Nejste přihlášen/a.
Dceru jsem po smrti manžela vycnovávala sama. Snažila jsem se pro ní udělat maximum. ystudovala, našla si prvního oartnera, který byl jako můj syn, kterého nemám. V zaměstnání (pokicie) ji začali zajímat spíš svakivci. A tak jednoho z nich máme doma a ještě s psychologickým vzděláním. Soužití je nesnesitelné - oba všechno ničí, musela jsem řadu věcí dát z cesty, chtěli rozhodovat o zahradě a když jsme jim vyhověli , oni sami dělají to co nám bylo vytýkáno. Tak jsem souhlasila, že speodáme dům a koupíme dva jiné, dál od Prahy. Měli jsme štěstí, podařilo se sehnat domy cca 100 m od sebe, naprosto nezávislé. To se dceři nelíbilo, protože by to vnoučata měla daleko. Tak jsem souhlasila s tím, že postavíme dva domy na jejich pozemku. Všechno jsem zařídila, prodej našeho domu, stavbu dvou nových domů včetně financování. Když zjistili, že se dá jejich dům (určený k rekonstrukci) koupit na hypotéku, zakázali mi prodat dům, protože je zo údajně dceřino vytoužené bydlení a nový dům budou využívat k rekreaci. Já i můj partner jsme se velmi těšili, že si svůj domek oplotíme a budeme mít větší klid. To je teď naprosto pryč. Navíc mi dcera vyhrožuje, že pokud se nepřizpůsobím, neuvidím děti (vnuk je u mě skoro pořád, máme se rádi).. Navíc jsem tím pádem v komplikované finanční situaci, prodejem bych předešla jeho nutné rekonstrukci, mohla bych opravit chalupu v horách a koupis si auto, které dosluhuje. Nejhorší na tom je ta atmosréra, kterou kolem sebe šíří. Sprostě mi nadává, vnukovi radí ať se se mnou nebaví, děti mi prý bude půjčovat až přinesu potvrzení od doktora , že nejsem blázen. Existuje někdo, kdo mi poradí, jak si zachovat důstojný život na stará kolena?
Máš svůj rozum, tak ho začni používat. Nech dceru dcerou a žij podle sebe a nedávej na vydírání od nich. Nezmění to a Ty to nezměníš. Kup si někde, klidně i dál od nich, domek a nebo byt a udělej se jen pro sebe. Sice nebudeš zřejmě vidět vnoučata, ale potřebný klid na stáří je lepší, než se nechat vydírat od dcery. Ona dceruška se naučila, jak na Tebe jít. Překaž jí to. Držím palce.
@turneroval - Snažila jsem se pro ní udělat maximum.
A děláte pořád - ve všem jí vyhovíte, děti oblékáte, hlídáte, peníze investujete, zařídíte, seženete a jakmile - aneb tancujete jak dcerunka píská a běda, když vypadnete z rytmu. To pak "musí" přitvrdit, vyhrožovat, dělat scény, aby matka zas šlapala tak jak má = jak holčička potřebuje.
Jste dospělá, zjevně ne hloupá a necháte sebou vorat vláčet - vaši nemovitost prodejte nebo třeba pronajměte (podle možností), přestaňte kolem nich lítat a začněte konečně dělat to, co jste doteď nedělala, tj. žít podle svého. Nakonec i pro ta vnoučata bude přínosnější, když uvidí, že jejich maminka není všemocná. Víte, teď se s vnukem máte rádi, ale aniž bych chtěla malovat čerta na zeď, za pár let může zjistit, že maminčin přístup k babičce má své výhody... Ano, možná to zní ošklivě, jenže nemůžu nasat, že když dceři vyhovíte, kouzlem se všechno zlepší - houby, nezlepší, protože si najde zas něco jiného. Jo - a moc bych nedala zato, že zpoza rohu ji může pońoukat ten její; ale to už se jen domnívám.
Přeju šťastnou ruku při rozhodování
Souhlasím s baboujagou.
Nenechte se dcerou ponižovat, ovládat. Je jich nyní na Vás moc. Žádné vyšetření bych nepodstupovala, jste normální. I psychologové v rodině mohou být nebezpeční.
Po smrti manžela jste měla jistě moc těžké období. Vše jste zvládla. Nyní máte nového partnera. Je potřeba, aby se Vás také zastal a dával Vám podporu.
Myslete nyní především na sebe. Bude zase lépe. Držím palce.
Zdravím.
Máte pravdu, protože teď souhlasí z prodejem domu pod podmínkou, že si postavím dům na jejich zahradě. Důvod je jasný. Nechápu, že jí baví se neustále takto dohadovat. Já počkám až dům koupí a budu si shánět něco jiného, třeba v dosahu jejich domu, ale na vlastním a v dostatečném odstupu. Potřebovala jsem si ujasnit názor a moc všem tady děkuji. Opravdu mi to moc pomohlo, ani jsem netušila , že tu je taková možnost a tolik ochotných lidí. Díky.
