Nejste přihlášen/a.
Dobrý večer,
moje snacha čeká miminko, je teď v devátém měsíci a vůbec se mnou nechce komunikovat. Já jí píšu dennodenně, jestli je vše v pořádku, to se sotva dočkám odpovědi. Už musím prosit i dceru, aby jí psala za mě, ale taky žádná sláva. Když k nim chceme jet s manželem na kávu, řekne, že nechce abysme jezdili, že je v devátým měsíci na roztrhání. A teď k věci: syn mi v neděli, když jsme na tu kávu přijeli (přivezli jsme i sekanou), oznámil, že mi nedají vědět, až bude snacha rodit. Krve by se ve mně nedořezal, když mi to řekl a to teda nevím, jak přežiju, když mi jen chtějí říct, že se vnouče narodilo. Přece jen je to i naše miminko. Jak teď poznám, kdy snacha rodí? Ve stejným městě nebydlí, na zprávy odepíše jen když musí, syn ten bude poslouchat jen tu její. Já už jsem i přemýšlela vzít si dovolenou a týden dva strávit se snachou, abych se o ni postarala, s manželem bysme uvařili, uklidili, nemusela by nic, jak to ale říct snaše, aby to přijala?
@romuscha: Já mám děti dvě. A do morku kostí bych se styděl jim takhle debilním způsobem zasahovat do života. Pokud okamžitě nezměníte kurs, ztratíte syna, snachu i vnouče/vnoučata!
@rosmuscha - Přece jen je to i naše miminko.
Ale to se šeredně pletete... to je JEJICH miminko a vy byste se měla rychle zklidnit, protože se vám taky může stát, že dítě uvidíte nanejvýš na fotkách. A podle vašeho vyjádření "Já už jsem i přemýšlela vzít si dovolenou a týden dva strávit se snachou" k tomu máte skvěle nakročeno.
S takovou babičkou za prd zády bych snad radši hledala placenou chůvu.
Paní to podle sebe myslí velmi dobře. Bohužel to není dobře a navíc to provádí velmi špatným způsobem.
Přesně podle přísloví, že cesta do pekla je dlážděna těmi nejlepšími úmysly.
Tady v tom pekle už takřka jsou.
@rosmuscha - Je to můj syn? Je!
A ta potvora vám ho vyrvala z mateřský náruče a on teď "bude poslouchat jen tu její". Dokonce ho zpracovala tak, že ani on vám nedá vědět, až to vypukne. Budiž vám útěchou, že jste ho dobře vychovala, protože dbá na klid a pohodu svojí těhotné manželky.
Bude to miminko Vašeho syna a jeho manželky. Tedy vaše vnouče. Já nevím, co je na tom k nepochopení.
Jestli chcete Vaše miminko, řekněte manželovi.
@jedubabicka taková byla moje první tchyně. Rozhodla i o mé svatební kytici, musela jsem mít orchideje když jsem toužila po gerberách. Můj první manžel byl strašlivě ve vleku své ambiciózní a panovačné matky. Šlo mu to děsně na nervy, opravdu se snažil, ale zmohl se vždycky jenom na to, že udělal jí naschvál nějakou příšernou kravinu, ona to pak vyžehlila a zase to chvíli šlo. Já jsem se jí do krámu nehodila, byla jsem vzpurná a měla jsem svoji hlavu. Tak nás matinka rozvedla. Jednou prostě přišel návrh na rozvod. Když jsem se manžela zeptala, co to znamená, utekl k mamince. Nepochopila jsem, proč se rozvádíme, ale ve skutečnosti se mi nesmírně ulevilo. Jediný, kdo to odnesl, byl náš syn, měl tenkrát přesně tři roky. Můj bývalý manžel nevěděl, kam by se před matkou vypařil, tak se nastěhoval k mé "nejlepší" kamarádce a vzali se. Ta ovšem nebyla dnešní. Nějakou dobu snášela výpady mojí bývalé a svojí současné tchyně a pak jí jednou do telefonu řekla, že si nepřeje, aby ještě svého syna jakkoli kontaktovala. Synáček mlčel, manželka byla asi ještě tvrdší než jeho matka. Takže můj bývalý byl vyděděn, tchyně zůstala úplně sama a nakonec se na bývalého vykvajzla i ta jeho druhá žena
. Dobré skóre, nepopírám, že mě ty zprávy rozjařily. Můj život po rozvodu opravdu rozkvetl a s mým druhým manželem oslavíme 39 let společného života.
