Je mi 23 let. S přítelem bydlíme v domě u jeho otce ve spolubydlení s jeho bratrem s přítelkyní ( platíme 1500 Kč na energie - zbytek si platíme sami). První věc v čem se s mamkou nejsme schopni dohodnout je to, že ji nechci platit peníze, když už doma nebydlím (mám tu sice věci, které jsem sebou nevzala, to až půjdeme do bytu). Chce po mě 6000,-. Tenkrát, asi 6 měsíců zpět jsem ještě bývala poměrně často doma, tak jsem ji peníze samozřejmě dávala. Asi před 3 měsíci jsem přestala jezdit domů - objevím se zde občas, nebaví mě neustále hádky, vyčítání, které nemají řešení. Tak jsem ji říkala, že ji budu posílat pouze 4000 ,- (to jsem jezdila domu cca na 10 dni v měsíci - již pracuji, tak vždy pouze na přespání). Teď jsem s ni vedla debatu, že už doma skoro nejsem (5x do měsíce, většinou v týdnu, jen přespím) tak že bych ji dávala třeba 1000-2000 aby se neřeklo a zbytek si odkládala na pronájem svého bytu. Myslela jsem že když jsem její dcera, že to přijme a když ví, že už doma nebydlim, že po mě přece nebude nic chtít.
Nepředstavitelné, nevídané, jak si to mužů dovolit, jak je možné že nechci platit, vždyť je to výchovný po mě chtít peníze, bohužel je to těžký, v dnešní době mladí nechodí jen tak bydlet spolu, musíš šetřit a počítat peníze, bohužel. S takovou ty děti mít asi nebudeš to svých 30 let a mnoho dalšího. Mám vysokou školu, ukončila jsem ji a již cca 3/4 roku pracuji. Od svých 15 let si vydělávám sama, nic jsem po mamce nechtěla - zařídila bydlení, stravu, inkaso. Otec s námi není, posílal alimenty které mamka využívala na naši obživu. S odchodem otce to bylo složité - nechal nás s hypotékou na krku, nedělal dluhy a odešel, mamka měla dvě práce a u mě je hrdinka ze to všechno zvládla, obdivuji jí. Já se ji snažila pomáhat co nejvíc to šlo - brigády, postarala jsem se o mladší sestru, uklízela každý den dům. Byla jsem opravdu poslušná dcera která vždy udělala to co po ni mamka chtěla. Ale jakmile už jsem začala chodit na vysokou školu, tak to bylo náročnější a náročnější, tudíž jsem začala trochu, dle ní odmlouvat - měla jsem jediný den volno v týdnu, který jsem se snažila využít na maximum jako den proto, abych si mohla konečně někam vyrazit na výlet, proste den dle mého - nemohla jsem, musela jsem uklízet cely barák od z hora až dolu a když jsem ji řekla, ze mám svoje plány, tak mi odvrátila ze ji to nezajímá, že ji se taky nikdo neptá jaké má plány (nic jsem po ni nechtěla, přes týden ve škole, o víkendech v práci). Každý den jsem domu chodila až po 8 večer a ráno zase v 6 hodin vypadla.
Odporuji. Odmítám mamce platit peníze když tu už vůbec nejsem. Odmítám dělat tak jak mamka pískne a hádejte co? Naše vztahy jsou špatný. Domu už nejezdím skoro vůbec, mám velký odpor. Všechno je pořád špatně. Když neudělám to co chce nebo odmítnu je zlá. Křičí na mě, říká mi jak jsem na hovno, ze jsem lemra a ve mě to neskutečně zůstává.
Nevím co si počít. Chci naše vztahy zlepšit, ale pokaždé když se pokusím něco vyřešit je to to stejné. Výčitky, řev, hádky.
Chápu jí a nic jí nevyčítam! Je to moje maminka, ale chybí mi to pochopeni od ní.
Co mám dělat? Držet pusu a krok jak to bylo doposud? Nechat na sebe kálet a dělat něco tak moc proti svoji srsti aby byla spokojená?
