Bojím se mluvit nahlas

Není se čeho bát. Pokud jste zdráv a mluvíte jen potichu, musíte na sobě zapracovat. Třeba si doma čtěte nahlas, přidejte na hlase, snažte se lépe vyslovovat. Když doma mluvíte s rodiči a pod. Je třeba to trénovat. Pokud se to bude dařit, tak se vždy odměňte třeba slovy. Jsem dobrej. Nebo si založte deník a pište si do něj Vaše úspěchy a neúspěchy. Možná za čas zjistíte, že na tom nejste tak špatně. Záleží to jen na Vás. Pokud se to nezlepší, je potřeba vyhledat lékaře.

Také si zacvičte, běhejte, dělejte něco pro radost. Ať jste odolný.

Držím palce. Určitě se to zlepší.

Zdravím.

Napadá mě tohle, pusť si doma cvičně nějakou hudbu v různé intenzitě a zkus to vždy překřičet. Případně si to pak nahrávej pro kontrolu, abys mohl porovnávat výsledek. Začni se slabší intenzitou, kterou běžně posloucháš, pak postupně přidávej. Z nahrávky pak poznáš, zda je hlas přes hudbu slyšet.

To není v hlasivkách, to je v sebevědomí. Jestli s tím marně válčíš, popros svého dětského lékaře, ať Tě pošle k psychologovi. A co doma? S rodiči taky tak mluvíš? Mohli by se zapojit, aby se předešlo šikaně.

Zkoušej třeba číst nahlas a nahrávat se při tom. A postupně se zlepšuj.

Můžeš zkusit nahrávat audioknihy. Vezmi nějakou starší knihu, která je už mimo autorskou ochranu (třeba Čapka, Vernea, nebo Tolstého, samozřejmě v češtině), a zkus ji přečíst s patřičným přednesem. A uvidíš, jak se budeš zlepšovat.