Zena odmita sex a jsou hadky

vztah je vždy o kompromisech a teďka bych chtěl slyšet její verzi ci ji nevyhovuje na vás nožná by jste se taky divil

Jo, jsi ženatej, máš dítě. Pařby, večírky, diskotéky skončili. Smiř se s tím. Co jsi čekal? Měl sis rozmyslet dřív, jestli se chceš bavit nebo zakládat rodinu. Rodina vyžaduje určité kompromisy a ústupky. Píšeš, že sex máte tak 1x/týdně. To si myslím, že je v pohodě. Pokud máš vyšší potřebu než manželka, tak si ho prostě vyhoň u porna.

Chlape máš dítě a manželku, tak se podle toho chovej a nebuď jak malej puberťák, který brečí, že se nemůže jít bavit. Až bude dítě starší, tak spolu určitě do společnosti chodit budete. Já mám 4letého kluka a 3letou dceru a taky to nebylo vždy růžové. Měli jsme mezi sebou hádky a konflikty, taky jsme prakticky nikam nechodili, ale nikdy mě nenapadlo, že bych měl kvůli tomu rozbít rodinu. Utíkají jen zbabělci a bohužel dnes jich je hodně. Ono se to časem zlepší, dej tomu čas. Hodně štěstí.

Co máte dělat? Zamyslet se sám nad sebou! Z těch pár Vašich řádků usuzuji, že jste sobec, který vidí jen své zájmy a na potřeby své ženy kašlete. On partnerský život je především o kompromisech. Narozením dítěte ženě přibylo dost starostí a práce, samozřejmě je unavenější. Péče odítě jí zabírá hodně času a bere hodně sil. Svou lásku musí rozdělit mezi dítě a Vás (všiměte si, nepíšu "mezi Vás a dítě"). Je logické, že při tom všem už nemá náladu a čas na tolik zábavy, jako dřív. Ovšem to jste si měl uvědomit, než jste si to dítě pořídil (možná i dřív, než jste si ženu vzal). Jestlipak své ženě s dítětem aspoň trochu pomáháte? Kdy jste se mu například více věnoval? Třeba s ním jel na delší výlet, aby si žena trochu odpočinula?

Chcete jí vyhodit ze "svého" baráku? To o něčem svědčí. V okamžiku, kdy jste v tom domě začali žít společně, zplodili v něm společného potomka, už ten dům totiž nepatří jen vaší osobě. Je to dům vás obou, celé Vaší rodiny. Co je zapsané v katastru není podstatné.

Asi si vaše žena uvědomila, do čeho s váma spadla. Máte dítě, což ona dobře ví a podle toho se snaží jet v nějakých kolejích. Víc ani ťuk. Jak dáváte, tak dostáváte. No a lepší to nebude. Po těch řádcích, co jste napsal to je jasné asi každému.

Tak nedostatek sexu se dá řešit velice lehce, nemusíte být nadržený.

Pro všechny mladé rodiče je příchod potomka zatěžkávací zkouškou. Všechno je nové, vše musí podřídit tomu malému, naučit se plno nových věcí, stále hledat informace. Ale možná, že jste na příchod potomka nebyli až tak dobře připravení a přišel dost brzy, nevhod, takže si manželka příchod miminka pořádně neužila, netěšila se. A nyní má v sobě trošku nechuť, averzi i právě k tomu milování, které vlastně vedlo ke zplození děťátka. Ono je to totiž propojené, ale časem vše přejde.

Pomáháte manželce doma? I to může být příčina vašich neshod.

Plánujete na víkend nějaké akce, výlety, procházky, prostě být spolu. Je nejkrásnější období roku, vyražte celá rodina někam do přírody, ZOO koutku apod.

Děcko má 3 roky, co dělá manželka, je v kontaktu s bývalým zaměstnavatelem? Možná na podzim nastoupí opět do práce, malý do školky a věřte, že budou opět nějaké jiné problémy. Měli jsme to takhle i my všichni ostatní - práce, domácnost, děti. Manželství je běh na dlouhou trať.

Žít byste měli spolu, spolu vychovávat dítě, spolu řešit problémy. Pokud máte prarodiče, určitě je občas požádejte o pomoc. S paní si sedněte a nastolte pravidelné večery třeba s vínem a povídejte si, komunikujte. Třeba Vám při lahvince, nebo Tonicu, otevře svoje myšlenky a dozvíte se, co ji tíží, co se jí nelíbí, co by chtěla v budoucnu. Samozřejmě i Vy se svěřte, že si nevíte rady, že jste nespokojený s celkovou atmosférou, co máte dělat atd.

