Opakování neštovic nebo spály

Spála je prý několik druhů, opakovat se může, syn mel 2 x.

Spálu jsem měla v dětství 2x. V 6 a 11 letech. Prý když se dala u té první antibiotika, tak ta šance dostat ji podruhé byla pravděpodobnější. Myslím ale, že v případě bakteriálních infekcí, to opakování je klidně možné a ATB v tom nehrají roli.. // Plané neštovice jsem měla v dětství taky. V dospělosti při oslabení po náročné etapě na slunci mi propukl pásový opar, což prý je projev neštovicového viru.

Spálu jsem měla za život dvakrát. Poprvé ve 2 letech, od té doby jsem tvrdě odmítala pít mléko.

Podruhé v 1. třídě, v zimě. Měli jsme doma půlroční sestru, proto jsem byla sanitkou převezena do nemocnice, aby to miminko nedostalo ode mně. Na infekci jsem ležela týden. Na pokoji nás bylo pět dětí. Kovové postele s vysokánskými mřížemi, kde jsme odděleně seděli jako v klecích. Častý pláč, tajně, pod peřinou. Přísné sestry, nuda, jídlo mi nechutnalo. Třeba ani nebylo špatné, ale díky té nemoci neměl člověk prostě chuť. Strašně hodná paní uklízečka v šátku do očí. Žádné návštěvy - bylo to infekční oddělení.

Pokud nám rodiče něco poslali /hračku, knížku/, při našem odchodu jsme museli všechno odevzdat, prý se to zlikviduje. Bylo nám všem dětem toho moc líto. Moc hraček tehdy nebylo a ještě se jich tak hloupě zbavit.

Snad proto, že to bylo pro mě něco nového, studeného, smutného, pamatuji si vše živě dodnes. I jména a příjmení malých spolupacientů. A přitom je to už déle, než 60 let.

Neštovice se nevrací. Pacient získá dost protilátek, aby už nikdy...Jaga.