Kamarádka má anorexii

Poslat ji k lékaři. A když bude dále hubnout, většinou selže srdce = smrt.

Tohle řešit nemůžeš. Mohl bys napáchat více škody. Jestli něco pro dívku chceš udělat, upozorni rodiče, že to není normální a že by všichni měli vyhledat odbornou pomoc. Co bude dál? Nebude mít menzes, tedy správně nebude fungovat tělo ženy, atrofuje jí svalstvo, zřídnou kosti, rozleptá se jí sklovina na zubech, budou jí vypadávat vlasy a změknou nehty, nebude jí fungovat imunita. Když to přežije, nikdy nebude vypadat a ani fungovat jako žena. Jestli to vůbec přežije. Nikdy nikdo se se zalíbením a s úsměvem na ni nepodívá, udělá nešťastnými rodiče a všechny, kteří ji kdysi měli rádi. Ale ty s tím nemůžeš udělat vůbec nic. Jsi naprosto bezmocný! Musí odborník. Psychiatr ví jak se léčí poruchy příjmu potravy.

Sám jí nijak nepomůžete. V první řadě s tím musí chtít něco udělat ona. Jenže ona si nepřipustí, že je něco špatně. Musíte jí přesvědčit, že by měla navštívit lékaře, nebo aspoň nějakou poradnu.

Následky neléčené anorexie můžou být velmi zlé - selhávání důležitých orgánů, neplodnost, v krajním případě i smrt.

Pomohou jí jedině lékaři. Budeli pokračovat hubnutí, už se toho moc dít nebude, totiž zemře vysílením.

Existuje Centrum Anabell z.ú., mají webové stránky, poskytují poradenství zdarma telefonicky a e-mailem, mají kontaktní centra v Brně, Praze a Ostravě. Použij google.

Co její rodiče či jiní příbuzní, vědí o tom, záleží jim na ni? Měli by o tom vědět, jako rodinní příslušníci mohou na rozdíl od kamaráda/kamarádky leccos podniknout. Viz kontakt a poradenství Anabell.

Centrum pro léčbu PPP máme (pokud se během cca 12let něco nezměnilo) dvě: v Praze na psychiatrii ve VFN na Karláku a na psychiatrii ve FN v Brně. Mají ambulantní léčbu pro lehčí případy a hospitalizaci (dobrovolnou) pro ty závažnější.

Centrum v Praze funguje už od 1983, vzniklo na základě zkušeností a spolupráce s Belgií. Pokud mohu hodnotit podle subjektivních dojmů a pocitů anorektičky (mé blízké příbuzné), mají ve FN Brno jiný přístup k léčbě, který jí osobně vyhovoval a díky němu u nich nakonec dokázala hospitalizační léčbu před cca 12 lety celou absolvovat a postupně se vrátit zpět do (téměř) normálního života. Předtím zkoušela Prahu, ale hospitalizaci ukončila na revers po 5 dnech, tam to nedala a vím, že pokud by bylo potřeba, pak by šla opět jedině do Brna.

Je to psychiatrické (duševní) onemocnění, pomoci mohou jedině odborníci, s podporou poučeného nejbližšího okolí - rodina, přátelé.

Bez lékařské pomoci kamarádka zemře. O tomto problému jsem slyšel jen jeden rozhovor s primářkou pražské nemocnice a byl jsem v šoku, jak velké množství mladých dívek umírá. Tento problém není mediálně známý, protože z něj nejsou peníze. Finančně zajímavější je varování před nadváhou.