Dovolená do Chorvatska do Dubrovníku

Dubrovník bude asi nejdostupnější z Vídně, předpokládám, že nejnižší ceny člověk najde u společností jako Ryanair nebo Wizz Air. Ceny budou závislé na období, nejlepší je kupovat tak 1-3 měsíce dopředu, případně sledovat různé akce. Logicky budou nejvýhodnější různé lety mimo víkendy a podobně. Co se peněz týče, beru vždy nějakou železnou zásobu, třeba 30-50 Euro, příapdně nějaké drobné, kdyby bylo potřeba něco nouzově zaplatit nebo nebylo možné použít kartu, jídlo atd. Jinak platím skoro vše kartou přímo na místě. Jinak ideální si zjistit dopředu základní informace o dopravě z a na letiště, na místě, udělat si nějaký itenerář toho, co chcete vidět, rozdělit si to případně na dny, já se většinou mrknu na možnosti stravování v okolí, vytipuji si třeba nějaké slušnější restaurace nebo bistra. A samozřejmě si zajistit ubytování.

Na letenky je potřeba projít několik portálů, to dá chvíli času.

Přímé lety už ČSA zrušily, nejpřímější cesta je s přestupem ve Vídni. Podobně přímé je ještě jedno spojení, ale teď si nevzpomínám co to bylo za město na přímé linii praha-dubrovník.

Když jsem tam měl letět pracovně, nabízelo mi to cesty nejen přes varšavu, mnichov, frankfurt a curych, ale třeba přes JFK nebo Rejkjavík, to mi přišlo už fakt hodně ujeté (kupodivu cenově se to příliš nelišilo). Byl jsem ale rád, že tehdy tam létaly čsa a já nemusel řešit, jaká jsou kovidová opatření po cestě. Nákup letenek (to dělal zaměstnavatel) přes letušku vyšel lépe než nákup přímo u čsa.

Při výběru letu je dobré taky koukat na přestupní časy, pod půl hodiny to není úplně ideální a zase abyste nestrávili čekáním moc (nabízely se i spoje s čekáním 12 a víc hodin). Nejlepší je podle mě tak 2-3 hodiny. Hodina na letišti uplyne jako nic.

O rok později (tj. vloni) jsme se tam vypravili s rodinou - tehdy to byl takový frmol (vše se zařizovalo 14 dnů předem), že jsem si sice pracovní cestu prodloužil o soukromý pobyt (za své a ze své dovolené), ale nějak mě v tom nenapadlo vzít si tam i rodinu. To jsme ale letěli přes vídeň, přestože jsme měli koupené letenky přímo, tak měsíc před odletem přišla zpráva, že let se ruší a vrátili mi peníze (což prý měsíc předem mohou udělat bez jakýchkoliv sankcí, zatímco já bych to bez srážky stornovat nemohl ani půl roku předem).

Pokud jste z Prahy, určitě se vyplatí směnit eura v některé ze směnáren v centru (samozřejmě u nějaké dobré), takový kurz u banky nedostanete. Eura teda šla teďkon nahoru, asi před měsícem se daly pořídit za cca 23.50. Teď koukám 23,69 ty nejlepší směnárny mívají tak o 20 haléřů víc. Ale do léta se to může změnit.

Kartou bych platil jedině pokud máte kartu v eurech. Ono se i vyplatí eura koupit ve směnárně a na eurový účet je donést v hotovosti (moje banka za to chce 0.5% objemu minimálně 50 maximálně 250 korun).

Dobré je, že přešli na eura, takže nemusíte řešit, co se zbylými valutami po návratu (eura jsou univerzální). Já to tehdy řešil tak, že jsem vyměnil něco málo kun a zbytek jsem tam vybíral v bankomatech (což byl problém, protože bez dodatečného poplatku to měla akorát OTP banka, která naštětí měla bankomaty skoro všude, jeden třeba u Pilské brány a dva na bulváru Stradun, ale říkal mi někdo, že už i tahle banka účtuje acces fee), u kun byla situace jiná, tam byl kurz stejný nebo o nějaký haléř lepší než ve směnárně (podobná situace je s dalšími netak běžnými měnami, jako např. polský złotý nebo maďarský forint).

Dubrovník je moc pěkné město, rád bych se tam zase někdy podíval. Tehdy to bylo hlavně díky kovidu, jinak bych jel na Slovensko (je to levnější a peníze jsou na prvním místě), ale akce se konala právě v chorvatském Dubrovníku. Ubytování se dalo dobře pořídit přes booking, ale obávám se, že touhle dobou bude už všechno obsazené (asi před měsícem jsem se pro zaímavost koukal a výběr byl hodně omezený a ceny poměrně značné). Booking taky nabízí letištní taxi, nevím jak pro dva lidi, ale pro celou rodinu to bylo velmi výhodné (počítal jsem, že oproti letištnímu autobusu (vloni sták 55 kun) jsme nedali o moc víc a taxík nás zavezl až před apartmán).

