Zdravím,
jak žít obyčnejný život, co pro to udělat?
Asi to zní pro vás hloupě, ale pro mě ne. Představte si, že vám rodiče celý život dýchají na záda a nenechají nic udělat nebo jít někam samotného. Ať už do školy(otec mě vozil autem), obchodu(žádné kapesné jsem nedostával), k doktorovi nebo nemožnost jít ven. Stejně tak zařizování něčeho, co bych si mohl vyřídit sám. Je to sice pohodlný, když se o nic člověk nemusí starat, ale pak na to doplatí... Co se komunikace týče, tam to bylo podobný, vždycky když se mě někdo na něco zeptal, odpověděl místo mě otec, co hůř, když už jsem "směl" promluvit tak kolikrát mě nutil lhát(ruku na srdce, otec není dvakrát čestný člověk) a když mi zrovna dopředu neřekl co mám říct, tak na mě zamručel, aby mi dal najevo, že o "tom" nemám mluvit(i když se jednalo o banalitu) jen aby to vyznělo líp(pak časem už jsem nevěděl kdy mluvit popravdě a kdy lhát, tak jsem radši neříkal nic když jsem vyloženě nemusel) Co se samotné výchovy týče, matka nás(se sourozenci) tahala po zábavách(když nás tam pustili) ale spíš po akcích a hospodách. Vždycky to dopadlo tak, že jsem jí musel přemlouvat ať už jdeme dom, a pak jí tahat po schodech do bytu. Otec byl většinou až do večera v práci a nebo v hospodě. Takže výchova taky nic moc, nikam jsem takhle moc nechodili, nedostávali dárky, neslavili narozeniny, ani jeden mě nikdy neobejmu nebo řekl že mě má rád/a, spíš ponižovali a řvali když se jim něco nelíbilo, v lepším případě...
Ve zkratce, rodiče mi vyšlapali cestičku životem a starali se přehnaně když neměli a když měli, tak se nestarali. Teď to má za následek, že mám problém s komunikací a taky mám tendenci lhát, to jde ruku v ruce se strachem a nervozitou něco jít sám vyřídit nebo být mezi lidmi.
Nechci házet špínu jen na rodiče, byly chvíle kdy jsem se mohl zachovat jinak, kdybych byl trošku ráznější/asertivnější, ale bylo mi příjemnější to nechat jak to je, takže si za to můžu určitě i z části sám. Nevím ale co s tím, jak to změnit kde vůbec začít. Nejspíš se takhle chová spousta rodičů a je to běžný, stejně jako mé problémy, ale i přesto bych ocenil jakoukoli radu která by mi mohla pomoct, děkuju.
6x
No a kolik ti je? Chodíš do školy? Střední? VŠ? Právě školu a vzdělávání dokončuješ? Nebo už máš nějakou tuctovou práci? Bydlíš u rodičů? Podle toho se asi budou odvíjet doporučené rady. Typicky to bude doporučení na nějakou formu odloučení z vlivu rodičů a vystavování se z toho přirozeně vzniklým situacím, kdy musíš dělat sám rozhodnutí a jednat. Rozhodnutí od těch nejmenších a beznásledkových, až po ty středně důležité. Zjistit informace, dohledat to na googlu, zeptat se kamarádů nebo lidí v tvém novém okolí apod.
Ta forma může být cokoliv od naplánování jít někam v sobotu nebo o celém víkendu až po osamostatnění se a sdílení bytu s dalšími lidmi. Vše záleží, v jakém bodě života se nacházíš.
Hodně štěstí! 
doplněno 29.04.24 05:15:
Když ten dotaz čtu ještě znovu několikrát, tak to zní, jako bys už žil svůjj pracovní život mimo domov rodičů.
1. Doporučil bych tedy strach z neznámého zařizování potlačit tak, že si o tom například úředním postupu přečteš co nejvíce na Internetu - jak to probíhá, co máš mít za dokumenty, jak rezervovat schůzku, nejčastější prohřešky žadatelů atd. Pak budeš mít dostatek informací a nebudeš mít takový strach z neznáma.
2. Vystavování se nezbytným životním událostem, místo skrývání se před nimi, získáš časem potřebné znalosti a návyky. Začni malými situacemi a časem postupně čel těm složitějším. Ze začátku uděláš samozřejmě spoustu chyb a kopanců, ale bude to na těch malých problémech, kde chyba nebude tolik vadit nebo bude jít opravit. Všichni jsme nějak začínali.
3. Co se týká lhání, tak si stačí uvědomit, že odpovědi "Ne", "Nevím", "Nemám zájem", "O tom bych nechtěl mluvit" apod. jsou jedny z možných odpovědí a nevyžadují lhaní.
Zkus něco jednoduchého z toho použít už třeba dnes.
Ať se daří!
4x
3x
Jak žít obyčejný život? Už jsi velký kluk, dospěj a uvědom si, že "jaký si to uděláš, takový to máš". Každý z nás měl/má nějakou rodinu. Většinou se každý z nás s tím musel vyrovnat a vzít si pro další život to, co mu pomáhá žít a nedělá to, co se mu na té rodině nelíbí. Máš dost času ze sebe udělat vzdělaného s vědomím své ceny a své síly. Přestaň fňukat a svádět své neúspěcy na něco, co stejně nemůžeš změnit. Zapracuj na sobě!
