Nejste přihlášen/a.
opět se musí utratit drůbež protože mají ptačí chřipku.
usmrcení se provede kysličníkem uhličitým proč ne uhelnatým a nebo zavřít ho hermetického prostoru a odčerpat vzduch.
Protože uhličitým je to nejlevnější?
Protože je to nejsnáze realizovatelné a humánní, zvířata trpí jen minimálně. Použití oxidu uhelnatého nebo odčerpávání vzduchu jsou nesmyslné (a technicky takřka neproveditelné) způsoby utrácení zvířat, navíc u druhého zmíněného způsobu by zvířata neskutečně trpěla.
Pokud u letadla dojde k dekompresi, lidé netrpí, u zvířat to bude podobné. Více bych to nerozebíral, podrobnosti jde dohledat.
Hluboká dekomprese je nesmírně bolestivá, to vás ujišťuji. Tazatel psal "odčerpání vzduchu" aniž by to upřesnil, takže máte pravdu, při přesně vyladěném poklesu tlaku by smrt nejspíš moc nebolela. Ale v každém případě je to nesmysl pro zmíněný účel.
Odčerpat vzduch z nějaké stodoly a nechat tam vacuum? Jak byste to chtěl udělat, aby Vám tlak vzduchu nevyrazil okna?
Drůbež se nemusí se utrácet. Je to likvidace chovu pomocí falešného testu. Nebo snad vidíte někde hromadný venkovní úhyn ptactva? Kašlající sýkorky nebo havrany s horečkou?
Děláte si srandu? O utracení chovu rozhoduje Státní veterinární správa a určitě ne na základě jednoho "falešného" testu.
"...snad vidíte někde hromadný venkovní úhyn ptactva?"
...a vy už jste někdy viděl v přírodě hejno ptáků, čítající několik desítek tisíc kusů? Je jasné, že se v přírodě mezi jednotlivými ptáky (případně malými hejny) nákaza tak snadno nešíří a jedné chcíplé divoké kachny na rybníku si sotva všimnete.
A už jste někdy měřil teplotu nějaké sýkorce, že jste si tak jistý, že nemá horečku?
Ta drůbež se neutrácí proto, že by ptačí chřpka byla nebezpečná pro ně. Pro ptáky nebezpečná není, asi jako lidská chřipka pro lidi. Ale ptačí chřipka je nebezpečná pro lidi. Některé varianty až 80% úmrtnost. Naštěstí se nepřenáší z člověka na člověka, ale jen z ptáka (zpravidla z trusu) na člověka. Jenže pokud by se to nechalo volně, mohla by se v těch miliardách ptáků, co tu žijou na malým prostoru v drůbežárnách, objevit mutace, která ten přenos z člověka na člověka umí. A genetikové už vědí, že by stačilo jen asi 5 malých změn genomu. Proto se to likviduje.
Pletiplot na webu Státní veterinárn/... jsou opačné informace. Riziko nakažení člověka je malé, zato chovaní ptáci umírají masivně behem jednoho dvou dnů. Volně žijící ptáci virus roznášejí, ale většinou neonemocní.
Kdyby se člověk snadno nakazil, za ta léta, kdy se rok co rok objevují ohniska ptačí chřipky v chovech drůbeže, musel by se nějaký člověk nakazit a nějaký zemřít. U nás se tak neděje, děje se tak velmi zřídka v Asii, kde zkrátka jsou lidé prasata. V Evropě zemřel na ptačí chřipku jeden veterinář v roce 2003, od té doby nic.
Zkrátka chovy se vybíjí, protože by stejně vetšina do pár dní pošla.
pletiplot:
Ptačí chřipka je vysoce letální nemoc pro ptáky, pokud je napaden chov, je prakticky odsouzen k zániku. Likvidace se provádí hlavně z toho důvodu, aby se virus nešířil na další chovy.
OK, trochu jsem to zkreslil - ptačí chřipka není nebezpečná pro divoké ptáky (resp. ne natolik, aby vyhubila celé populace volavek nebo vrabců atd), ale je samozřejmě nebezpečná pro drůbež, která je vyšechtěná na jiné věci než imunitu.
Ale to, že se to potenciálně může stát nebezpečím pro člověka, pokud by vir získal schopnost přenášet se mezi lidmi, platí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.