Je potřeba na prvním vztahu - první rodině pracovat, spolupracovat, aby vše fungovalo, aby byla spokojenost. Žádný druhý vztah již nebude takový, jako první. Nic lepšího Vás již nečeká. Vy rodiče budete pro svoje dítě to nejlepší, co mu můžete do života dát. Pokud jeden nepije, není agresivní, psychopat, tyran, tak není důvod nebojovat za manželství, abyste v něm všichni byli spokojeni.

Važte svoje slova - aby si sbalila věci a vypadla z Vašeho baráku - tato slova se nezapomínají.

Ohledně jídla - jasně a zřetelně ji řekněte, že budete jíst, to co máte rád a na co máte chuť. Nemá cenu podceňovat o co si tělo říká. Doufám tedy, že si občas uvaříte. Uvařte občas i pro širší rodinu a pozvěte na velikonoční, nebo nedělní oběd. Pěstujte, udržujte vztahy. Prarodiče, nebo tety, bratrance to jistě potěší.

Držte při sobě, podívejte se, jaká je situace ve světě i v EU, abychom všichni časem nevzpomínali, jak jsme se měli kdysi dobře a nevážili si toho a hádali se kvůli maličkostem.

Omlouvám se všem, že jsem do toho zatáhla politiku, ale nelze zavírat oči, je to velká hrozba a naši politici /ani jiní/ ji podceňují a neumí řešit.

Zdravím. Nabídnu jiný úhel pohledu. Kamarádovi se narodil syn, jeho žena měla po porodu ne depresi, ale prostě to nedávala, tak se o malého starat dva měsíce skoro výhradně sám, manželce ho dával prakticky jen na nakrmení. Když pominu to, že výplatu posílal na účet manželce, která mu neustále vyčítala, že vydělává málo (ale hrála si na paničku a utrácela nadlimitně), přišel ztahaný z práce domů, kde kolikrát i spal, aby všechno stihl, a doma na něj čekalo "ohřej si párky, neměla jsem čas". Doma vařil i uklízel. Když se k tomu přidá, že doma spal na podlaze, protože žena naučila syna spát v posteli a kamaráda tam nechtěla, protože se tam tři nevejdou, a na otevřeném počítači našel její konverzaci s jakýmsi psychologem, jak ji sex s manželem jednou za tři měsíce odpuzuje, přičemž už rok po porodu měla několik amantů, tak se ani nedivím, že kamarádovi jednoho dne došla trpělivost a sbalil si věci. Syna mají nyní ve střídavce.

Ne vždycky je žena po porodu nutně chudinka, které manžel nepomáhá a mělo by se jí všechno tolerovat.

Naprosto nekompromisně ji varovat, že vám docházejí síly. Říct jí v podstatě to, co jste tady napsal, a postavit ji před hotovou věc - buď vám bude ochotna naslouchat a vy slíbíte totéž jí, nebo budete nucen hledat to, co vám chybí - vzájemné porozumění a pochopení, jinde. Říct jí, že ji máte rád a že nevíte, jak dál. Zeptat se jí, jestli jí tento stav vyhovuje, a pokud ne, jestli má ona nějaké východisko. Vy ho tímto zkoušíte hledat, ať vám s tím pomůže.

"adamvolnej", Vy jste si ještě neuvědomil, že váš společný život se někam posunul. Už nejste jen milenci, ale jste manželé a nyní již také rodiče. A z toho plynou další, nové povinnosti a změny v životě. Vy jste ještě nedozrál, Vy jste se zasekl v té rovině milenecké, ale jste otec, to si uvědomte. Pro Vaši manželku přibylo hodně práce a zodpovědnosti a musíte se s ní o tu nádheru otce, matky podělit, jste rodiče a dítě vás potřebuje oba. Jenže Vy myslíte jen na svůj sex a chtěl byste hledat jinde, to je nezodpovědné. Pomáhejte ženě, dejte jí najevo, že si ceníte všeho, co dělá pro rodinu, pro vaše dítě a tak bude mít víc času a náladu na společné chvíle. Až přijdou další děti, ubyde času pro vás dva a budete rádi, když si večer najdete chvilku, abyste si sdělili alespoň důležité záležitosti o chodu rodiny. Přece nejste takový slaboch, abyste vše nechal jen na své ženě, která je mladší, ale zodpovědnější. Jste snad chlap, tak se nechovejte, jako puberťák, jinak pos...te život, jak sobě, tak manželce a hlavně svému synovi. Tak se vzpamatujete dokud je čas...

buď frajer, nech jí a dítěti Tvůj barák a jdi sám. pak se třeba začne něco dít

A umíte si představit,že by žena odešla a vy zůstal sám s chlapečkem.To by jste se nenudil.Ale vážně-chce to hodně dlouhý rozhovor mezi vámi dvěma a pak to řešit,jestli to ještě vůbec jde.

