Mějme následující situaci: Babička si před pár lety musela koupit od města byt. Vnuk jí dal na byt peníze s tím, že jednou bude byt jeho. Vnuk sice do bytu nespěchá a babička jej bude doufám ještě dlouho ve zdraví využívat, ale možná by nebylo od věci domyslet co jednou s ním.
Jaký je v současné (a nejbližší) době nejvhodnější způsob převodu bytu na vnuka? Dědictvím, darem nebo prodejem za symbolickou částku?
Předem děkuji za odpovědi.
1x
1) dědictví - není to jistota, i když babička napíše závěť u notáře, není 100 %, že ji někdo nebude napadat apod. Pokud má děti, jsou neopomenutelnými dědici a mají právo na určitý zákonem stanovený podíl jejího majetku, pokud je byt jediné, co má, byl by tady problém, závěť by byla v tomto neplatná
2) prodej za symbolickou cenu - pokud už uběhla doba, po kterou babička nesmí byt převést, tak je to také varianta, ale vyhla bych se sepsání kupní smlouvy za symbolickou hodnotu, je to prostě právní úkon, který zastírá to, že fakticky jde o dar, rovněž je tady možnost, že to u soudu bude někdo napadat, že je to neplatná smlouva. Ale pokud jste babičce peníze půjčil, je to smlouva o půjčce a za tu cenu můžete sepsat kupní smlouvu, právník vám s tím pomůže.
3) dar si myslím, že byl byl asi nejvhodnější, koneckonců, lepší mít vše jisté
0x
V každém případě bude platit daň - darovací, nebo dědickou. Dědická je nižší. Kdyby se vnuk dostal do II. skupiny příbuzenských vztahů( viz odkaz), daň by pak neplatil . Jenže musel by s babičkou rok bydlet a starat se společně o domácnost, což asi už nestihne, protože od příštího roku má být vše zase jinak. Karina
Vzhledem k tomu, že vnuk je příbuzný v řadě přímé, je v I.skupině, a je nesmysl, aby se pokoušel dostat do II.skupiny. 
repak, je to trochu složitější, vnuk není v řadě přímé.
V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. To zdůrazňuje "privilegované" postavení těchto osob v dědickém systému. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. To je tzv. reprezentační právo. Uvolněný podíl dědice v první skupině nabývají stejným dílem jeho děti, tedy vnuci zůstavitele. Toto reprezentační právo však přechází i na další děti, tj. potomky vnuků, tedy zůstavitelovy pravnuky. V praxi to znamená, že uvolněný podíl dědice se rozpadá na tolik dílů, kolik má dědic potomků, kteří nastupují na jeho místo. Teprve v případě, že není žádných takových potomků, přirůstá podíl stejným dílem ostatním dědicům ze zákona.
Obdobně je uplatňuje i darovací daň, takže ani zde není vnuk v přímé linii. Může se ale zaurčitých okolností dostat do II. skupiny. Karina
0x
Možná bych jenom doplnila, že pro babičku by bylo dobré a výhodné zřídit věcné břemeno na dožití. Jestli ovšem s tím tak počítáte. Je fakt, že byty se prodávaly nájemníkům za výhodnou cenu, takže vnuk by těžko za půjčené peníze takový byt získal. Tím by měla babička zajištěné bydlení a vnuk zase vlastnictví bytu. Asi bych s tím nečekala, protože protikrizová opatření mohou pozdější darování dost prodražit. Už dneska se avizuje výrazné zvýšení poplatku za vklad do KN, ale obávala bych se i třeba opětovného zavedení darovací daně. Ale to nechci strašit! 
0x
vnuk je kategorie, která při darování nemovitosti neplatí darovací daň, proto bych to řešila darem
lucinkaf, je to jinak : Od darovací daně jsou osvobozeny osoby zařazené v 1. a 2. skupině podle stupně příbuznosti a blízkosti vztahu, pokud mezi nimi dochází k darování movitých i nemovitých věcí. Úplný výčet těchto osob uvádí zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí .
Od placení daně Vás může osvobodit jenom příbuzenský vztah mezi dárcem a obdarovaným. Vnuk není v 1. ani ve 2. skupině. Řešení je jediné, aby babička darovala byt svému dítěti ( matce či otci svého vnuka) a ten následně daroval byt synovi (tedy tazateli dotazu). To je pak v linii přímé, která je osvobozena od daně. Nebo aby vnuk rok s babičkou bydlel , jak jsem uvedla výše.
Karina
Tak teď jste mi karino pěkně zamotala hlavu. Já jsem byla přesvědčená, že vnoučata jsou zahrnuta do 1. skupiny - viz např. zde: zdroj: finance.idnes.cz/...
1. skupina: příbuzní v řadě přímé (děti, vnuci), manželé – neplatí dědickou daň
2. skupina – příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety), manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které se zemřelým žily nejméně po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti a které pečovaly o společnou domácnost nebo na zemřelého byly odkázány výživou – neplatí dědickou daň
3. skupina – ostatní fyzické a právnické osoby – platí dědickou daň
Ale v žádném případě nechci tvrdit, že mám pravdu. Vím, že se to netýká jejich manželů a manželek. I když manželé a manželky dětí jsou ve 2.skupině. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.