Tazatelka si neuvědomuje, kolik zla může při vnucování své nevyžádané pomoci natropit. Nikdo si nechce nechat diktovat život.
Chtěla jsem napsat totéž.
Pokud je to opravdu myšleno vážně, tak já už bych měla dávno zablokovaný číslo a bydlela bych na opačným konci republiky.
Já děkuji tazatelce za tento příspěvek. Jsem od minulého června také tchyně, takže nováček a tohle si vytisknu a vylepím na ledničku, abych věděla, CO NIKDY NEMÁM DĚLAT. Aspoň pokud nechci, aby se chudáci mladí odstěhovali do Kanady a zahodili mobily do NIagarských vodopádů.
Paní, to miminko je primárně jejich dítě, až pak vaše vnouče. Rozhodují a budou o něm rozhodovat výhradně oni, vy se snažte být milou, neobtěžující babičkou, co čeká na pozvání, když chce, tak pomůže, nedává nevyžádané rady a odpouští si komentáře a kritiky. Už jen to, že píšete "syn mého syna" je příšerné. A tu dovolenou si vezměte a jeďte s manželem někam do lázní.
A tímto opět děkuji mé nebožce tchyni, že ač to byla baba princmetálová, pérovala jen svého manžela a nás nechávala žít, maximálně nám upekla bábovku a vnoučeti pochválila kreslení.
Nezlobte se, ale já mám se svými dětmi takové pouto, že vím, že to miminko bude i moje krev. Dcera má taky miminko, voláme si denně, řešíme, jak si má poradit, nebo hlídáme, tak co je špatně na tom, že to samé chci i u dalšího vnoučete?
Nezlobte se, ale spatne je uplne vsechno. Mam brachu. Jsme tedy dva. Ja sel zivotem v dospelosti sam. Kdyz jsem potreboval pomoct, nebyl problem. Tata pomohl, poradil. Navsteva treba 1 za 2 mesice. Mame s manzelkou dve deti temer dospele. Vse v pohode. Bracha ma taky dite. Ten a jeho manzelka jsou denodenne v kontaktu s nasi matkou. Pomalu si bez ni neutrou ani zadky. Kazdy den x fotek pres messengery a jine kraviny. Bracha potrebuje povesit a privrtat policku a x telefonatu s otcem. A dopadne to tak, ze tam jede tata a udela to. Jsou celkove dost zavisli na nasich rodicich. Tata je z toho cely uz hotovy. Po ruznych diskuzich atd. Z neho vylezlo ze je nejstastnejsi zato, jak to mame mezi sebou my. Ja vim, matka to mysli dobre, ale je to cesta do pekel. Toto nesmime my s manzelkou takto dopustit. Hanba by me fackovala zato, kdybych se nasim detem kakal do JEJICH zivota. Budte rada, ze jsou samostatni a schopni.
@rosmucha - Dcera má taky miminko, voláme si denně, řešíme, jak si má poradit - To se dá vyložit, že dcera dělá vše tak, jak ji je matkou poručeno, že?
Chudák její manžel, tedy zeťák. Ten musí mít kolem hlavy svatozář.
Jakou svatozář? Zeťák mě má rád a já jeho taky, několikrát týdně k nim chodíme na kafe nebo oni k nám, v létě k nám chodí každý den do bazénku s malým, tak nevím, proč by měl mít svatozář.
Jaký peklo? Jezdili jsme denně, protože to dcera ze začátku nezvládala, pořád brečela, tak jí vypomáháme doteď, pohlídat malýho, manžel zatím nakoupí, uklidí. Když neví, tak ví, že má hned volat a já poradím. To snacha mi sotva napíše, na radu se nezeptá, když řeknu, ať chodí na předporodní kurz, řekne mi, že nepotřebuje, a člověk se může utlouct, aby jí to vysvětlil.