Co mě se tak nezdálo, naopak se mi to líbilo je, že Dubrovník je město dost strmé. Jsou tam hodně schodiště. Já jsem po nich chodil rád (celé staré město jsem prolezl, kde se dalo, nejen bulvár stradun a dvě přilehlé ulice). Ale rodičům se to příliš nelíbilo, těm se do schodů nechtělo, přecejenom jsou starší, tak se to dá pochopit.

V té souvislosti je dobré koukat na vzdálenost apartmánu od moře (a hlavně cestu k němu), abyste nemuseli denně pořádat horolezecké výkony. Nejde ani tak o vodorovnou vzdálenost, ale o převýšení. My to vloni měli asi 120 schodů, přesně si už nepamatuju na prý nejlepší pláž v Dubrovníku (Belevue beach). Těžko posoudím, znám tam jen dvě nebo tři pláže. Měli jsme to trochu dál do starého města než když jsem tam byl sám (to jsem bydlel pár kroků od pilské brány).

Ještě taková poznámka, jezdíme celé roky do Itálie. Oproti Itálii tam bylo krásně ticho. Italové jsou dost rozeřvaní.

To jen tak v rychlosti, na co jsem si vzpomněl z mojí předloňské pracovní cesty a loňské dovolené.

Jinak na místě je dobré nevynechat staré město ("stary grad") a to nejen ty dvě nebo tři hlavní ulice, přístav Gruž (přecejenom v čechách přístavy nemáme) a vrchol srđ (đ se čte jako dž). Záleží na jak dlouho tam jedete, přecejenom hlavním programem určitě bude pláž a moře. Osobně myslím, že 14 dnů je minimum.

Mě teda cesta na srđ přišla zajímavější pěšky, je to hodně strmý výšlap, ale ten výhled na město stojí za to. Lanovka neni nijak zvlášť zajímavá, stejných jsou po světě desítky, to udělá vzzzm a jste za 3 minuty nahoře, to je daleko zajímavější koukat na lanovu zvenku. Já to tehdy vzal zpátky přes Bosanku, vzniknul tím pěkný obrazec s trasou. Ta zpáteční cesta byla takto, protože jsem na vrchol dorazil už za tmy (prostě jsem se vypravil pozdě) a myslel jsem, že to bude rychlejší okolo (možná i bylo), hlavně jsem nechtěl jít stejnou cestou. Bez mapy bych to ale nedal, ostatně bych bez mapy i dost blbě hledal začátek té klikaté cesty, vchod na ni je dobře ukrytý. Pak jsem to ještě jednou za dne vzal lanovkou nahoru a pěšky dolu. Z té klikaté cesty jsou pohledy na Dubrovník úžasné.

Po městě se vůbec dá bez problémů pohybovat pěšky. Jinak tam jezdí autobusy, celodenní jízdenka stála 15 kun, nevím, kolik to bude v eurech. Ale je to spíš taková loterie, na zastávkách je vylepené to samé, co si stáhnete, kde jsou odjezdy z konečných stanic, ale už tam neni, jak daleko je daná stanice od konečné, na spoustě zastávek ani neni, jaké linky tam jezdí, takže předloni pro mě byla strategie taková, že když jsem měl celodenní jízdenku, jsem nastoupil do prvního autobusu, který přijel a buď jsem se dostal domu (téměř všechny autobusy jedou k pilské bráně) nebo jsem se aspoň někam podíval. Samozřejmě jsem chytnul i tu nejdelší linku opačným směrem až na Mokošicu, kde jsem 10 minut počkal, než pojede zpátky. Takové jízdenky jsem tam projel 3 pak jsem už chodil pěšky. Stejně tak loni.

Co se týká nákupů, jsou tam sámošky skoro na každém rohu, jako bývaly dříve u nás. Takže se tam nakupuje celkem snadno. Naopak velkých obchoďáků tam moc neni, a jsou z ruky (teda aspoň k místům, kde jsem bydlel).

Co jsem si mohl nechat ujít byly hradby. Všichni o tom básní, mě na tom nepřišlo nic tak exkluzivního na to kolik to stojí peněz. Zase tím, že jsem měl staré město prochozené, a na jeho hradby jsem šel později, viděl jsem z ptačí perspektivy, kudy jsem chodil dole, to snad jedině na tom bylo pěkné.