Nejste přihlášen/a.
Ano, zní to hrozně a nelze to radit, když netušíte, o co v rodině jde, jaké je postižení dítěte, co dělají, jak se chovají rodiče atd.
A uvědomujete si, otče, že vůbec netušíme, jak je to doopravdy? Co když má matka Münchhausena jak vyšitého a manipuluje tady s vámi za účelem podpory a nápadů, jak dál? Nebyla by zdaleka jediná.
Už ten nápad toto prezentovat na laické poradně je patologický a svědčí víc o autorce než o čemkoli jiném.
Chocholoušek. Jestli se to bude stupňovat tak buď zabiješ ty jeho nebo on tebe, podle popisu to je nebezpečný magor. Vzít na matku nůž, tak by letěl držkou napřed ze schodů, nějaké tytyty to se nedělá fungovat nebude. V horším případě zapíchne někoho ve škole (na to bych nečekal). Psychiatr a ústavní léčba, k problému bych klidně volal policii a sociálku aby se to řešilo.
Hlasy, to je schizofrenie. To ten psychouš nepozná? Na co má diplom?
Takto závažná porucha se neřeší na internetové poradně, ale právě u psychiatra a internací v ústavu s mřížema, polstrovanou cimrou a medikací. Až vás jednou synáček zakuchne, tak bude pozdě.
Tohle znám ,mám doma podobnou dospělačku.Musíte k psychiatrovi ,aby udělal něco s tou medikací.Nebo až to zase bude nesnesitelné ,tak zavolat záchranku ,říct o co jde a ta si možná zavolá k asistenci policii.Nechat ho odvést do psychiatrické léčebny .Tam ať si ho tak tři měsíce nechají a nasadí jinou a hlavně účinnější medikaci.
To je mně líto, musí to být velmi těžké..
Ale těžko Vám někdo konkrétně poradí, můžete se zde svěřit a vypsat ze svého trápení, ale žádní psychiatři zde nejsou a ani se takhle na dálku nedá.
Asi by bylo vhodné u syna změnit psychiatra, koukala jsem na ty léky, mají je užívat děti a lidé až od 13 let?
Na Fb jsou různé skupiny, stačí do vyhledávače napsat ADHD a přidat se, jsou tam lidé s podobnými problémy. Můžete do skupin psát i anonymně, jako "člen skupiny", pokud to tam popíšete a napíšete i oblast, určitě někdo konkrétně doporučí psychiatra, včetně svých zkušeností, nebo popíše, co u nich pomohlo.
Dobrá neznám okolnosti, tak vám dám jen radu. Za žádných okolností syna nebijte, používejte proti němu žádnou formu násilí, ani verbální. Pokud situaci nezvládáte, začněte raději sami brát léky na uklidnění, což jistě potřebujete. Jednejte s ním spravedlivě, ale nepředstavujte si pod pojmem spravedlnost násilí a ponižování. Pokud má sourozence je s ním třeba jednat stejně spravedlivě nebo laskavě, aby necítil váhu nespravedlivého trestu. Co to znamená? Třeba násilí na něm vykonané za něco co udělal někdo jiný spravedlivě způsobuje hněv. Já si troufnu říct, že chcete-li pokoj, musíte sami dávat pokoj obou sourozencům stejně, nebo lépe řečeno, ten zdraví snese menší "nespravedlnost" odepřením něčeho, kdežto ten postižený ne. Můžete prokázat svou lásku tím, že ho někam vezmete na výlet, ale nesmíte to zkazit hnusným jednáním z vaší strany. Forma trestu pak může být taková že řeknete, nechceš se učit, proto dnes na výlet nepojedeme. Nesmí to být naopak formout, že zdravý smí jet na výlet, ale nemocný ne. Chápete? V opačném případě, hlavně bití, násilí, nadávky nebo ponižování, způsobí nevratné změny jemu i vám, škody, které už nevrátíte zpět. Vaši výchovu žádné léky, ani žádný ústav nenahradí. A jak situaci zvládnout ve stísněném městském prostředí neporadím, protože život ve městě a v ve stísněných králíkárnách je těžký tím, že způsobuje stres. A stres škodí. Je třeba ho někde uvolnit. Je třeba prostor a pohyb na čerstvém vzduchu, okysličuje to mozek a zbavuje stresu.