No tak snacha je podle všeho normální, nerozmazlená, nelabilní žena, která si dokáže se svým dítětem poradit a zvládne i domácnost.
Tak jedna zpráva denně jestli je všechno v pořádku a jestli už snacha nerodí je snad ok. Jinak jim klid a odpočinek dávám, taky máme s manželem svůj život, ale vnouče to bude naše, tak mám snad právo vědět, co se děje.
Názorů tu máte moře, vesměs stejných a stejně jste naprosto nepoučitelná, ba naprosto zabedněná. Pokud honem rychle nehodíte zpátečku, riskujete, že své vnouče hned tak (a možná vůbec) neuvidíte.
A jen tak mimochodem: Je mi skoro 70, ale mít v mládí takovouhle matku/tchýni, tak se odstěhuji na druhý konec světa
Dobrý den. Chyba je v tom, že absolutně nerespektujete Vaši snachu, ani syna. Vy si chcete brát dovolenou, abyste jí strávila se snachou a starala se o ni, ale ona chce mít klid a nestojí o Vaši péči. Nenervujte jí, nechte je v klidu a buďte ráda, že Vám dají vědět, až se dítě narodí. Proč by Vám měli sdělovat každý den co se děje a neděje? Syn není Váš majetek, ani vnouče nebude. Najděte v sobě více tolerance, porozumění a respektu. Jinak se Vám může stát, že se s Vámi nebudou chtít stýkat a vnouče sotva uvidíte. Vzpamatujte se a nic si nevynucujte. Divíte se, že s Vámi snacha nechce komunikovat? Nesnažte se prosazovat si stále jen tu svojí, druhým to může nehorázně lézt na nervy..
Já mám pořád pocit, že takové paní už jsme před pár týdny/měsíci radili ohledně dcery. A stejným způsobem reagovala, stejně se bránila, podobně argumentovala. Připadá mi to, jakoby někdo úmyslně nahodil trochu pozměněnou tu původní otázku a sbírá reakce veřejnosti pro nějakou seminárku do sociální psychologie. Taková tchyně snad ani neexistuje, když nejde do sebe pod náporem tolika odpovědí.
V těhotenství se mění kdeco - pochody v těle, chutě, povaha...Pokud si to tedy budoucí maminka přeje, dejte jí pokoj.Má asi dost starostí sama se sebou, zvýšená váha, otoky...na co k ní chodit na kafe, rušit ji, pokládat jí vlezlé otázky? Ať si raději v klidu zdřímne, poslechne si uklidňující hudbu, něco si přečte...UIvědomte si, že ji rušíte. A poštváváte na ni i dceru. Chudák holka s takovou sekernicí za zadkem! Svým nátlakem mladou odpuzujete.
Proč musíte vědět, kdy snacha rodí? V žádné to nezůstane a až bude děcko na světě, jistě Vám dají vědět. Maminko, máme konečně malou Xantipku, vybrali jsme jí jméno po Vás. To bude radosti! Žena při porodu a po něm potřebuje klid a pohodu. Vy byste žhavila telefony, neustále mladé volala, obtěžovala ji. Možná byste stepovala před porodnicí, chytala personál a všech byste se důležitě vyptávala. To oni nemohou potřebovat, musejí se věnovat pacientům.
Nechte to být, malé se jednou narodí, jistě Vám to řeknou a až je pustí z porodnice, za nějaký čas je můžete jít přivítat. U malého pobýt jenom krátce. A žádné hloupé rady a řeči. Hlavně jim popřejte, ať jsou oba, matka i miminko, hodně zdravé.
Asi jste žila pod bičem podobné tchyně, která do všeho mluvila, vše organizovala a Vy jste jen poslouchala. A právě proto, že jste to zřejmě zažila, chováte se tak dál. Zkuste se nad to povznést, být lepší. Čeká Vás hezké období, příchod nového človíčka na svět, tak opravdu se radujte a neprskejte kolem sebe jedovaté sliny. Syn, který Vás musel kdysi poslouchat, má už svůj život. Přejte mu ho. Jaga.
