Platonická stará láska

Ahoj ani nevim proč to sem vůbec píšu možná proto že se nemám pořádně komu vypovídat je to problém kterej mě trápí dost dlouho 14 let.

14 Let je dlouhá doba já to chápu ale dříve jsem si psal na lide.cz s jednou holčinou která prostě zůstala v mé paměti dodnes a někdy se mi oní zdá a to už 14 let někdy naní myslim třeba jak se zrovna má co dělá a další věci, pomatuju si že jsme si každý den psali nebo jezdila s rodiči na chatu a kvůi mě si tam pořídila i internet a prostě jiná holka než ostatní jiný psaní jinak to člověk prožíval a to mám do dneška nikdy se mi tohle s nikym nestalo.

To ještě nebyl Facebook jen lide.cz skype a ICQ ve spoustu věcech lepší byla ta doba tušim rok 2009 byla doba kdy jste nikomu psát nemuseli a ozvalo se vám samo od sebe tolik fajn lidí v tý době že jste neztíhali ani odepisovat dnes jste rádi že vám napíše aspon sám od sebe jeden člověk.

Bohužel pak zrušily lide.cz a pak vlastně už nebyl žádný kontakt, nevim vlastně ani proč se tenkrát mezi námi ztratil kontakt pomatuju si že pak někoho měla ale to pak jsem jí nechal protože nejsem typ člověka co rozbijí někomu vztah ale po letech jsem jí našel na Fb a prostě už je jiná, chápu že se lidi po celí život se měni ale mě se zdá že dost k horšímu protože i to že jsem se jí ozval tak se mi vysmála nebo mě na každou zprávu ignoruje nejhorší je že vás to hrozně mrzí že jste z toho smutný zoufalý a tomu člověkovi to nevysvětlíte že k tomu člověkovi něco cítíte nebo že ho máte rádi nebo prostě chcete toho člověka mít ve svim životě a nemůžete stim nic udělat . Myslel jsem si že si nostalgicky zavzpomínáme zasmějeme a napíšeme si co novýho jak se má atd nečekal jsem takovou reakci .

Omlouval jsem se jí že jsme ztratily nasebe dřív kontakt že už ani nevim co se vlastně stalo, prostě nechce si psát nechce se bavit a ještě jsem jí psal že bych jí rád i viděl osobně a někdy rád i obejmul a něco hezkýho pro radost jí koupil řetízek něco jako symbol duvěry a že aby mě brala za člověka kterýmu se dá věřit a ve všech oblastech i spolehnout bohužel . Jen teda nechápu proč se mi tolik let oní zdá proč každý den na toho člověka myslim v práci po práci když jdu spát když stávam pořád prostě, nikdy se mi tohle nestalo, jinak mi je 29 let ale prostě to tak mám a když si natoho člověka vzpomenu tak to mrzí ale i bolí . Dlouho jsem čekal že se mi jednou sama ozve asi se to nikdy nestane . To asi znáte když vám na někom tak záleží že ho nechcete nechat napokoji že pořád bojujete ale ten člověk vás ignoruje a zprávy čte bohužel každa zpráva byla od srdce a jak to vše cítim. Škoda že jsou lidi který se nedokážou vcítit dotoho druhýho a trochu aspoň to pochopit :/. Jen mi napsala na začátku že učí na zš němčinu a český jazyk a od tý doby konec je strašně chytrá :/