- no, třeba za to můžete - zeptal jste se, co jí na Vás vadí? - třeba ji už rodinný stereotyp nudí, třeba Vás už nemiluje, třeba ji prostě všechno štve ...

Tak to se nedivím. Navíc jste ještě mladý, tak chápu, že jste při chuti. A když vás ještě sekýruje... Možná zkuste si s ní promluvit o tom nebo navštivte nějakou poradnu psychologickou nebo sexuologickou. Zkrátka se to pokuste zachránit kvůli dítěti.

Možná je opravdu lepší odejít,než se ve vztahu trápit pocítí to pak i vaše dítě :/

Starat se o malé dítě není jen tak, je potřeba ho mít neustále na očích. Já myslím, že je manželka opravdu unavená a potěšení s Vámi jednoduše nemá náladu (což není nic divného), navíc je možná z toho ze všeho i podrážděná. Zkuste to občas zařídit tak, aby mohla úplně "vypnout" - jak fyzicky, tak i psychicky. Potom by se to mohlo zlepšit.

Tak, když už jsem to přečetl tak na to i odpovím. Být tebou tak se zklidním a nechám se od tvé ženy omezovat. Protože jedině člověk omezený dokáže dosáhnout opravdové vnitřní svobody. Tvoje žena, to moc dobře cítí že s tebou není něco v pořádku. Máš 3-letého chlapečka a myslíš na zábavu, sex, pití atak podobně koukáš po jiných ženských? Tak to je něco moc špatně. Brzy na to přijdeš. Nehledej chybu v ženě a naslouchej. Nebo se brzy rozvedeš a budeš moc litovat, že jsi tíhnul k zábavě místo k rodině. Vždyt nemusíš být jako ostatní páry. Co se tváří na venek štastně, ale doma pak mají stejné problémy jako ty. Nech si vše s radostí zakazovat. A jen sleduj co se děje. Musíš se omezit aby jsi byl štastnější a svobodnější a ne se bavit v hospodách. To si myslí jen hlupáci, že tím dosáhnou nějakého štěstí. Nakonec stejně přijde vždy pocit marnosti. Můj otec byl takový že se nestaral o své mladé děti. Raději se chodil bavit s kamarády na diskotéky, nechával mámu doma, většinou utratil všechny vydělané peníze za alkohol a máma pak neměla ani sama na jídlo pro své děti. No není divu že jej opustila. No pokud se chceš bavit a nechceš dítě. Podívej se na svůj život jak bude asi vypadat za 5-10 let. Peace

Sedm fází manželství:

No, po 5ti letech to už je otrokárna. Na to nadržení by ti mohlo pomoci si pustit magneťák na ty plný koule.

Zajdi si do poradny , protože jinak bude zase o jednu samoživitelku víc a další dítě bez "správné" výchovy s dvěma rodiči.

Jakýkoliv vztah je o kompromisech. A u vztahu s dítětem to platí dvojnásob. Každej má jinou potřebu sexu, a s tím je potřeba se buď smířit nebo si takovou osobu nevybrat za životní partnerku. A u žen se to postupem času vždycky mění. A ve většině případů bohužel jinak, než bysme si přáli. Tohle u vás ale může být i jen přechodný. Zkus se celej den starat o dítě a třeba na sex taky nebudeš mít chuť. Další věc, tobě vadí, že tvoje žena nepije? A co se týče chození do společnosti, tak platí to samý, co už jsem psal. Zkus ženě pomáhat, pokud nepomáháš. Chodit do práce a vydělávat peníze je bohužel samozřejmost, kterou nikdo neocení. Zkus se snažit víc. Navíc to, co teď vnímáš jako obviňování, navážení do rodiny, ... tu mohlo být celou dobu. Jen jsi to vnímal jinak.

Já vždycky říkám, že nejdůležitější je komunikace. Lidi spolu nemluví a pak se jejich problémy prohlubují. Ovšem tím, že řekneš:"Jsi manželka na ho*no a za všechno můžeš ty." dosáhneš jen toho, že se manželka postaví do opozice. Řekni, že máš pocit, že váš vztah není v pořádku a že bys to chtěl řešit. Zeptej se na její úhel pohledu a snažte se dobrat společnýho závěru. Pokud manželka žádnej problém nevidí, tak jí oznam, co konkrétně ti nevyhovuje a vadí. Ovšem v klidu, bez křiku nebo afektu. A v momentě, kdy bude mít konverzace tendenci se měnit v hádku, to zastavit. Hádkou dosáhneš jen toho, že se manželka uzavře a nebude s ní konstruktivní řeč. Nevystupuj, jako chudák, co se za každou cenu bude snažit vztah udržet, ale ani jako arogantní sobec, pro kterýho má hodnotu jen on sám. Přeju hodně štěstí, abyste to zvládli.