Je to na psychologa?

Takhle - neberte to ode mne jako radu, jen jako jiný pohled na problém. Já u Vás nevidím žádný důvod, aby potíže řešil psycholog, psychiatr... Máte potíže, fajn, vyřešte je, žijte svůj život a organizujte si jej sama. Pokud si zvyknete, že Váš problém vyřeší někdo jiný (psycholog), budete tuto pomoc vyhledávat i nadále, při každém dalším problému. To chcete? Jste mladá, asi ani netušíte, jaké stresy život ještě přinese a už teď to nedáváte, to není dobré. Obecně - přijde mi, že poslední dobou spousta lidí má svého psychologa, psychiatra a pomalu to začíná být normální nebýt normální ( bez urážky). Extrém z mého okolí - dvojice dospělých se dvěma dětmi. Došlo ke sporu, přítel poslal přítelkyni do blázince. Po půl roce byla venku, šli od sebe. Teď je v blázinci on a obě děcka navštěvují psychology. To je na palici.. Omlouváte se, že plácáte, to já možná také, ale tak nějak to vidím. Rada - dejte se dohromady, sama, jen na vás záleží, jak si to uděláte...

Dobrý den. Svěřte se mámě a odbornou pomoc určitě vyhledejte. Návštěvy psychologa by Vám nikde uškodit neměly. V dnešní době psychologa (či psychiatra) navštěvuje spousta lidí. Je to dobrá volba, když člověk sám neví kudy kam.

Vypni všechny sociální sítě a bež dělat něco rukama. Cokoliv. Ty ještě nevíš, co je problém v životě. To, co popisuješ je dle mého přirozené, jen v dnešní době umocněné tím, že se každý zkoumá a pitvá a kontroluje. Je to děsný, mladí jsou dneska jak ze skleníku. Stačí větřík, nebo špatné slovo a hroutí se. Je to můj názor, nemusí se nikomu líbit.

krásný den všem

Pravidelný pohyb, fyzická práce, nějaká zájmová činnost Vám chybí. Jak něco vytvoříte, proběhnete se jarní přírodou, sednete na kolo, nebo příjdete správně unavená z tréniku nebo z výletu do hor, tak to máte jako antidepresiva. Rozplánujte si volný čas, ať se máte na co těšit.

Problém lidí majících hodně volného času a málo fyzické aktivity.

Ne, to není na "psychologa". To je na lehkou změnu života směrem k aktivitě, nehrabání se v internetu a nevyhledávání stránek plných stesků podobně mladých a samostatného uvažování neschopných žen. Nesledování každého svého pohybu, myšlenky, nehledání viníků. Lidově, je to na zvednutí zadku.

Ale pokud chcete, zkuste někam zajít, tedy objednat se k psychologovi. Možná vám v rámci jedné návštěvy vysvětlí to, co vám zde říkají jiní...že život je váš, něco s ním udělat musíte hlavně vy sama. Najít si náplň života, nejen nějaké přežívání od rána do rána. Nikam se nic nezapisuje a nijak vás to profesně nepoškodí.

Když tak čtu ty časté příspěvky tak mně připadá, že nastala doba, ve které kdo nemá "svého psychologa", jakoby nebyl?

Ale takhle to přece v životě nefunguje...já si nemyslím, že tohle potřebuje psychologa.

Co tedy budete v životě dělat, až přijdou ty opravdové problémy a starosti?

A že přijdou v běžném životě těžké chvíle, na to se můžete spolehnout...to abyste si potom "svého psychologa" nastěhovala rovnou domů.

Možná by stačilo, abyste se zaměstnala natolik, že byste na takové myšlenky neměla vůbec čas. Najděte si brigádu, nebo běžte pomáhat někam do útulku, případně starému člověku ve Vašem okolí, zvyšte aktivitu, zaměstnejte se natolik, že večer padnete a na nějaké klepání nohou a okusování nehtů Vám už nezbydou síly.

Možná jsem to napsala tvrdě, ale tak to vidím já.

@uknow bylo by dobré nespoléhat na berličku v podobě psychologa, lepší je zaměstnat mysl a aktivity tak, aby Vám nezbyl vůbec čas.

Jestli potřebujete odbornou pomoc, to nevím.

Záliby se během života mění. Pokud chodíte do školy, nedivím se, že chcete být sama, když jste celý den v kolektivu. Že se pak večer učíte, dělá to každý řádný student. Normální.

Nemáte ráda lidi. A musíte? Stačí, když se k nim chováte slušně.

Klepete nohou, koušete si nehty a rty. Tak místo toho se jděte proběhnout, zacvičte si nebo uklízejte.

Nevěřím si sama sobě. To se musíte naučit. Pochvalte se za něco, co se Vám během dne povedlo. Třeba ve škole, doma a pod. Chvalte se.

Jste dospělá, jak píšete a neměla jste vztah. Tak na tom zapracujte. Choďte se bavit, tančete, cvičte, popovídejte si. Choďte se svými vrstevníky, kamarádkou, známými. Teď je na to ten pravý čas.

Jednou jste měla nepříjemný zážitek s jedním klukem a možná to ve mě něco zanechalo.

Prosím Vás, kdo nemá v mládí různé zážitky s klukem. Těch bylo. Je potřeba poznat rozdílné chování kluků, než se vdáte. Někdo Vám bude milý a zapomenete.

A ráno píšete:

Vstávám v 5.30 a vracím se v 18.00 hodin. Když nemám školu, chodím do práce.

Pokud to tak děláte denně, tak jste unavená, přetažená. Je u Vás nutnost chodit při studiu do zaměstnání? Máte vůbec nějaký svůj volný čas? Až dostudujete, tak se napracujete až, až.

Neřešte problémy kamarádek, přemýšlejte o svém životě. Na sobě musíte zapracovat sama.

Začněte odpočinkem, pište si třeba deník - snáze se vypořádáte se složitými životními situacemi. Lépe jim pak porozumíte. Zjistíte, že každý den není tak špatný. Povídejte si také s maminkou. Smějte se.

Tak hurá do toho. Držím palce.

Budete-li chtít, domluvím vám konzultaci s psychologem, nikdo o tom nemusí vědět, a zadarmo. Probere to s vámi a poradí, jestli opravdu potřebujete odbornou pomoc, nebo se to časem uklidní. Klidně se ozvěte. Přeji vám krásné jarní dny!

Vaše doktorka ani mamka nemusí o návštěvě psychologa vědět. Jste dospělá, doporučení od praktika nepotřebujete. Lze kontaktovat psychologa i jinak. Koukněte na mojra.cz.