Zdravím, je mi 15 let a mám poslední dobou krušné období s mojí matkou, (otce nemám), moje matka je taková poslední dobou velmi výbušná, dříve tak před 4-5 lety byla úplně v pohodě, ale když je mi 15 tak se rozčiluje nad každou věcí a všechno strašně rozebírá a dělá z toho aféru jak v nějákém tv pořadu, například před týdnem jsem jel se školou na výlet, normálně jsem přijel domů byl jsem unavenej a nechtěl jsem si s mojí matkou moc povídat a chtěl jsem chvilku svůj klid, tak na mě začala hned řvát, na celej panelák jak si to můžu dovolit atd... když se hádáme, tak řeší v zápětí úplně něco jiného, klidně i 2 týdny starou věc, a to ikdyž jsme to už dořešily. vyčítá mi jak ona přijde utahaná z obchodu jak kráva a jak to je těžký atd.. a to jí pomáhám to uklízet a donášet do kuchyně a stejně mi to říká jak kdybych ja jí vůbec nepomohl, také mi vyčítá, že dělám úplný hovno v domácnosti, a že ona musí každý den chodit do práce uklízet a, že bez ní bych byl hovno a nic bych neměl a žil bych někde v děcáku... Když za ní přijdu se ji na něco zeptat, tak mi řekne ať ji nechám, že je unavená a řekne mi to klidně i otráveně.Taky mám občas strach jít domů jen kvůli tomu aby na mě nezačala zase řvát kvůli klidně i 2 týdny starý věci. Prosím poradtťe mi jsem opravdu zoufalý a nevím co mám dělat. Předem děkuji 
5x
@prosimpomoc - matka je taková poslední dobou velmi výbušná, dříve tak před 4-5 lety byla úplně v pohodě
Před 4-5 lety byla maminka o 4-5 roků mladší, míň unavená (možná ji začíná tráit přechod), může se bát jestli nepřijde o práci. Finančně jste na tom asi byli taky lépe - ceny byly jinde a desetileté dítě většinou "nesežere" tolik co puberťák. Skoro bych řekla, že má strach, jak to zvládne a protože to jednak (asi) jinak neumí a jednak jste jediný "po ruce", odreagovává to takhle špatně. Asi nezbyde, než vydržet.
Mimochodem jak je to s tou pomocí doma? Nějak nevím, co znamená "pomáhám to uklízet a donášet do kuchyně" - co děláte kromě toho? Nezkusil jste se jí třeba zeptat, s čím by potřebovala pomáhat, nebo rovnou udělat něco, co je běžně na ní?
1x
1x
Určitě to není tvoje chyba. Vše se mění a pokud je maminka sama bez muže, jen s tebou, musela a musí vše řešit sama. Je to pro ni velice těžké. Chce si povídat a ty už máš asi také jiné starosti. Je asi unavané z práce, možná ji i něco mrzí a proto si na tobě vybíjí své nálady. Jen se neboj chodit domů, pokud maminka řve, odejdi do svého pokoje, nebo se jdi projít a ona se jistě zklidní. Určitě za její nálady a život neneseš žádnou odpovědnost.
Ty její výtky, neber vážně, je povinnost matky aby se postarala. Začas už její pomoc nebudeš vůbec potřebovat. Měla by být ráda, když pomáháš. Také budeš v budoucnu pracovat. Teď ale potřebuješ doma klid.
Netrap se tím. Užívej si života, možná, že to maminku za nějaký čas přejde. Pokud ne, přemýšlej o tom, kde budeš nadále studovat. Zda zůstaneš doma, nebo odejdeš studovat někam jinam mimo bydliště a uvidíš se s maminkou méně.
Má tě jistě ráda, ale musí se umět ovládat. Potřebuješ klid a její podporu, ne nadávky. Je potřeba vyrůstat v klidu.
Držím palce, ať se to změní. Zdravím.
1x
Někteří lidé bývají vyhořelí z práce, nenávidí lidi a to pak všechny, brání se jim, jako bys i ty útočil. Bývá v tom i sexuální frustrace, odpor k samotě a tak.
Mě máma vyčítala, že nic doma nedělám, když jsem uklidila kuchyň, vznikla hysterie, že jsem vyhodila její věci a prohledá koš. Nešlo se jí zavděčit ničím, vše ji rozdráždilo. Nevěděla co chce a pak měla zlost, že se jí nedaří najít v životě to, co ani nehledala a stejně by nechtěla.
Jediné co by ocenila je, kdybych ráda vařila.