Ty hlasy má z těch "léků". Má to vedlejší účinky, stačí si přečíst krabičku. Vy jste ho fyzicky týrali? Nebo nadávali jste mu, že se takto chová? Špatná výchova, protože násilí plodí jen násilí. Je odrazem vás dvou. Vaše díte je odrazem vás dvou v zrcadle. Gratuluji vám. Nesvádějte to na nějakou retardaci, adhad, léky nebo psychiatry. Začněte sami od sebe.
Je těžké dávat jen tak radu na dálku. Nevíme, v jakém prostředí chlapec vyrůstá, se vším je jistě seznámen Váš psychiatr. Pak je třeba důsledně dodržovat léčbu. Pokud nejste spokojená, tak jít k jinému.
Ale myslím si, že všechny děti potřebují především klid v rodině, milující mámu, tátu, pohodu, pravidelnost v jídle, ve spánku, důslednost, popovídání si, již od ranného dětství. Možná by mohl dělal cokoliv, co by ho těšilo. Podporovat ho v tom. Také, aby se mohl venku proběhnout. Hlavně klid.
Aby chlapec věděl, že ho máte moc ráda a dávala bych mu velkou podporu. Jste maminka. Chválila bych ho za každou dobrou vykonanou věc. Hlavně nekřičet. Už si toho během 9. let prožil dost.
Přeji Vám hodně sil, ať se to zlepší.
Myslím si, že jak hoch bude dospívat a získávat na síle, jeho agresivita s ještě zvýší. Cožpak o to, Vy ho dobře znáte a doma to s ním snad zvládnete. Co Váš manžel, nezkrotil by ho trochu jako chlap? Je to přece i jeho dítě. S lety se jeho agresivita může stupňovat.
Horší to je ve škole, kolektiv dětí, učitelů, může přijít nějaký spouštěč, začne běsnit a někomu může opravdu velice ublížit. Proto jako jedinou možnost vidím ústav. Možná i natrvalo, bude záležet na okolnostech. A Vaše rodina si oddychne.
Čím to je, že dneska je podobných dětí tolik. Za mého mládí byl v okolí jen jediný pitomeček, vinou matky. Paní už měla 3 děti, další nechtěla a podepsala se na něm babskými radami. Ničemu nezabránila, narodil se stejně, ale k politování. Nebyl ale nikdy zlý ani agresívní, stál celé dny u plotu domu a když mu někdo podal rohlík, byl nevýslovně šťastný. My, děti, chodily kolem ze školy a protože jsme o jeho jediné radosti věděly, dostal od nás pokaždé rohlíků několik. Jaga.
Všem násilníkům. To je tak najivní myslet si, že násilím se něco vyřeší. Naopak násilí spouští tyto reakce. Jeho násilnické reakce jsou pochopitelné, protože násilí nemůže nikdy zplodit nic dobrého. Lidi co násilí schvalují se nakonec sami dočkaj násilí. Je to přece dítě, nemůžete jako společnost násilím vychovávat děti, nebo z nich vyrostou násilníci. A ti násilníci se vám pak za vaše násilí pomstí násilím, tak se nedivte až v TV zase uslyšíte o střelbě v rodině nebo jinde. Je to pochopitelné. Lidi jsou vychováváni svým okolím a prostředím, jen hlupáci co nechápou tyto axiomy z oblasti psychologie budou furt dookola mlít, že díte se má vychovávat násilím. Ale rodiče je vychovávají k obrazu svému, co jim dáváte, to sklidíte. To díte se někde tomu násilí muselo naučit, někdo násilí použije, použije agresi, a pak se ta agrese objeví v něm. Logické.
Nenavrhl vám psychiatr změnu medikace? Nezkoušela jste změnu psychiatra?
Moje kolegyně na tom byla podobně. Navíc je kluk autista. Když mu bylo kolem 10 let, tak to bylo nejhorší. Sice na ni nebral nůž a paličku, ale mlátil a štípal ji tak, že chodila do práce modrozelená. Vypadala chudera jak kdyby ji zmlátil dospělej chlap a ne malý děcko.
Taky lítali po doktorech a pak jeden z psychiatrů navrhl léky které mu po přečtení letáku ani nechtěla dávat. Po jedné z dalších atak mu je prostě dala. Je to už 5 let a kluk je v pohodě a i pubertu nemá téměř žádnou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.