řeším situaci, kdy otec před půl rokem prodělal nějaký typ záchvatu. Z jeho pohledu byl způsoben kombinací špatného zdrav. stavu během covidu a nervovým vypětím z jiné situace.
Následné vyšetření epilepsii nepotvrdily, ale i tak má předepsané antiepileptika.
Kdo může zrevidovat, jestli byl postup lékaře správný a jestli je tím pádem vůbec nutná medikamentní léčba? Jedná se i o další věc - v souvislosti s tím teď nemůže řídit auto a povolení opětovně řídit je možné získat zpět (v případě jediného záchvatu) nejdříve po půl roce v případě bez medikace a po až roce s medikací.
Z našeho pohledu lékař ihned nasadil antiepileptika zbytečně..
Tohle řeší zákon a lékaři si na to dávají hodně pozor. Až váš otec dostane druhý záchvat v autě a zabije i někoho jiného, tak k soudu půjde o ten lékař, který mu dovolil řídit.
Jinak samozřejmě máte možnost se nechat vyšetřit kdekoliv jinde na neurologii a vyžádat si druhý názor.
Tohle řeší zákon a lékaři si na to dávají hodně pozor. Až váš otec dostane druhý záchvat v autě a zabije i někoho jiného, tak k soudu půjde o ten lékař, který mu dovolil řídit. - A to si myslím, že může být důvod, proč doktor předepíše medikaci tak říkajíc "pro sichr". Prostě aby byl v každém případě z obliga. Na jednu stranu z lidského hlediska takového doktora chápu, protože je to pro něj jednodušší. Každopádně při vyžádání druhého názor jinde - musí poskytnout nemocnice výsledky všech provedených testů druhému subjektu anebo si tím celým kolečkem testů bude muset projít znovu? Čekačka na EEG byla totiž celkem dlouhá a těch testů nebylo zrovna málo...
Co jsem si našel: V situaci, kdy na základě dostupných anamnestických údajů není možné jednoznačně rozhodnout, zda se o epileptický záchvat jednalo či nikoliv, se nejprve snažíme získat další informace. Pokud ani poté nejsme schopni rozhodnout, co se vlastně pacientovi přihodilo, je třeba svoji pochybnost v diagnostickém závěru vyjádřit. Někdy teprve čas ukáže, o jaký záchvat se jednalo. O zahájení terapie v takových nejasných situacích většinou neuvažujeme.
Lékař/ka má vodítka (anamnéza, laboratorní a jiná vyšetření, klinický průběh), která mu pomohou vyhodnotit, jestli je tady riziko opakování záchvatu a tedy indikace k nasazení léčby, nebo naopak. Tzv izolovaný (provokovaný) záchvat může prodělat za život v podstatě každý a ten obvykle není indikací k léčbě, nejedná se ani o onemocnění epilepsií. Ani to že má otec nasazeny léky, také neznamená, že má epilepsii.
Opakovaná vyšetření není třeba podstupovat pokud budete chtít názor jiného lékaře. Ale EEG by se tuším mělo opakovat po cca půl roce a potom na konci té roční lhůty. Pokud už j váš otec v takové situaci, doporučuji spolupracovat (samozřejmě během toho můžete žádat další posudek a původnímu lékaři nic neříkat). Léky, které užívá proti epileptickému záchvatu, se běžně sledují v krvi a lékař lehce pozná, že je nebere. Nespolupráce v léčbě může být důvodem i nevrácení řidičáku a prodloužení ochranné lhůty Pokud bude spolupráce a nebude záchvat, po roce mu řidičák vrátí.
Navíc samozřejmě je stále nejpravděpodobnější varianta, že se lékař rozhodl správně, vašemu otci hrozí opakování záchvatu a tedy léčba je nezbytná.
0x
Tohle bude asi docela problém...
Jako malá holka jsem prodělala revmatickou horečku a následně také nějaký záchvat. Pamatuji se, že mi dělali lumbálku, spoustu vyšetření včetně EEG, chodila jsem na kardiologii a automaticky byla zařazena mezi epileptiky, brala jsem několik let Sodanton a Hysteps..potom to vyšumělo, léky mi vysadili.Ten záchvat se už nikdy neopakoval, nemám se už bohužel koho zeptat, máma je mrtvá, ale vždy tvrdila, že to epileptický nebyl.
A vidím, že se celé roky nic nezměnilo, automaticky je člověk "zaškatulkován"a zkomplikuje mu to život, i když vše může být úplně jinak..
Navíc zde to jasně píší: homolka.cz/...
Je ale zřejmé, že nasazení léku po prvním záchvatu sice sníží riziko opakování záchvatu v prvním roce, celkově ale neovlivní rozvoj opakovaných záchvatů ani prognózu onemocnění. Léčba by tedy měla být zahájena až po druhém nevyprovokovaném záchvatu.
Ve Vašem případě bych se klidně obrátila na Homolku, máme s touto nemocnicí jen ty nejlepší zkušenosti, sice ohledně jjiného problému, ale jsou tam machři a požádala o důkladné vyšetření a přezkoumání diagnózy, každopádně to bude "běh na dlouhou trať."
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.