Zdravím, již 6 let pracuji ve skladu, kde je jedna směna, jedna parta lidí. Dneska mám ve skladu druhou největší pozici. Nademnou je už jen šéf. Tuhle pozici jsem si zasloužila prací. Ve skladu je nás 5. S klukama mám super vztahy, jsme kamarádi, ale zároveň mě respektují, jako "vedoucí". Navzájem víme, kdo má jakou práci, a každý si dělá svoje. Nedávno k nám přišel nový kolega. Ostatní ho mají rádi. Je povídavý, hodný. Ani mě nevadí, když si jen tak o něčem bavíme. Co mě ale vadí je, že je přehnaně aktivní... Za těch 6 let už mám svoje tempo, a jsem občas až moc zvyklá dělat něco sama. A jak to bylo doteď mi vyhovovalo. Vadí mi, že mu musím věčně něco stokrát opakovat. Nebo, že "mě furt nutí" pracovat rychle a něco dělat. Nebo, že se mě furt ptá na úplné blbosti. A také, že už třeba dělá hodně práce za ostatní, čímž jim bere práci. Bohužel je aktivní až moc. Je to takový hrc prc, že někdy něco zkazí. Na mě působí jako energetickej upír, a já ty tři měsíce, co je nový opravdu nezvládám. Nemá někdo tip, jak mu říct, aby se takto nechoval? S šéfem to nemá smysl řešit, protože ten takový věci neřeší... Jak mu mám něco takového říct, abych ho neodradila od práce? Já si opravdu cením toho, že dělá, ale tohle je až moc. Psychicky mě vysává. Kluci s ním problémy nemají, ale já to cítím jinak, jelikož za všechno ve skladu odpovídám já. Před týdnem jsem mu přenechala několik povinností, ale on chce víc a víc. Do další správy skladu ho ale pouštět nechci. Moc díky za pomoc.
Vysvětlete mu, že zítra je taky den a že kazit zavedené pracovní tempo se nevyplácí
marta
To jsem mu říkala hned první den. Ale tak zkusím znovu tedy. Víte co, já nerada někomu kazím pracovní nadšení. Vážím si toho, ale nebudu tím kazit svoje zdraví. Chodit z práce buď naštvaná, a nebo psychicky zničená prostě nehodlám..
Podle vašeho popisu má kolega typické ADHD jak řemen. Neboli trpí hyperaktivitou spojenou s poruchou pozornosti. Možnosti prakticky nejsou. Tito lidé mají tak neodbytné těkání myšlenek, že jakékoliv zpomalení je pro ně psychicky natolik zdrcující, že jej okamžitě nahrazují jinou činností. V práci pochopitelně další jinou prací. Aby si hrál na mobilu hry nikdo tolerovat nebude, na druhou stranu až se dozví šéf jeho vražedné pracovní tempo, bude to chtít i po ostatních. Klasické čecháčkovství. Domluvit mu též nebude možné - tito lidé nejsou schopni pochopit a i kdyby ano, nedokážou se změnit. Jedině jej nechat dělat chyby, nepomáhat a počkat až udělá jednu zásadní a pak se ho legálně zbavit. A nebo: zvyknout si.
marta
Ach, o tom už sem něco slyšela. Ale já myslela, že to mají jen děcka? Z části mu rozumím. Já mám zase mírnou obsedantně kompulzivní poruchu. Opravdu ale žádný extrém. Není typ, co si hraje na telefonu. Šéf ve skladu je maximálně hodinu za celou osmihodinovou směnu. Toho nic moc nezajímá. No, zkusím mu ještě jednou bez emocí domluvit. Zvykat si na to nejde.
Tak zkuste přidat i vy a uvidíte, kolik té práce navíc zvládnete. Ale chápu, že nadměrná aktivita někdy nemusí každému sedět a je někdy i kontraproduktivní. Normálně bych mu to v klidu bez emocí u kafe řekl, aby zvolnil, že tím narušuje zavedené zvyklosti
Přehnaná aktivita je na škodu a k vzteku v každé době..V práci máme spíš lemply než aktivisty..Bohužel nic mezi tím..Aktivista spíš štve a lempl? Než lempla žádat všemi způsoby, aby šel něco udělat a neustále mu dokola vysvětlovat,že to co má dělat není šikana, ale normální práce a normální úkol, který stejně neudělá, tak je lepší to udělat sám..Pro tazatelku..Nebojte, ten váš aktivista taky za čas poleví a za průběžného domlouvání se zklidní
tak mu dejte jasně najevo že šéf ste tam vy a pokud nepojede dle vašich not a bude navíc dělat špatně tak přijde o prémie a bude li se to opakovat múže i o práci přijít
jak říkám já aktivní blbec je horší jak třídní nepřítel
marta
Já to říkám též. No zkusím mu to říct. Až budem někdy sami, promluvím si s ním.
Nemáš spíš obavu o svoje vedoucí místo, když se našel někdo, kdo dělá víc, než ty?
A to, že občas udělá něco špatně je přece u nováčka normální, to se občas stane i zkušeným.
Jinak za sebe, taky jsem býval černá ovce stáda, když ostatní dokázali třeba 2 hodiny sedět u kafe a nebo u piva, vykuřovat a vykecávat se, tak co jsem měl dělat já, kafe nepiju, jsem abstinent a ještě jsem přestal kouřit a jenom tak trávit čas zbytečným vykecáváním mě taky nebavilo, to pak ten čas v práci neutíkal, tak jsem radši něco dělal, což je podle tebe asi špatný.
marta
Tak každý by měl mít obavu o svoje místo. Já jsem byla stejná jako on. S tím rozdílem, že mě původní skladníci, co časem šli do důchodu prostě neměli rádi. Protože prostě ženská. Přiznám se, že na jednu stranu máte pravdu. Protože to místo sem si nevysloužila úsměvem, nebo roztaženýma nohama. Ale tvrdou prací. Jsem to samý, co ste napsal. Též jsem nevydržela s nimi sedět a dlouho kecat. Též nepiji kávu, abstinent jsem též, a cigaretu sem v puse nikdy neměla. Též jsem místo sezení něco dělala. Ale nikomu jsem práci nebrala. Tolerovala jsem, že má každý svoje. Já nechci znít jako ta špatná. Já jsem ráda, že dělá, ale nelíbí se mi, že to prostě přehání. Nebo že kecá do věcí, o kterých nic neví, a skáče mi do řeči, když se mnou šéf probírá nějaké věci. Mám svoje tempo a měnit to nehodlám.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.