Proc byt v odborech?

No,ak nebudú mať príspevky tak zaniknú a nik nič potom nevyjedná. Vy sa jednoducho len veziete zadarmo.

Protože když něco chcete, musíte pro to sám něco udělat. Být řadovým členem nemá jiný význam než zvyšování členské základny a tudíž víc peněz pro odbory a větší hrozba organizovaných protestů či požadavků. Chce to dostat se do vedení a pak můžete, pokud jste slušný člověk, leccos změnit k lepšímu. Pokud jste svině, stane se z vás zkorumpovaný, mocí opojený boss.

Znala jsem jednoho z velmi vysoce postavených právníků v ČMKOS, členové odborů pro něj byli povl a kanonenfutter, měl z nich srandu. Výslovně se vyjádřil, že na jejich mínění naprosto nezáleží. Přiměřeně těmto názorům radil šéfům právní kličky.

Asi takhle...

Přijde mi to, jako otázka, proč platit fond oprav? Byldím v 1. patře a nepoužívám sklep, kde vzlíná voda. Ze střechy mi také neteče. Ať se starají ti, kdo mají problémy. Mi je to lhostejné, já mám sucho. A daně bych také nejraději neplatila. Ostatní platí dost, aby stát mohl fungovat. Já se jen svezu. Myslím si to dobře?

Zdravím všechny, kteří projevujete zájem o tuto problematiku.

Jsme svědky toho, že téměř každá lidská činnost má své tzv. profesní Komory. Zkusme si je připomenout. Tyto komory (kde se jistě také platí členské příspěvky), mají zcela určitě za cíl a úkol, hájit ve společnosti, zájmy především svých členů.

Jakou Komoru mají ti z nás, kteří svojí prací a činností vytvářejí ve společnosti skutečné hodnoty? Cílevědomě se daří a podařilo tuto organizaci (ať se jmenuje ROH a nebo jinak) omezovat a likvidovat. Smutné je, že se tak děje i našim přesvědčením, postojem a přispěním . Řežeme si pod sebou větev. Proč asi? Jistě, tak jako každá jiná činnost člověka má své kladné i záporné zkušenosti. Nic ale nikomu nebrání, prosadit se do struktury organizace a usilovat o nápravu chyb a nedostatků. To by měli udělat ti, kteří nemají obavy že by sami, třeba pod nátlakem podlehli zajetým praktikám. Nakonec to máme všichni ve svých rukách, při volbě představenstva organizace.

Zdravím -miro

Někdo naprosto zatracuje dřívější řežim se vším všudy, jiný ho chválí. Jsem toho názoru, že tehdy nebylo všechno dobré, ale ani nebylo všechno špatné. Jako v každé jiné společnosti. Byly klady i zápory.

V práci jsme měli ZO ROH. Jednou měsíčně schůze. Ano, příspěvky se platily, ale nikoho to nezruinovalo tak, aby pak musel žebrat u kostela. Bývaly nám přidělené výběrové rekreace, výběrové znamená, pro dobré pracovníky. /vzpomínáte na poživačného referenta Pulečka v Andělovi na horách?/ Takhle se tedy nevybíralo.

I já jsem dostala týdenní dovolenou na Šumavě. Nově postavený hotel se smutným jménem Proletář. Nevídaný luxus. My pokoj, děti pokoj. Vše se soc. zařízením, tělocvičny, bazén, terasy, hřiště. 3 x denně dobré jídlo, výběr z několika, děti navíc odpolední svačinu. Tu jsme si brávali s sebou na výlety. První den po příjezdu nás poslali do jídelny pojíst, nabídli nám na výběr: svíčkovou na smetaně nebo pečenou kachnu, knedlík, zelí. To bylo dilema, co?

Pestrý program, poznávání, cvičení, výlety, přednášky, tanec, akce pro děti. A víte, kolik to celé stálo? Já jsem to dostala zdarma, jako člen ROH. Obě děti rovněž zdarma. Manžel zaplatil za celý pobyt 280 Kč.

Dneska se slavná zotavovna ROH Proletář jmenuje jinak, myslím, Panorama. A jen málokdo z nás běžných lidí by si tam mohl dovolit týden zaplatit. Stejně, jako dřívější zotavovna Solidarita, jen o pár set metrů níž. Dnes je z ní luxusní hotel Orea Špičák, jen pro solventní hosty.

Nebýt ROH, nikdy bych tak pěknou dovolenou neprožila. A dnešní zaměstnavatelé? Kdo z nich vás pošle na týdenní dovolenou s celou rodinou celkem za 280 korun? Spíš vás pozve v neděli na přesčas.

Proto to ROH k zahození opravdu nebylo. A když bylo potřeba, bránilo své lidi. Dneska mnozí nemají nikde dovolání a záleží jen na zvůli ředitele, vedoucího či majitele, jak s nimi vyběhne. Jaga.