Sledovala jsem, co mne zraňuje z jejích témat nejvíc, a umím se vyhnout konfliktům, protože jsem se naučila nebránit v konfliktní chvíli. Jde to pak říct v klidu, nebo nereagováním na útok na mé citlivé místo jde to citlivé místo skrýt.
Na kritiku na ní, moje máma odpovídala Tak buď lepší. Ale ona kritizovala kdeco, on ji nikdo stejnými slovy neodpovídal. Zvládala být zlá, ale nejvíc na svoji mámu.
Naučila jsem se být při kritice v klidu, protože se mne ta kritika moc netýká, člověk často vyjadřuje svůj problém s celým svým okolím, to nemůžu ovlivnit já. Pokud tě něco bolí z toho, co říká, nauč se najít způsob myšlení, které pomůže tomu, aby bolest nevznikala vůbec, to chce čas. Moje máma měla pocit, že ona neubližuje, ubližuju jenom já jí, na otázku čím, byla odpověď To bys měla vědět nejlépe ty sama. Já ji vůbec nerozuměla. Dnes mluvím konkrétně přesně a narovinu, ne jako ona. Časem bylo jasné, že sama nevěděla, co jí ode mne zraňuje. Nebývala se svým přístupem šťastným člověkem ani později. Ale psychiatra jsem jí teda nabízet nezkoušela, to provokuje konflikty. I když se to řekne opatrně. Ona nehledá problém u sebe, jen u druhých, problémem je celý svět, který jí ubližuje.
1x
Není to tvoje chyba, ale určitě můžeš udělat něco pro zlepšení situace. Já na tvém místě bych se neptala, jestli potřebuje s něčím pomoct, ale rovnou bych něco udělala, než přijde z práce. Určitě se něco najde - uklidit nebo umýt nádobí, vynést koš, vyluxovat... Rozhodně ji to potěší a nebude na tebe tak protivná. Držím palce!
0x
ikdyž jsme to už dořešily
-A ty seš kluk nebo holka, podle gramatiky evidentně holka
-A jak jste to dořešili: řeklo se naprosto jasně: mami tohle téma uzavírám já už se o něm nebudeme nikdy bavit, ano?
Tohle už jsem matce také, řekl a ona mi řekla, že ať jí neříkám co má dělat, že ona tu rozhoduje
V tom případě má tvoje maminka asi nějaký těžký období, kolik je let, hormony?
To je divný, že nemáš problém s pubertou ty, dobře, tak na tuto maminčinu odpověď si příprav:
Mami, prosím tě, co mohu udělat, abychom se znovu nebavili o již jednou o uzavřeném tématu?
... přîpadně dále to rozvinout na
Pokud se dále a znova a znova budeme bavit o té stejné věci, tak je možné, že budeš potřebovat odbornou pomoc, mohu ti s tím pomoci a společně zajdeme k panu doktorovi přes hlavu, jednoho znám.
0x
Jak tráví maminka svůj volný čas? jaké jsou její zájmy a jaké tvoje? Je nějaká oblast, ve které si s ní momentálně i přes její "krušné období" pořád rozumíš? Tvůj projev je na tvůj věk velmi mentálně vyspělý, navíc odpovídá spíš dospělé ženě/dívce než patnáctiletému klukovi. Na jakou školu nastupuješ po prázdninách a jak dlouho toto maminčino období trvá?
0x
Vypadá to jako trolení, ale pokud nás "netaháš za fusekli" , tak matce můžeš odpovědět i něco ve smyslu "Proč jste si mě tedy pořizovali, to jako aby si na mě mohla řvát? V osmnácti odcházím jinam, tady nezůstanu, jsou školy i práce s ubytováním. Pokud dopadnu špatně, budeš za to moct ty.. (a odejít do jiného pokoje). Zeptám se na tvého otce-odešel od rodiny?
0x
0x
Tak zoufalý nebo zoufalá? Možná by mamince ubyly starosti, kdyby viděla tvoje dobré známky ve škole a dobré vysvědčení. Možná si najít i nějakou brigádu, abys nemusel/nemusela mamince říkat jenom dej, potřebuji, když je na všechno sama. A kdy jsi ji naposledy vzal nebo vzala kolem krku se slovy maminko, mám tě rád nebo ráda a nechci se s tebou hádat? A taky třeba...pojď, půjdeme se projít, když je venku tak krásně... Zkus to! Přeji vám oběma krásné sluníčkové dny v pohodě a dobré náladě, všechno se dá změnit, ale chce to trpělivost. Tak se drž a ať se ti daří!
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.