Děkuji moc všem co to dočetl až jsem..
8x
Pokud se s ní nedá rozumně mluvit, zkuste tomu dát čas. Nenechte se manipulovat ani urážet.
3x
Promluvte si s ní.Řekněte jí,že už doma bydlet nebudete,ale jestli chce,tak k ní ráda přijedete někdy na návštěvu.Třeba si uvědomí,že už jste se osamostatnila.Jestli začne křičet,řekněte ji,že až se s vámi bude chtít hezky bavit,jako máma s dcerou,tak at vám zavolá.A odejděte.Jestli jste tam přihlášená a maminka má svůj dům,tak za vás platí poplatek za popelnici jinak nic.Tak na to bych ji dala peníze.
2x
Prostě se zcela odstřihněte, své věci si odvezte, přihlaste se k trvalému pobytu jinde, aby uváděla jen svoji osobu v případě různých plateb, třeba za odpady,...
Jinak mi v tom textu vadila absence čárek v souvětích a ono slavné: ji - jí, ni - ní.
Koho obdivuji? Ji...Na koho spoléhám. Na ni.
Komu pomáhám? Jí. Komu jsem řekla? Jí. ...
2x
Dobrý den.
Je Vám 23 let, nyní bydlíte s přítelem. Chápu.
Pokud již mamince nechcete přispívat na domácnost, je třeba se od maminky vystěhovat. To znamená, odvézt si veškeré Vaše věci a změnit trvalé bydliště. V tomto případě si maminka bude muset opět poradit sama.
Je potřeba si s maminkou ještě promluvit, abyste byly obě spokojené. Maminka se bude muset s Vaším odchodem smířit. Má to asi dost těžké, když otec rodinu opustil.
Držím palce.
Zdravím.
2x
A teď můj názor na situaci. Vůbec nechápu za co chtěla 6tis, však je to šílená cena. Taky jsem dával peníze ale to byly 2 tis (do roku cca 2018), v podstatě moje energie + jídlo, a zbytek jsem si platil vždy za svoje. Přespávání taky chápu. Já taky občas prespím u rodičů když už se mi nechce plahocit unavenej domů. Pokud mají prostor tak v tom nevidím problém, a to mi je 31 a bydlím ve svým. Však i máma občas prespí u své mámy když nevyjde čas na dopravu. Prostě je to úplně normální.
2x
Tomu se říká syndrom prázdného hnízda...jste dospělá a zařizujete si svůj život. Pokud tam nebydlíte, neplaťte, není to Vaše povinnost. Zaplaťte si odpad, Vaše matka ať si sníží zálohy na energie a hned to pozná v rozpočtu domácnosti. Pokud tam máte věci, dohodněte se na nějaké symbolické částce za uskladnění. Je to sice neobvyklé , když jste ve vztahu matka a dcera, ale na peníze bude matka asi slyšet. Co se týče občasného přespání, hanba by mě fackovala po mých synech něco chtít...pokud se tak v minulosti stalo, měli spaní se snídaní a ještě dostali krabičku s obědem.
1x
Tady je rešení jediné a naprosto jasné: Odvézt si z bývalého domova své věci do nového, jakmile bude hotovo přestat platit, paní maminku odstřihnout, zablokovat, případné pokusy o další kontakt z její stray vždy ignorovat. U jakýchkoliv jiných řešení, a že si to klidně vyzkoušejte 
, pohoříte. Co dodat. Někteří lidé si děti nezaslouží. Vztah (i rodinný) je oboustranný dar, nikoliv povinnost.
1x
Z toho co jste tady napsala, pro mne vyplývá jediná otázka: Proč tam tedy, do jejího bytu //nebo snad dokonce domu//, chodíte? Jen proto, že se vám to hodí, proto, že tam občas potřebujete přespat? Kdo je majitelem, nebo na koho je nájemní smlouva...na mámu? Pak jste u mámy na návštěvě, a poslouchejte ji. Nebo tam nechoďte.
