. Děti jsou totiž pokračováním života. Váš způsob života je pohodlnější, žádné starosti s dětmi. Ale ani žádné radosti s dětmi. A porod se skutečně dá přežít, není to zase tak strašné. Matka příroda totiž vymyslila báječnou fintu. Po porodu se do těla matky uvolňuje hormon oxytocin a ten způsobí, že na prožité porodní bolesti novopečená maminka ihned zapomene a může se těšit z miminka. No antikoncepce v podobě kondomu zase tak jistá není. Nejjistější je celibát. Je dost možné, že mateřské pudy se ve Vás nikdy neprojeví. A když ano, tak už bude stejně pozdě. S přibývajícím věkem se totiž snižuje ženská plodnost a nechat otěhotnění až na dobu po 40 věku je velice riskantní v tom smyslu, že se to už ženě nemusí podařit. Možná také, kdybyste byla matkou, nebudete mít ty pravé mateřské city a dítko by mohlo citově strádat. Jestli nechcete mít děti, tak je nemějte. Můžete si spokojeně žít svůj život i tak. Hlavně, aby se Vám na stáří nestalo to, že zalitujete, že jste ty děti nikdy neměla.
ahoj,já jsem taky děti moc nechtěla,ve 28 mi gyn,řek,že jsem sterilní.tehdy to se mnou zamávalo hodně.,doslova mě to zdrtilo,i když do té doby mi to bylo jedno.Ted mám 3 kluky,moc jsem chtěla dceru,další již nemohu mít ,jsem nemocná.Co bych za ni dala,Měla jsem pocit,že kluci mě moc nemusí,pořád jen tatínek.Před pár dny mi jeden syn /9 let)-hrozně nerad dává najevo city,nakreslil krásné přáníčko-hned mi srdce skočilo až do kalhot,ten nádherný pocit bych Vám ze srdce přála zažít-opravdu to velmidobře zvažte,nic nádhernějšího než pohlazení od dítěte opravdu není.
a porodu se nebojte,taky jsem se hrozně bála,ukecala jsem doktorku-udělali mi císař-mám dvojčata-císařem,dalšího syna-císařem-přesto nevím co jsou to porodní bolesti,u lékaře mi řekli-špinila jsem-maminko,vy rodíte-necítila jsem nic,chtěla jsem jít ještě nakupovat.pak mě uspali a byli kluci na světě.u dalšího syna to bylo podobně.u mě byl porod fakt sranda.opravdu Vám držím palce ať se rozhodnete správně a svého rozhodnutí nikdy nelitujete,
Ale u každého je porod naprosto odlišný, každý má bod bolesti někde jinde. Samotný císař, je přece náročná operace, jak pro doktory, tak pro pacientky a také to není procházka růžovým sadem. Věřím vám a spoustě žen , které o tom psaly, že by neměnily a že jsou šťastné díky tomu, že mají děti. Fakt je, že jsem takové štěstí jako vy nepoznala, poznala jsem ho ale zase v souvislosti s jinými událostmi v životě. Zase, u každého může být prožívání rodičovství jiné, někoho to šťastným neučiní. Mnoho lidí to bere někdy jako nepříjemný úděl, když jim děti obrazně "přerostou přes hlavu". Tím ovšem nevyvracuji názor váš a jiných žen. Sama nemůžu říci, jak bych to asi brala, jen vím že mne to neláká. A nakonec, fakt je ten, že záleží i na partnerovi, jak se k vám chová, jestli vám projevuje city, jaký je uvnitř a jestli dítě opravdu chce. To také ovlivňuje v rozhodování. Vím, že kvůli interupci by se možná byl schopný se mnou i rozvést, ale na druhou stranu, momentálně děti také moc nechce, k tomuto přesvědčení došel nedávno a že mu to tak vyhovuje.
Julie, pročítám vlákno, odpovědi, doplňující otázky. Došla jsem k jedinému závěru.
Neřešte.
Opravdu. Řešíte tu porod, přitom dítě nechcete. Nu což, je to Vaše volba a já to neodsuzuji. Proč ale řešíte porod? Ten řešte, až budete těhotná. 
Přijde mi, že se zbytečně trápíte, lámete si hlavu s tím, co kdyby. Ale to se pak můžete trápit celý život, vždycky se najde nějaké co kdyby. Podívejte se okolo sebe, někdo ani nenastoupí do nové práce, protože co kdyby by mu to nevyšlo, někdo se bojí lásky, co kdyby se zklamal. Berte věci takové, jaké jsou. Řešte to, co je aktuální, tohle je trápení.
Nemít intimní poměr v manželství? Tohle by šlo za svobodna. Mohla by to být jedna z možných příčin, kdy by časem takové manželství spělo ke krachu. Jinak, ta kniha není špatná rada.
Julie, jednou seš Herena, podruhé Julie. To si z nás tady děláš srandu, Nudíš se? Že Tě není hanba. - stařenka
doplněno 16.10.10 12:12:Ach jo, Mařenko, člověk se snaží poradit a nakonec zjistí, že je pro legraci. - stařenka
Ale já jsem v klidu, víte jak to je. Kdo s čím zachází, tím také schází. 
testovací ovce
0x
Neřešte,až po dětech zatoužíte tak všechny uvahy,všechny pro a proti,strachy a obavy jdou stranou a vy prostě to dítě chcete a hotovo a nic neřešíte .
Jůlie, vůbec nepřemýšlejte, co by, kdyby. Až ta situace nastane, tak pak je čas ji řešit. Dnes řeknete, že dáte postižené dítě do ústavu, ale kdyby se se takové narodilo, tak se od něj třeba nehnete na krok. - stařenka
Jen abyste ten čas tak trochu nepromrhala.Ve 30 je to tak akorát ,čím později tím hůř.
My máme krásnou dceru7 měsíců je nám taky 30 a není o čem přemýšlet. Lidé sou čím dál tím více pohodlnější a přivyknutí na sobecký způsob života s heslem moc se neomezovat.
Tomason, podle mne má julie o čem přemýšlet a potřebuje čas, podle toho, co jsem četla je zřejmě vnitřně nepřipravená, nikoliv nezralá na roli matky a podle mého názoru, by byla blbost jít do toho po hlavě, jen proto, že je jí už 30. Spíše bych řekla, že zodpovědně zvažuje všechna pro a proti. Podle mne víc, než pohodlí v tom hraje roli zdravotní stránka, o níž se zmiňovala a možná se k ní muž také nechová, jak by měl, něco tam v předchozí reakci naznačovala a přece on děti prý také nechce.
Tohle mi asi nikdo neuvěří, to mě opravdu štve, herena je moje drahá sestřička, která u mě momentálně bydllí a plete se mi do života, je mi jedno, co si myslíte, ale je to pravda.Věřte či nevěřte. Rozsoudit nás může už akorát samotný zakladatel poradny. Je to sice ze stejného počítače, ale od jiného uživatele a samozřejmě s jiným heslem. To si vyřídím, omlouvám se.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.