Zdravím
Je to trochu vyčerpávající dotaz, ale asi je nezbytné to přečíst celé, aby jste pochopily celý kontex...
jsou to zhruba dva roky co se semnou rozešla přítelkyně, ale pořád jsme v kontaktu. Asi před rokem bych nevím co dal abychom byly zase spolu, jako jo, psaly jsme si, a občas někam zašly a vypadalo to vždycky že si to strašně užívala, v jednom kuse se smála, pošťuchovali se, povídali si o všem možném apod. a vlastně to nebylo moc jiný, ale nechodili jsme spolu ale neměl jsem odvahu se jí zeptat jestli se nechce vrátit, a to mě trápilo, tak jsem s ní přerušil kontakt a zablokoval si jí. Asi po roce jsem si na ní vzpomněl a zeptal se jí jen jak se má, a začali si zase psát, po pár dnech jí to chytlo a začala mi psát několik zpráv denně, jenže mě to nějak už netáhne, musím se do toho nutit a vlastně nemám moc chuť jí ani vidět, před rokem to bylo jinak, měl jsem strašnou radost když napsala nebo že půjdeme spolu ven, ale teď...
Ono i ten rozchod byl takový zvláštní, bylo to ze dne na den a dost brečela když mi to říkala, někde v hlouby srdci k ní pořád něco cítím i když mi to teď tak nepříjde a myslím si že i ona, jak se na mě dívá, směje, letmo sahá, chodí vedle mě tak blízko, že do sebe narážíme, roztomile červená když chce semnou někam jít, ale není si jistá, jestli to chci taky, a dalších x věcí prostě takhle se ke mě nechovala žádná moje holka, natož (pro teď) kámoška. Povahově je na tom stejně, máme spoustu společných koníčků, názory máme podobné(i když ne na všechny) a hlavně podobně tragickou minulost. Měl jsem už několik holek, ale tahle je jiná, mám pocit že podobnou už nikdy nenajdu, žádnou se kterou bych si tak rozumněl.
K dotazu: Ten je neurčitý. Momentálně netuším co dělat, mám dojem že jsme oba jako ztracení v lese pod rouškou noci a jen čekáme na světlo které by ukázalo společnou cestu a svedlo nás zase dohromady, ale jak ho najít nebo zjistit jestli vůbec existuje je mi nejasný. Omlouvám se za tu metaforu, ale nevím jak vysvětlit co cítím a co bych chtěl, tak pokud vám nebude něco jasné, ptejte se.
1x
0x
Přemýšlel jsem o tom všem, a asi bude teda lepší ji opravdu nechat být. Celkem mě to mrzí, protože jí mám rád, je to strašně fajn holka a dokážu si představit se s ní do jisté míry bavit jako kámoš, ale jestli ke mně něco cítí(což z jejího chování to tak vypadá) tak bych jí tím akorát trápil a ubližoval... Chci aby se měla dobře a byla šťastná, i kdyby to znamenalo jí už nevidět...
Každopádně děkuji za rady
Nepochopil jste o čem jsem psal.
Před rokem jsem jí miloval, a udělal bych všechno jen abychom byly zase spolu, ale teď to tak už necítím, mám jí jenom rád. Jenže z její strany to je jinak, každý den mi ONA píše a kdyby bylo po jejím, scházeli bychom se pomalu denně, nejsem proti si občas napsat, nebo se jednou začas vidět a třeba trochu popít, jako s kámošem, ale ona má trochu jinou představu, vždycky to vypadalo jako kdybychom byly pár a občas to skončilo i v posteli...
Čekal jsem že se to třeba časem zlepší a začnu jí zase milovat, ale vypadá to že ne. Po naší včerejší schůzce mi došlo, že mi na ní záleží a mám jí rád, ale už jen jako kámošku, nic víc. Takže jí nechám už být.
Je to hnusný a nejspíš jí to raní, ale co mi zbývá...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.