Nejste přihlášen/a.

Přihlásit se do poradny

 

Vztah s matkou

Od: lokotka odpovědí: 9 změna:
Ahoj, ráda bych se zeptala na otázku ohledně psychosomatiky.
S mojí matkou jsem neměla nikdy pěkný vztah, spíše mě nepodporovala a srážela. Když jsem za ní přišla se zájmem o to, že bych jako malá chtěla chodit na nějaký kroužek vždycky mě odbyla, že nemáme peníze atd. Jelikož jsem ze 4 sourozenců. V podstatě já to její chování chápu, vše bylo na ní. Starala se o finance a celou domácnost. Bylo toho na ni moc. Nikdy se s námi moc nemazlila jako s dětmi a furt jsem jako malá měla pocit, že ať dělám co dělám nikdy její lásku nedostanu. V podstatě to neuměla dát najevo, že má někoho ráda. Někdy v pozdějším věku jsem jí řekla o svém problému a říkala, že na tom zapracuje. Teď se snaží a zajímá se o mě, ale já už ji k sobě zase tak blízko pustit nechci. Naučila jsem se jí city dávat najevo a teď mám pocit, že mi chce být blíže, bohužel jako introvert ji k sobě bojím pustit, protože furt mám pocit, že ji nemůžu věřit. Včera na mě mluvila a já se nebyla schopná ji pořádně ani koukat do očí. Teď ráno mi začaly výčitky, abych si toho začala vážit a začala na sobě pracovat. Momentálně mě bolí u srdce a nechápu proč. Mám matku ráda, ale minulost nevymažu a pretvařovat se nechci, ale zároveň ji nechci ignorovat.
Děkuju za odpověď

 

 

9 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení

 

 

hodnocení

1x

Problém je hlavně tvoje matka. Podle popisu si nadělala tolik dětí, že to neutáhne jak psychykou, tak finančně a místo radosti z dětí to bere jako práci a starost. To se na ní podepsalo a její chování se podepisuje i na Vás dětech.

Pokud se ona sama nedá dopořádku nebo jí s rodinou nepomůže nějaký chlap, tak se nic zásadního nezmění.

Změnit se můžeš jenom ty a to tak, že nebudeš její chování kopírovat a včas se osamostatníš a z tohodle špatného prostředí utečeš.

Jak to mají ostatní sourozenci. O tom nepadlo ani slovo. Jak jste staří mezi sebou? Mají to taky tak?

zakladatelka
hodnocení

Nejstarší sourozenec je rozmazlený. Ostatní máme pocit, že jsme odstrčený
32, 31, 22 (já), 18
Otec v rodině je, ale nezastává funkci otce. Nechá se matkou živit

Nejdele v životě ti zůstanou sourozenci. Tam bych zkoušel budovat vztahy. S rodiči už to lepší nebude dle mě.

Kolik Vás žije ve společné domácnosti s rodiči? Všichni a nebo už někdo uhnízdil jinde? Kdyby jo, tak můžeš nabrat zkušenosti, kterými se sourozenec prokousával asi sám.

Návod, jak donutit otce, aby se nenechal živit matkou a nebo získat pozornost stejně, jako se to jednomu z vás povedlo, asi není.

Držím palce. Nějak vydržet a plánovat si vlastní život a stavět se na vlastní nohy. Pryč z tohodle. Taky se může stát, že matka dál nebude moc a otce bude živit někdo z vás sourozenců. Kdo uteče vyhraje :)

 

p23®
hodnocení

0x

Chápu Vás.

Vaše matka to měla v životě asi dost těžké, když se dokázala postarat o 4 děti, finance a domácnost. Dokázala Vás sama uživit a vychovat. Neutekla. Zvládla to. Každá matka neumí projevovat dětem lásku, ale snažila se tím, že se o Vás starala a vychovala Vás. Za to byste měli být mamince vděčni. Chápu Vás, teď cítíte, že by maminka byla na Vás nějakým způsobem závislá, třeba jen citově. Máte obavy, aby se nyní k Vám více citově nepřiblížila. Možná, že i Vy sama neumíte projevit více lásky.

Nebojte, maminka si jistě poradí, když zvládla vychovat sama 4 děti. Buďte na ni hodná a važte si, že ji stále máte. Minulost bych neřešila, jen bych ji měla ráda. Snažila se.

Zdravím.

Ono neřešit minulost je hrozně těžké, když v sobě nedokážete vykřesat žádné vzpomínky na dětství prodchnuté maminčinou láskou. Jsem na tom hodně podobně jako tazatelka, maminka je na mně teď už ve všem závislá a já se o ni komplet starám, ale vlastně jen z lítosti a z povinnosti. Je mi zatěžko ji třeba objímat nebo podobně projevovat lásku, nahrazuji to tím, že jí kupuji třeba květiny, které miluje, nějaké lahůdky, na které vzpomíná a podobně. Ale mám nepříjemný pocit viny, že jí nedávám najevo lásku, ovšem mě vychovala babička a na tu vzpomínám jako na svého anděla. Bohužel jsem jedináček, nemám se s kým o péči podělit a tak je to pro mě i psychicky těžké.

p23®

Dodatek.

Jste ve věku 32,31,22 a 18 let. Měli byste být už samostatní a svému otci domluvit, aby začal konečně pracovat a mamince tím ulehčil. Zaslouží si to.

p23®

inzinyrka - Je to těžké, když matka předá výchovu dítěte babičce. Znám případy, kdy to tak bylo a vyprávěli stejně to, co píšete. .

Vzpomínají více na babičku než na matku.

Zdravím.

okolik

Inžinýrko, naprosto vás chápu, berte to tak, že babička alespoń nahradila city a lásku. Jsou i jedinci, kteří bohužel neměli ani tu babičku.

 

clen
hodnocení

0x

Koupit kytku nebo něco dobrýho a neřeš to.
Říkáš, že nejstarší je rozmazlený? Njn, tak to ještě máma nasere, tak jí to řekni, aby se zamyslela, jestli někde neudělala chybu...

A hlavně se postav co nejdřív ty na vlastní nohy a nebuď mámě přítěží... Když tady musíš živit tvýho tatu a ještě rozmazlenýho bratra

 

 


 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.

Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.

Copyright © 2004-2025 Poradna Poradte.cz. Všechna práva vyhrazena. Prohlášení o ochraně osobních údajů. | [tmavý motiv]