Jak sis to zařídila takový to máš... Jak zakázala ti prodat barák? S nařizováním a vydíráním jí pošli do patřičných míst a zařiď se tak jak chceš ty. Barák klidně prodej, jí ani nemusíš oznamovat že jsi se rozhodla prodat. A jestli ho chce dcera tak si ho může koupit ona. Pokud ti bude bránit vídat vnoučata, tak to můžeš řešit přes sociálku. Holt dcerunka se vybarvila jako hamižná mrcha která neváhá vydírat vlastní mámu...
já bych dcerušku hodně rychle poslal tam kde slunce nesvítí odstěhoval bych se a žil si svůj život a asi bych měl jasno kdo po mě nebude dědit
vnoučci pokud budou chtít si k vám časem cestu najdou důležity pro vas je nenechat si nadávat a ponižovat se todle chce radikální řez jinak to neskončí a nebudete mít nikdy klid
nikdo vám nemúže přikazovat co si máte udělát s vlastním majetkem nenechte se vidírat
je to o tom že jaký si to uděláte takový to budete mít
Co si člověk vychová, to pak má. Asi jste byla příliš měkká, dceři jste hodně povolila, protože jste ji litovala, že přišla o otce. A ona si teď myslí, že může všechno.
Svůj dům bych prodala a odstěhovala se někam daleko. Proč si chcete nechat kálet na hlavu? Ať si hospodaří sami a ukážou, jak jim to jde. Své jste už udělala, nemáte povinnost se nechat od někoho urážet, tím spíš od vlastního dítěte. K lékaři pro žádné potvrzení nechoďte. Když Vaši pomoc nechce, sama časem uvidí, jak jí to všechno přeroste přes hlavu.
Pokud ještě někde seženete /nejspíš v knihovně/, přečtěte si článek v Překvapení č 7, z 12.2.2024. Strana 4-5. Jmenuje se Snacha mi zakázala vídat vnoučka, tak jsem se o svá práva soudila. Paní soud vyhrála. Až tam to dojde, když syn byl slaboch a snacha dračice.
Znám podobnou situaci, kde to sice probíhá bez hádek, ale mladí na babičku navalují další a další povinnosti. Hlídala celý den 3 vnoučata a když mladí navečer přijeli z hor, snacha jí ještě vynadala: Jak to, žes pro nás neuvařila večeři?
Chápu, bude se Vám po vnoučatech stýskat. Ale nejrozumnější je vyklidit pole a žít si svůj život bez stresu. Navíc, jak vnoučata rostou a berou rozum, mohla by si z matčina chování k Vám vzít příklad /že to tak má být/ a jednou byste měla tyranů kolem sebe daleko víc, než jen dceru.
Prostě bych to uzavřela. Máte jen tuhle harpyii, nebo máte i další děti? Jaga.
Jinak píšete, že dcera pracuje u policie. Dělají se tam psychotesty. Jak mohli takovou satorii, která se neumí chovat a ovládat, přijmout k policii, to tedy nevím.
Dnes jsem si přečetla o tom, jak nedaleko od nás dcera /43 let, právnička! / s manželem zavraždili /listopad 2022/ společně její matku /70 let/. Tloukli ji vázou do hlavy, hlavou o podlahu, vrtali jí do těla el. vrtačkou, nakonec ji polili kyselinou.
DCERA A MÁMA! Je to vůbec možné? Hlava mi to nebere. Důvodem měl být majetek. Paní asi ještě nechtěla zemřít a vyklidit jim pole.
Proto řešte a co nejdál od nich pryč. Nepřála bych Vám nic podobného.
Děkuji za odpověď. Samozřejmě ke mě děti chodí jakoby nic. Když jsem jí naznačila, že očekávám aspoň omluvu, napsala, že se omlouvá, ale osobně tak neučinila s tím, že já se také nechovám správně. A je to. Trvá ovšem na tom, že když prodám dům, tak musím stavět svůj u nich na zahradě, což situaci neřeší.
Moc Vám děkuji za odpověď a radu.
Tak omluvit se omluvila, trvat na osobní omluvě do očí je už trošku "vychutnat si jí"
Když barák prodáš tak stavět nemusíš vůbec, natož povinně na její zahradě. To by byl jen další zdroj problémů. Může být ráda že se rozhodneš stavět na druhém konci vesnice a ne 200 km daleko.
Stavět si barák na její zahradě silně nedoporučuju, to by byl jen zdroj dalších problémů.
