Jak věřit v dobré rande?

Předpoklad úspěchu je hlavně nemít z toho strach, nepřipadat si méněcenná a zbytečně nemyslet na to, že "to zase určitě nevyjde" (ono to nakonec určitě vyjde, i když to možná bude chvilku trvat). Chovat se přirozeně (ale trochu suverénně), uvolnit se, vždyť vlastně v podstatě o nic nejde. Tak stará, abyste musela sehnat někoho za každou cenu ještě nejste . Nejistotu, strach a trému na Vás potenciální partner pozná a pravděpodobně ho to odradí.

Já jsem manřelku poznal, když jí bylo asi 35 a byl jsem první, s kým nějak víc chodila. Žijeme spolu šťasně už přez čtvrt století. Takže ještě rozhodně není všem dnům konec.

Na druhou stranu, jestli jste až dosud narážela výhradně na nepřijatelné partnery (jak se z dotazů zdá - ale kdo ví), tak se nejspíš na problému nějak podílíte i sama - buď máte příliš vysoké nároky, nebo hledáte na špatných místech, nebo se prezentujete nějakým nešikovným způsobem ... opět to z dotazu nejde říct.

Taky nevím, jak je na tom kamarádka - je už šťastně vdaná nebo tak něco? (Nejde o formality, ale o úvahu proč vám přeposílá kluka, kterého by si mohla vzít sama, kdyby někoho hledala? / Proč se ona seznamuje, pokud je ve šťastném vztahu? - Na takovéhle otázky obecně mohou existovat dobré odpovědi, ale je tomu i v tomto konkrétním případu?) Pokud jsou hlavním zdrojem vašich rande kluci přeposlaní kamarádkou, znamená to, že je vybírala ona, podle svých kritérií a pak s nima nebyla až tak spokojená - vy nejste ona, může pro vás fungovat co pro ni ne. Ale stálo by za to se pohlédnout i jinde.

Taky už nejste naivní holčička, které stačí, že dotyčný vypadá dobře a je (asi, snad) zletilý - vy už chcete víc (partnera, rodinu, volný čas ...) a naprosto bezchybného nejspíš nepotkáte (ostatně i vy máte nějaké své chybičky, jako každý, už vám taky není 18 ...) a chcete ho na dlouho - takže určitě stojí za to ho (každého potenciálního) poznat trochu lépe a důkladněji a zvážit celkové klady a zápory.

Možná se ukáže, že je třeba neobratný v řeči a krásou neoplývá, ale je vzdělaný, byl by dobrým otcem vašich dětí, měl by vás rád, má podobné (nebo aspoň slučitelné) zájmy a tak nějak vyhovuje na 85%, jenže půlka těch kladných věcí se ukáže až po nějakém čase, nikoli na první/druhé schůzce. A 85% je dost vysoko na to, abyste s ním mohla být šťastná do smrti. (85, 75, 95 ... prostě nějaké číslo - nikdo nebude 100% a pokud tak bude vypadat, tak je v tom nejspíš nějaký hák)

A možná by stálo za to i znovu si projít vlastní okolí, možná přehlížíte někoho, protože před lety vás nezaujal dost a od té doby jste o něm nepřemýšlela...

Jestli si připadáš méněcenná, tak to se o tebe chlapi poperou.

Taky záleží, co můžeš nabídnout. Nemyslím materiálního.

Zase tak stará nejste. Faktem ale je, že když budete trvat na svobodném bezdětném rodinném typu, tak to už bude second hand. I v něm se ale dají najít použitelné kousky. Jestli vás rande baví, tak v tom můžete pokračovat a zdokonalovat balicí techniky. Kdyby vás to ale mělo stresovat, tak by bylo možná lepší si předem delší dobu povídat po telefonu a nevhodné kusy vyloučit předem. Není potřeba všechno zkoušet.

Jen klid, žádné strachy. Méněcenná určitě nejste. Je to normální hledat. Úspěšné rande Vám nikdo nezaručí. Stále hledejte, není to jednoduché. Bavte se, užívejte si svobodného života a určitě na někoho narazíte, kdo Vás nějakým způsobem zaujme, nebo někoho zaujmete Vy. Důležité je, že víte co chcete. Rodinu. Určitě se někdo najde, kdo bude chtít již také založit rodinu. Hlavně na to netlačte a v klidu žijte. Je třeba získat nějaké zkušenosti, abyste mohla porovnávat.

Ten pravý na Vás určitě někde čeká.

Držím palce. Ať se daří.