Hezký den všem. Zabývám se otázkou, proč někteří lidé tak dlouho balancují a stojí na místě před určitým rozhodnutím? Někdo se chystá udělat první krok a neudělá jej, dokud není v sobě pevně "zakotven" a svědomí mu neřekne či odhodlání ať jde teď hned. Ze své situace a zkušeností, i já dost věcí odkládal a ještě odkládám, kor ty nepříjemné. Před nějakým projektem jsem měl nejvíce nápadů den před odevzdáním, např. Sám někdy dlouho přemýšlím, než něco napíšu někomu, jindy to jde hned. Běžné věci jsou hned, jindy chcete od druhého vědět názor a nechcete ho/ji popudit. Spousta věcí je jen v hlavě a chytrý člověk ví, že předsudky jsou k ničemu ale jak se jich správně zbavit? Nějaké tipy, vlastní zkušenosti?
Přirozená váhavost, je v povaze. Nerozhodnost může být způsobena poruchou rovnováhy. Člověk není stroj, aby jednal bez emocí. A emoce přinášejí váhavost. Pak prý to je i únava. Ta stojí za tím, že něco odlozim. Neochota vystoupit z komfortu
Existují na to různé postupy, které vás to naučí řešit a zvládat. Větší úkoly se dělí do menších, hledá se na těch úkolech něco co vás baví, pak různé formy odměny.. Různé postupy se dají dohledat na internetu a můžete si vybrat vám vyhovující způsob.
Obecně bych se držel staré moudrosti "Dvakrát měř, jednou řež". Ale podstatné je domýšlet důsledky. Jinak se budu rozhodovat, co si dám k obědu, kam pojedu na dovolenou, jaké si koupím auto a jakou si vezmu ženu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.