Jinak se k ní na poslední týden i s dědečkem a se sekanou v žádném případě nestěhujte, rodička potřebuje klid a ten by s Vámi opravdu neměla. Jsou to oba dospělí lidé, však oni to zvládnou sami, až to přijde. Zvládly jsme to všechny. Nemám pravdu?
Nezlobte se, nemáte pravdu, já jsem celý těhotenství byla u maminky, manžel pracoval, tak se maminka postarala. A když nabídnu tohle snaše já, tak se ani neobtěžuje odepsat. Pošlu po synovi gothaj v trojobalu, ale díky, chutnalo mi neslyším. Koupím k Vánocům kávovar a odpověď? Nevejde se nám do bytu!
gothaj v trojobalu Tak to je za deset zlatých Bludišťáků ! A to jsem přesvědčenej, že se tu někdo dobře baví.
Je to synovo oblíbené jídlo, zrovna k nám jel na návštěvu, samozřejmě bez snachy. Poslala jsem jí po něm pár kousků, alle že by napsala, že jí chutnalo to ne. Ale tady pochopení nenajdu.
Když jsem před mnoha lety začal žít s jednou dívenkou, tak jsme jeden týden jezdili k našim a druhý týden k jejím rodičům. Jelikož pracovala ve špitále, tak se stávalo, že sloužila a nemohla jet. Tudíž jsem jel sám. Samozřejmě mě mamka vždy něco nabalila s sebou. Ale nevidím jediný důvod, proč po každým jídle psát či volat, maminko, to to bylo skvělý...to jsme si šmákli. Samozřejmě se pochválilo, ale při další návštěvě.
K vánocům se vždy zeptali, co by se nám hodilo, tak dostali několik nápadů a bylo na nich, co koupili.
Pridavam sa za vychodnu cast byvaleho spolocneho statu : nestarajte sa im do zivota, ak budu mat zaujem a nieco budu potrebovat, oslovia vas. Pokojne vnuca nemusite nikdy ani vidiet, mozu vam aj komplet zamedzit styk s nim, nemate ziadny narok zo zakona.
Prestante pouzivat slovne spojenie "nase miminko". Najdite si nejaku aktivitu, ktora vas zabavi a naplni, aby ste mali menej casu otravovat rodinu nezelanou pozornostou.
Mám dva syny a dvě snachy a něco takového bych považovala za naprosto nesnesitelné, dokonce mám i tchyni, a kdyby mi tohle dělala, tvrdě bych se ohradila.
Vzpamatujte se, Váš syn je už pravděpodobně dospělý a svéprávný muž a rodinu tvoří se svojí ženou a svými potenciálními dětmi. Vy jste měla jediný úkol - vychovat ho tak, aby stál na svých vlastních nohou a aby se dokázal o svoji rodinu postarat. Cokoli dalšího je už jen bonus - pokud syn chce, stýká se s Vámi, pokud snacha chce, navštíví Vás nebo Vás pozve. Svoji pomoc můžete nabídnout a mladí ji nemusí přijmout, není to jejich povinnost. Třeba se nejvíc těší na to, že se o své novorozené dítě postarají sami.
Znám manžele, co se kvůli podobné tchyni rozvedli. Ta jim organizovala život. Stanovila pořadník, kdo kdy půjde večer do koupelny. Schvalovala mladým, co si vzít na sebe. I svatební šaty snaše vybrala. Tenkrát bydleli mladí u nich, tak to snacha snášela. Pak se mladí odstěhovali do svého a tchyně jim v jejich novém bytě přestavěla nábytek, když byli na dovolené! Mladý manžel byl na své generálské matce závislý a tak se klonil na její stranu. Z práce chodil nejdřív za maminkou a pak až vypovídaný a najezený večer domů za ženou a dětmi. Matka se do nich tak dlouho montovala, že to snacha vzdala.