3x
Zdravím.
Těžko radit, když nevíme kolik je Ti let. V první řadě musíš sám vědět, co chceš. Hlavně se dobře učit. Základ, abys získal po škole dobré zaměstnání. Pak už to záleží jen na Tobě. Pokud jsi žil v podmínkách, které Ti nevyhovují, tak se musíš snažit nyní sám. Vše změnit.
Nebýt závislý na rodičích, zajistit si slušné bydlení a pak i slušnou dívku pro normální život. Je to jen na Tobě. Hlavně nelhat a nebát se otevřít ústa. Lhát se nemá. Možná se chová spousta rodičů, tak jak píšeš. Ale je také spousta rodičů, kteří jsou dětem vzorem.
Tak držím palce, ať se Ti to podaří.
Tento týden jsem teprve odmaturoval, takže ještě pořád bydlím u rodičů.
Jinak kdybych žil mimo dosah rodičů, všechno by bylo snažší, ale zároveň mnohem těžší... Zkrátka si momentálně nedokážu představit jak bych bydlel sám(nájem, zařizování bytu a nejspíš odříznutí se od rodiny(mám pocit, že ani v nejmenším nepočítají s tím, že bych odešel a vůbec netuším co na to řeknou)) i když po tom toužím a vím, že by mi to určitě pomohlo. Proto říkám že ani nevím kde začít, když chci ven, tak nemůžu, když si chci něco vyřídit sám, nedovolí to a když mám vůči tomu námitky, dostanu akorát seřváno, takže je těžký bojovat sám sesebou a ještě s rodiči, navíc bydlm já u nich, takže vlastně nemůžu říct ani půl slova, když už nestuduju.
Nefňukám kvůli tomu, nejde o zapomenutí na minulost(spíš je to moje přítomnost) jen nevidím východisko, jak začít žít jako každý jiný.
Jak ti to šlo ve škole? Škoda, že nepokračuješ na nějaké následné škole. To bydlení na koleji nebo ve sdíleném bytě v jiném městě a občasná víkendová nebo večerní práce by ti hned pročistily hlavu.
Na druhou stranu máš teď prázdniny, takže se můžeš na minimálně celý den nebo alespoň na dobu, když nejsou doma, vypravovat ven. Můžeš si také najít nějakou jednoduchou prázdninovou práci. Proti tomu by rodiče určitě nic nenamítali. Narazíš na nové lidi, poznáš a naušíš se něco jiného, vyděláš pár korun, rodiče si zvyknou, že jsi z domova a máš nějaké své zájmy mimo domov a budou tolerovat delší a delší pobyty venku, až třeba tvůj nápad na vlastní víkendový nebo týdenní výlet s kamarády nebude pro ně něco nepřekonatelného.
Když se chceš odstěhovat, tak asi do sdíleného bytu s dalšími kamarády. Na to potřebuješ mít našetřeno nebo práci, kde vyděláváš dost na nájem atd. (nemusí to být jedna práce nebo dlouhodobá, když jsi nějak schopný shánět si malé, občasné brigády - např. čteš inzertní/pracovní weby, máš kamarády, kteří pořád ví o nějakých pracech apod.). Můžeš se odstěhovat i bez peněz, když je to třeba byt s kamarády, kteří ti na první nájem/měsíc nebo dva půjčí, než si najdeš práci a půjčku jim vrátíš.
Odstěhování se od rodičů bez už rozběhlé budoucnosti (stabilní práce s rozumným platem) je finančně dost nevýhodné. Lepší je vydělávat, přispívat na nájem, šetřit na první splátku hypotéky, ale to asi v tvém případě není to,co bys chtěl slyšet.
Co děda a babička? Neměl bys zastání proti rodičům u nich?
0x
Teď jsi odmaturoval, takže si můžeš začít hledat práci. Předpokládám, že přes den můžeš chodit z domu aniž bys je měl za zády, jsi plnoletý. Až si najdeš práci, hned se ti otevřou nové možnosti, samozřejmě ale i nové nástrahy. Pokud ti rodiče znemožňují naplnit volný čas podle svého, doporučuju alespoň zpočátku si najít takové zaměstnání, kde je možnost nějakých přesčasů či třeba práci na nějakých montáží. Tím se jednak dostaneš mimo jejich dosah a zároveň vyděláš nějaké peníze a nabereš nějaké zkušenosti. Zažil jsem něco podobného, byť asi ne tak v absurdním měřítku. Rozhodnutí jít pracovat na montáže, odkud jsem se vracel jen na víkend nelituju. Pak jsem nastoupil na civilku a po ní už do rozumného zaměstnání, ale to už se poměry trochu znormalizovaly.
Moje máma je typ, která nikdy nepochopila, že její syn je dospělý člověk, byť mám dvě děti a žiju 200 km daleko od nich.
0x
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.