Představovat se v telefonu i městem?

Taky si myslím, že město je nadbytečné. Podle psychologů je správné jako první pozdravit, tím se druhá strana stačí zorientovat a "naslechout" Váš hlas a plynutí řeči, a lépe pak zachytí a zapamatuje si jméno, kterému už porozumí. Nás to takto učili na školení, když jsem pracovala v České pojišťovně (kde je jí konec).

HALÓÓÓ tady medúza

haloo tady impulzovi:o)

A to se predstavujes Teplice i kdyz ses zrovna treba v Berline?

V dobe pevnych linek to mozna nejaky smysl melo, ale dnes?

Nejde o to, co je archaicke, ale co ma smysl, ne?

Ustálené představení nemám. On mobil je sice horší, než diktatura proleteriátu, ale jednu výhodu má - vidím, kdo mi volá Takže jinak se představuji rodině, podobně třeba i kolegům, ale jinak zákazníkům, nebo v případě neznámého čísla se omezuji na ,,Prosím´´. Skrytá čísla zásadně nezvedám, takže se nepředstavuji, pokud vidím na displeji ,,Podezdření na spam´´ tak to zpravidla taky nezvednu, případně s pozdravem ,,Dovolali jste se na zpoplatněnou servisní linku, prosím Vaše IČO pro vyúčtování ceny hovoru´´

Když volá cizí pro mne neznámé číslo tak jen krátce , zvyk z vojny, "slyším"? Nevidím důvod hlásit se jménem a ještě navíc městem.

A číslům ze seznamu dle toho kdo volá, třeba ahoj xy atd

Dělám to také tak při odchozím hovoru. Při příchozím se představím, pokud číslo znám, pokud neznám, zvedám bez jména, jen "Dobrý den, prosím..."

Nikdy jsem to neslyšela. A hlavně druhé straně bude nejspíš úplně jedno, odkud jste. Přijde mi normální se představovat zaměstnáním (názvem pracoviště), pokud je to pracovní hovor (Ve stylu "Dobrý den, Milan Němec, Pekárna Drobeček, Teplice"), při soukromém hovoru úplně bohatě stačí jméno.

To se nedělá. Nejde o nějaké špatné pochopení třeba v situaci, kdy může dojít k záměně? Nebo fór. Novák, Lomnický štít.

Pokud volám jako soukromá osoba tak to nedělám ale pokud volám pracovně bězně to používam protože dost často se stává že druhá strana dle jména hned netuší o jakou záležitost jde a když se připojí město tak vědí.

Tak s tím jsem se ještě nesetkal a považuju to za naprosto zbytečné. Já se jakožto volající představím stručně, například "Novák, dobrý den". Pokud mi volá neznámé číslo, předpokládám, že volající ví komu volá a jestli to neví, nemá mi co volat. Takže se představuji "Tady já, kdo tam"?

nesoudím lidi podle vzhledu ale podle toho, jak se chovají ...když vytočím číslo a ozve se nóóóó, vím že budu mluvit s nekulturním nevychovaným idiotem. Pokud se mi představíte jénem příjměním městem , vím e budu mluvit s vychovaným člověkem...a pokud mi budete nabízet finanční podukty nebo hrnce, slušně poděkuji a zavěsím,,,jinak bych jen zavěsil...

Pokud volám služebně, tak se představím jménem a firmou. Pokud soukromně tak jen jménem, město v případě potřeby doplním později.

Dnešní doba není přívětivá pro ty co se jim někdo zkouší dovolat. Stařenkám v mém okolí, co jim občas s čímkoliv pomáhám, říkám. Když někdo volá a nemáš ho ve svém telefonu, tak se ten hovor nezvedá. Ať si napíše, to nemusí nějaké ohrožení znamenat. Když to číslo neznají, tak se mají ve svém rozhovoru omezit pouze na pozdrav. Když ten někdo s čímkoliv otravuje, něco nabízí a něco požaduje se nemají dále vybavovat a bez loučení, omluv a vysvětlování čehokoliv zavěsit. A že se zásadně do telefonu neříká ANO! Dělá jim to stejně poněkud potíž v tom, že jsou většinou stará škola a moc se jim do toho nechce. Je to už několik let, když u sousedovic domu zastavil mladý chlapík a požadoval krátký rozhovor. Sousedka by ho už skoro brala domů a tak jsem ho málem neslušně vypakoval. Možná to bylo i hrubé. Na závěr jsem řekl, že ho už u ,,mamky,, nechci nikdy vidět, nebo bude zle. Její děti (40-55 let) mi potom poděkovaly že jsem jejich mamku ochránil před šmejdem. Tak asi.