Jak upozornit sousedku že žiju

Večer si dejte zvenku na dveře do bytu např. bambuli a ráno ji opět schovejte.

V první řadě se naučte nosit v kapse nebo na krku mobil. Tohle mi hodně pomohlo. Pohoda, odpoledne, gauč, televize. Postavila jsem se a na místě se zhroutila. Bylo mi zle, nemohla jsem se postavit, jenom jsem si říkala, že nesmím poblinkat gauč a psa. Naštěstí na konferáku byl mobil. Sousedka má klíče, ta zavolala rychlou a zabalila mě na pobyt v nemocnici. Vrátila jsem se až po několika měsících. Mám fajn sousedy a všichni mě hlídají. Když by mi nebylo dobře, mám bouchat do čehokoliv, co mám po ruce. Všichni to vědí a všichni mě ujišťují, že udělají vždycky všechno, aby mi pomohli. Dobří sousedé, to je lepší, než výhra ve sportce.

Jste sousedi přes zeď "Dětské vysílačky"

megahracky.cz/...

Co se dohodnout na nějaké konkrétní hodině? Třeba hned po ránu zavolart, zazvonit, to jste snad oba doma a při případné nepřítomnosti v dané době (např. lékař) se operativně domluvit den předem.

Ono to je stejně dost na houby, protože je když dostaneš mrtvici, tak i kdyby tě našli za pár hodin, tak to už radši chceš aby tě nenašli.

tak asi fakt nejlepší by bylo, kdyby jste se stěhovali k sobě anebo vy nemáte nějaké děti příbuzné, se kterými si můžete denně telefonovat?

Vždyť je to nesmysl. Předáte si jakýmkoli zde navrhovaným způsobem zprávu a minutu na to můžete dostat infarkt nebo mrtvici. Nebo upadnete na roh stolu. Hodinu po tom už může být pozdě...

Ale pro pocit, že jste něco udělal, tak prosím...

Za dveře zvenku natlouct hřebíček a tam pověsit nějakou stuhu dopoledne.

Nejlepší by bylo 7 ks. Tak ve středu budou 3, v sobotu 6 a i podle toho poznáte co je za den.

Nebo 7 kamínků na poličku zvenku za dveře. Každý den by jeden přibyl. Na zem je pokládat asi nepůjde, neb se dům vytírá.

Naše operátory mobilních telefonů bych krmit SMS zprávama 365 x do roka nechtěla, zisky mají dostatečné a na důchodcích se přiživovat nemusí.

Tohle se nedá tak úplně ošéfovat, aby to bylo stoprocentní...

Ale je dobré mít někoho třeba na stejném patře a vyměnit si tlf.čísla, aby Vám v případě potíží, mohl pomoci.

Mám klíče od bytu kamarádky, která je sama a bydlí na stejném sídlišti, ale to spíš pro případ, že by je ztratila, nebo musela do nemocnice a potřebovala něco dovézt, nebo by se jí něco stalo, ale byla by ještě schopná, mi to dát vědět a já bych tam rychle doběhla...rozhodně to ale není tak, že bych jí denně volala, to by ani nechtěla...

Můžete na sebe každý den zazvonit, pozdravit se a ujistit, že jste oba v pořádku, ale pokud třeba potom upadnete ve vaně, nebo s Vámi flákne mrtvice, je to stejně problém...

Nejlepší (soudím podle své 83leté maminky) by bylo se denně na chvilku navštívit, třeba dopoledne Vy k ní a odpoledne nebo k večeru ona k Vám, 5-10 minut posedět a jít. A měli byste mít od sebe klíče, pro případ, že by někdo z Vás ležel bezmocný na zemi. Tak si zvládnete říct, jestli je Vám dnes dobře nebo jestli máte nějaké potíže, že zítra ráno se třeba chystáte ven, ale zastavíte se, jakmile se vrátíte. Budete mít o sobě přehled.

Maminka se takto hlídala se sousedkou, bohužel paní už zemřela a maminka se strašně zhoršila s pamětí. Podle toho vidím jako neprůchozí to obracení rohožek a věšení stuh a všechno, co je založené na dobré paměti. Kdyby jeden zapomněl, druhý si snad řekne - co s ním je? a vyrazí se podívat.

To, co mnohde čtu, to je vidět, že pisatelé neví co je obava, strach, že umřu a nikdo ani nebude vědět. O to jde.

Tak se treba dohodnete že denne ! bez výjímky ve 14.00 pošlete SMS Vy sousedce a ona ve 14,05 Vám.Jak se tak nestane tak Poplach...Nebo pokud máte SMS placené tak to samé ale místo sms jen vzájemné prozvonění.

Nebo druhá možnost dejte to se sousedkou dohromady , sestěhujte se a máte vyřešeno...

Švec v našem městě, na znamení, že má otevřeno, vyvěsí nad dveře botu. Škrpál by to být nemusel, třeba vlaječka v barvě momentálního zdravotního stavu, nebo cokoliv jiného dle nálady. Mohlo by to být i zábavné.

Začal bych asi tím nejjednodušším, co vás vyjde i nejlevněji. Domluvte se na nějaké hodině, kdy budete oba doma a zároveň to nevzbudí na schodišti nějaký rozruch a normálně na sebe jen zaklepejte na dveře - druhý jen houkne, že je doma. Vůbec nepřijdete spolu do kontaktu, to se hodí, když bude třeba někdo z vás nachlazen. Nebo zazvoňte normálně na zvonek u dveří a druhý se ozve. Pokud ne, tak na sebe mějte telefonní čísla a zavolejte si. SMS zprávy nevím, zda umíte. Mít navzájem klíče je taky řešení, ale je to o vzájemné důvěře.

Na dveře z chodby (je jedno jestli vaše, nebo její), si dejte na šňůrce cedulku, kde bude z jedné strany napsáno Blažena a z druhé Růžena. Když půjdete okolo, podíváte se, jestli vidíte své jméno Blažena. Jestli ne, cedulku otočíte. To samé bude kontrolovat sousedka Růžena.

No a pokud cedulku nebudete muset otáčet, víte, že sousedka z bytu nevyšla.

Já teda nevím co je na tom tak složitého. Máte oba telefony, tak si každý den normálně zavolejte. Zvláště když jste už tak dohodnutí, tak co si to komplikovat? Ale je fakt, že se může stát, že si ráno řeknete že je všechno v pohodě a odpoledne se některému z vás může něco stát. Ale pokud Vám jde o to, aby to nezjistili sousedi až po několika dnech, že je něco divně, tak přece když celý den jeden z Vás nezavolá, tak ten druhý už může jednat, a určitě může zjistit co se s s tím druhým děje.

To denní telefonování mi připadá až zbytečné a taky si představuji ty hovory: "Tak co, Mařenko, jsi ještě živá? Ano, Lojzo a co ty?"

Osobně mi připadají nejsnadnější a nejméně obtěžující ty bambule na klice od dveří. Ovšem nedejbože, abyste dostali jeden či druhý sklerozu...

V našem městě si můžou osamělí lidé najmout službu, kdy dostanou na ruku náramek s tlačítkem, kdykoliv na něj zmačknou, ozve se jim centrální pult a tam zařídí, co potřebují. Lékaře, opraváře při havárii, poradu apod. Též lze domluvit, že se jim centrála ozve pravidelně, aby zkontrolovala, zda se nic nestalo. Musí se jim ale dát rezervní klíč od bytu. Sužba stojí měsíčně kolem 500,-, ale je jistota, že tam starý člověk nezůstane třeba několik dní ležet bez pomoci.