Nejste přihlášen/a.
Teorie:
Prý "Peníze vznikají typicky v momentě, kdy komerční banka poskytne nějakému člověku či firmě úvěr." a vznikem peněz se prý zvyšuje inflace. Stát si prý půjčuje od bank a proto počítám, že přispívá k inflaci (je její příčinou). Když stát úvěr zaplatí, tak bance dá navíc i úrok, dejme tomu 2%. Banka má tedy nějaký zisk, který je právě základem pro tu inflaci (nikoliv celá částka úvěru)? Například když občan koupí státní dluhopis, tak případná inflace vznikne právě tím zaplacením úroku státem občanovi? A nebo ta inflace vznikne až, když občan tyto peníze použije zaplacením za nějaký předmět (podotýkám, že může nakoupit předmět z ciziny)? Děkuji
Stát si půjčuje obvykle emisí státních dluhopisů, za ně získané finance směřují do ekonomiky a zvyšují množství peněz v oběhu a tím i inflaci.
To nedává smysl. Pokud stát vydá dluhopis, tak mu za něj někdo zaplatí peníze a tudíž touto akcí nevzniknou žádné peníze navíc v oběhu (jen dojde k přesunu z jednoho účtu na druhý)? Vzniknou až když stát všechny peníze vrátí + zaplatí úrok?
@postcd Myslím, že to logiku má. Nový dluh může zvýšit inflaci v okamžiku, kdy ty peníze věřitel utratí, což stát s velkou pravděpodobností udělá. Věřitel měl tyto peníze volné a očividně je utratit do spotřeby nepotřeboval. Nějaký rozdíl v tom asi bude.
Většinu státních dluhopisů kupují zahraniční investoři. Tím se sem dostanou peníze, které nejsou podloženy naší produkcí a tím vznikne inflace.
@petrm hádám, že zahranční investor si ale při tom nákupu dluhopisu musel od někoho koupit koruny a poslat mu cizí měnu. Z toho pohledu se mi opět zdá, že nemuselo dojít k vytvoření/tištění peněz..
Ale úvodní odpověď dává smysl, ohledně té inflace, ale na druhou stranu by při tom nevznikaly ani nebyly tzv. tištěny peníze. Při tom nákupu dluhopisu. To by bylo spíše v případě bank. půjčky.
Nepsal jsem nic o tištění peněz, ale o přemísťování peněz. Dluhopis je v podstatě půjčka, je to smlouva o tom, že mi někdo půjčí peníze a já se zavazuji k tomu, že mu peníze vrátím včetně nějakého úroku. Tím se na náš trh dostanou peníze, které nejsou podloženy naší produkcí. Peníze tiskne ČNB, jednak kvůli výměně opotřebovaných bankovek, ale také kvůli tzv. kvantitativnímu rozvolňování, což je umělé snížení kurzu Kč. Tím chce podpořit export domácích firem.
@petrm napsal "Tím se na náš trh dostanou peníze, které nejsou podloženy naší produkcí" jak jsem psal v předchozím komentáři, tak já v tomto nevidím žádný vznik peněz (ale jen přesun). Napíši tedy svůj laický odhad co tím možná myslíte:
cizinec dá příkaz cizímu brokerovi/obchodníkovi aby mu odečetl např. jeho dolary a nakoupil za to cenný papír/dluhopis, broker díky smlouvě s českou bankou sjedná s bankou smlouvu, banka na základě toho vytvoří peníze a přičte/pošle je na bank. účet státu (možná je to komplikovanější, ale skončí to tam), který za ně něco koupí a tím v té chvíli navýší inflaci (dejme tomu, že výsledek bude vyšší poptávka než nabídka, což vede k tomu že nabízející může zvednout cenu služby/produktu - což je inflace/zdražení - lidé musí zaplatit více korun).
Pokud ale dluhopis koupí občan, který má peníze na svém účtu, tak banka žádné peníze nevyrobí ale inflace vznikne stejně až bude stát ty peníze utrácet ne? Je otázka jestli je správné tvrdit, že inflace vzniká tím, že v bance vzniknou peníze díky úvěru, protože i když nevzniknou pomocí úvěru ale má je investor už na účtu, tak inflace vznikne až při státním utrácení těch peněz investora?
Počítám, že i ten úrok, který dlužník/stát přeplatí věřiteli se stane proinflačním ale až v době kdy bude použit na nákup nějaké služby/produktu? Děkuji
Ve vašich úvahách jsem se úplně ztratil. Je třeba rozlišovat centrální banku ( u nás ČNB ) a komerční banky (u nás ČSAS, KB, ČSOB,Moneta...). Komerční banky žádné peníze netisknou ! Trh funguje tak, že když je převis peněz nad produkcí, tak cena roste (inflace). Převis peněz vznikne různými způsoby, např. tím, že firmy vyplácí mzdy, i když neprodukují, nebo státní kasa rozdává nevratné dotace z peněz získaných v zahraničí (např.od investorů nebo z ECB...).
Petr m.
Znova. Vy nesledujete odkazy. Peníze vznikají komerčními bankami a to uvěry . Stačí první dvě minuty .
kdzy si někdo půjčí peníze z banky, tak ty peníze vzniknou. To znamená že pokud si jdu do banky půjčit 100 000 Kč tak pani zada do pc 100 000 a tím ty peníze vzniknou (banka je předtím něměla = peníze neexistovaly= vztvořily se až při zadání do počítače). Dlužník když peníze zplací tak platí úrok třeba ty 2 % a tím jak splatí dluh tak v přepočtu zaplatí 102 000. Tudíš banka má zisk 2000 ale stejně jako těch 100 000 vzniklo tak teď zaniknou (nejsou to peníze banky, protože ani při půjčení to nebyly peníze banky). Což znamená, že z ekonomiky kvůli zplacení dluhu zmizelo 98 000, což působí deflačně (opak inflace). Dále na inflaci působí rychlost oběhu peněz.
čím je vyšší úroková míra, tím více se musí platit
čím je větší úroková míra, tím méně si lidé chtějí půjčovat např. hypoteky. - tim je mensi zasoba penez v oběhu - tim mene lide utraceji (rychlost oběhu peněz)= tim nizsi inflace.
Než se projeví zvýšení urokovych sazeb na inflaci muze ubehnout klidne i půl roku. (lidem dobíhá fixace, chvíli trvá než jim dojde zásoba na účtech)
Zajímavé, děkuji. Nemáte nějaký odkaz na zdroj a citaci, kde je toto vysvětleno, potvrzeno? Přijde mi divné, aby úvěrem vznikly peníze z ničeho a splacením vznikl dluh téměř ve stejné výši úvěru. Logičtější se mi zdá, aby peníze zanikly.
willy v 10.09.23 - 17:58 "To znamená že pokud si jdu do banky půjčit 100 000 Kč tak pani zada do pc 100 000 a tím ty peníze vzniknou (banka je předtím něměla = peníze neexistovaly= vztvořily se až při zadání do počítače)."
Ano. Proto taky žádná banka nevydrží silný a trvalý nájezd na výběr hotovosti (run na banku) - protože má té hotovosti jen omezené množtví, dané bankovními a pojišťovacími předpisy.
Banka nemůže půjčovat peníze, které nemá. Banka má jednak základní kapitál, který vkládají akcionáři banky. Pak má peníze, které do banky vloží klienti. Další peníze vydělá vlastní činností. Pokud se jí nedostávají peníze, tak si další peníze půjčí na mezibankovním trhu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.