0x
Chyba je v tobě, že nevydelavas dost peněz, měla sis vystudovat pořádnou těžkou školu, kde bys po nástupu do práce pracovala v pořádným dobře placeným oboru. Nebo že nejsi schopná najít přítele, co vydělá dobrý peníze.
Dávej ji měsíčně 6 tisíc Kč a ne hádej se s ní.
To je má rada
Místo pomlouvani mámy na poradne teď můžeš něco dělat za peníze.
Nikde nepíše, jakou školu vystudovala a kolik v zaměstnání vydělává. A celý život mámě pomáhá.
Místo pomlouvaní mámy jsem teď mohla dělat něco za peníze? Nezlobte se na mě, já se tu nepotřebuji obhajovat, ale Po třech týdnech mám konečně volný víkend.
Jinak jsi mi potvrdila mou domněnku. Oba jste vystudovali nějakou pseudo školu. S vědomím, že si někdo sedne z titulu na zadek. Absolvent s mentalitu ČVUT a jiných technických dobrých škol tu nebude sepisovat takový filosofický ublíženecký sloh.
Má další ráda zní : Mrkněte, jaká práce by vám oběma mohla vynest dobre peníze a naučte se to. Třeba i řemeslo. Ať se přítel nebojí vzít sbíječku, zpotit se a dřít jako kůň. Výsledek se dostaví! Ale chápu, že na to jste pseudo Vysokou školu nestudovali.
Žádnou pseudovejšku opravdu vystudovanou nemám. Nikdy jdem nepocitala s tím že hned po škole budu vydělávat velké penize, prave naopak. Jste úplně mimo. Jelikož chci dělat práci ve svém oboru, tak budu muset pracovat minimálně 3 roky v oboru, aby jsem dosáhla posunu a navýšení peněz.
Mluvíte zcela z cesty, obracíme to zcela zbytečně.
Já vím, že je to těžký, zvlášť v týhle době, ale je třeba makat a ne obviňovat ostatní. Jasně jsem psal, že chyba je i v její mámě. Měla si dítě udělat s někým kdo by se staral o rodinu a dal dětem, pomohl k pořádnýmu vzdělání.
Je to těžký, ale spisovatelstvím a vztekanim se její situace nezlepší. Chápete to, nebo je to nad Vaše možnosti?
Urážky ti hodnocení kvality příspěvku nezvednou...
Založte s přítelem podnikání, budete dřít jako koně, ale peníze budou přicházet, věř tomu.
3 roky někde dřít a doufat v nějaký posun a možná i finanční není žádná hitparáda a nikam tě to nedostane.
A víš co? Moji vrstevníci z oboru jsou obézní, zazobaní rozvedení snobové, kteří mají buď hypertenze, diabetes nebo jsou už pod drnem. Bývalé manželky jsou dávno s jinými chlapy, a občas i s původně společným barákem. A ženy jsou na tom ještě hůř. Dítě si pořídily až skoro ve čtyřiceti, s kýmkoli, kdo šel zrovna kolem, protože dřív na vztahy neměly čas, a teď jsou z nich neurotické samoživitelky.
Takže tyhle řeči o dření a podnikání jsou sice pravdivé, ale v zásadě vždy platí, že je něco za něco. Já osobně bych hledal rovnováhu mezi prací a životem.
Mimochodem, tvoje poslední rada na spokojený život by se dala vyložit všelijak, třeba, že holka musí mít buď schopnosti dřít jak mezek bez nároku na soukromý život, nejdřív ve škole a pak v práci, nebo že sebe aspoň udělat k.rvu. Paleček nahoru, fakt.
Zajímalo by mě, jakou pekelně těžkou školu s tvojí češtinou máš ty, nebo jestli jsi ten druhý případ a našel sis nějakou zazobanou, co si tě vydržuje?
Jo, přehráním, ale tvoje rada by opravdu mohla být formulována jinak, a byla by mnohem kvalitnější.
0x
Koukám že to tu máme zase "Kolik dáváte doma peněz"
No z jedné strany je to dost peněz, ale musím se zeptat...Jste v tom bytě hlášená na služby atd...?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.