Oznámil bych jí že jsem se rozhodl barák prodat, pokud o něj má zájem tak si ho může koupit ona. A stavět jiný si budu tam kde chci já a ne ona. Nehádat se jen to oznámit. M"že říct svůj názor, poprosit o jiné řešení, ale to je všechno, rozhoduješ ty a ne ona.
Jste zřejmě paní již v důchodu. Nedovedu si představit tlačit matku do "musíš stavět na naší zahradě." Proč byste MUSELA? Není Vám 5 let, nenechte se vodit za ručičku a rozhodovat o sobě ostatní. Navíc špatně rozhodovat! Nechápu, jak by starší člověk ještě měl chuť, odvahu a sílu "stavět." Oni by Vám se stavbou pomáhali? Mám pochybnosti.
Nechci Vás s rodinou dcery rozhádat, ale: Nenechte se jimi ovládat, rozhodujte o sobě a svém životě sama. Jste dospělá a svéprávná. Proč jim kývat a nechat se tlačit do pro Vás špatných rozhodnutí?
Za mě dům prodat, odstěhovat se daleko. Pokud budou mladí chtít, jen přijet na návštěvu. A kdyby to začalo zase skřípat, odjet si do svého klidu. Své máte za sebou a nemusíte vůbec nic. Klidně to dejte mladým přečíst, nestydím se za svou radu. Jaga.
Svůj dům neprodat dceři, ale cizím lidem. Kdoví, jak by se dcera chtěla vyrovnávat, mohla by si říct, že všechno jednou stejně bude její, tak proč by za to teď paltila? A Vy byste taky mohla utřít nos.
Čtu všechny odpovědi a boduji, vřelý souhas. Ale musím říci, že mámu srdíčko bolí opravdu krutě. Cítím s vámi a nikdy tohle nechci zažít. Nikdy! Myslím si, že dnešní generace dostala hodně dobrý přívastek GENERACE SNĚHOVÝCH VLOČEK. Toto označení se ujalo na celém světě. Přečtěte si a zamyslete se, co z toho platí na vaši mladou. Je to hodně smutný příběh.
Já myslím, že jste si už odpověděla sama, jen asi potřebujete svolení od jiných. Ale zkuste se zamyslet, kdo by byl v horší situaci, kdyby babička domek prodala a šla bydlet dál. Ne sto metrů, ani kilometr, ale třeba desítky kilometrů...a za vnouckem jen na návštěvy, žádné hlídání, starání atd atd. Mozna by dceruška byla vláčnější...
Pozor, ono to moze byt cele uplne inak, osobne poznam dochodkynu, ktora nadavala na dceru, obvinovala ju z ukradnutia bytu (popierala podpis na darovacej zmluve s pravom dozitia spred 20 rokov), podavala na dceru trestne oznamenia, kricala z bytu, kde bola sama, ze ju dcera chce vyhodit z okna ...
Ta poznamka "nedam ti deti, ukaz papier, ze nie si blazon" je dost divna, to sa ani pri narusenych vztahoch nevyskytuje, nieco mi tu proste nesedi.
Tak to bych nedokázala. Dcera má ode mě maximální podporu. Děti oblékám od narození já, hlídám kdykoli si zamane, práci dělám po nocích. Věděla jsem, že toto není dobré, proto jsem souhlasila s prodejem domu a koupí dvou na sobě nezávislých,. Dělala strašné scény, že bychom byly daleko od sebe, tak jsem souhlasila s tím, že si postavíme domek na jejich pozemku a je vše jinak. Prodej jsem pozastavila. Nevím už co mám dělat víc. A rozhodně nejsem důcbhodkyně, která je na ní závislá. Mám své zaměsnání a ve své profesi jsem vystoupala docela vysoko.
turneroval - ty nevíš co máš dělat VÍC? Všichni Ti raději stejně a TY to nevíš pořád? To nemyslíš vážně. Zavři dcerunce přívod peněz, o dětičky ať se strará sama, vydělává, tak ať platí sama a vnučky si nakonec tu cestu k Tobě najdou i tak. Ty se zařiť podle sebe a co možná nejdál od dcerunky povedený. Ty jí platíš, Ty se o ně staráš, Ty jim pomáháš a necháš sebou vláčet jako nějaká...poslední ženská nevím od kud. A říkat jí nemusíš nic, co chceš dělat a kam jít. To je Tvá volba a právo na Tvůj vlastní život. Tak ho žij podle sebe.
Výsledek špatné výchovy dcery a ta ti to teď vrací. Máš dostatek peněz a takhle nesmyslně je rozhazuješ, jeden barák tam, jeden tam. A říci si nedáš, poučit se neumíš. Odstěhuj se dostatečně daleko a zbav se vlivu dcery. Nebo trp, je to výsledek tvého konání. Prostě, vzpamatuj se, dokud ještě je čas!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.