Myslíte to asi dobře,ale nechte snachu v klidu.A co vám má pořád každý den říkat:Ještě nerodím,ještě nerodím,ještě nerodím...Jestli si potřebuje o svém těhotenství popovídat,tak od toho jsou kamarádky.Nebo vy jste se o tom každý den bavila s tchýní?Až se miminko narodí,tak se z toho radujte a nabídněte mladým,že když budou chtít,tak jim ráda pomůžete.Ale jen když si o pomoc řeknou.Asi se na vnouče hodně těšíte,tak se o tom pobavte zase se svýma kamarádkama.A že vám mladí,nechtějí říct,až vaše snacha začne rodit?Budte ráda.Nebudete se zbytečně nervovat a nebudete zbytečně nervovat snachu a syna.Oni to myslí dobře.
A zamyslete se i nad tím,že si každý den voláte s dcerou.To také není normální a jejímu manželovi to může vadit.Aby jste si pak jednou nemusela vyčítet,že mladým jste do jejich soužití pořád tak nezdravě zasahovala.
@arwi tahle maminka si to nikdy nepřizná, špatní jsou snacha a zeť. Má úplně pokřivený pohled na svoje dospělé děti.
Moje matka byla diktátor. Já jsem se hned po svatbě odstěhovala, přesto mi aspoň často volala a radila, co vařit, na kolik prát, jak vychovávat děti...Přitom jsem byla svéprávná a hodně jsem uměla, nebylo třeba radit. Navíc jejím poručnickým způsobem: Musíš mu poručit, musíš mu zakázat, nesmíš mu povolit...
Sestra po svatbě zůstala bydlet doma, u matky. Žila tam s rodinou asi 4 roky, narodily se jí tam 2 děti. A pak se odstěhovali. Jednou mi potom svěřila, že se odstěhovat museli, jinak by jí matka prý rozvedla manželství. Pořád nasazovala na zetě a stejně jako u mě: Musíš, musíš...
Podobné ženské jsou opravdu neštěstí. Bohužel,najdou se takové. Není jich mnoho, ale zato spolehlivě dokáží otrávit život mnoha lidem a rozvrátit i mnohá manželství. KRUCIŠ! Jaga.
A vaše snacha nemá vlastní mamku, že se tak staráte o to, abyste s ní pobyla dva týdny, až porodí? Se nedivím, že vám mladí nechtějí dát vědět. Já mít doma po porodu tchýni, tak mě zblbnu, a to bych ani nemusela mít poporodní splín. Vaše snacha je svéprávná a určitě se bude umět o miminko postarat. Vy jste si už svoj děti/dítě vychovala, teď nechte jednat mladé, ať se postarají o své miminko. Taky nechápu, proč k mladým jedete na kávu, když si to nepřejí? Taky bych byla otrávená, kdyby se mi do bytu těsně před porodem nakvartýrovala na návštěvu tchýně, i kdyby sekanou přivezla. Vaše snacha chce mít klid, který jí vy neustále rušíte.
Pokud je tazatelka opravdu stíhačka a nejde o vtip, tak co zkusit vypnout obtěžující komunikaci.
Komunikujte pouze se svým synem, a pouze telefonicky a maximálně dvakrát do týdne! Na zbytek vašeho času si snažte najít nějakou jinou výplň vašeho života, třeba ordinací v růžové zahradě, nebo nějakého milence!
Přece chápete, že druhý člověk může mít období, kdy nechce s nikým komunikovat! Doufejte, že se to srovná, pokud už není pozdě, okamžitě přestaňte s vaším stalkováním!
Teda tak takovou noc jsem ještě nezažila, po tom co mě obvinili, že jsem jako gripen a na zastřelení, jsem celou noc problila. Ale vidím, že tady zastání nenajdu, jenom urážky, tak si myslete, co chcete, my jsme rodina a prostě chci vědět, kdy snacha rodí naše miminko.
Proč se ptáte, když nechcete slyšet odpovědi? Navíc tu všichni odpovídají v podobném stylu, tak tedy nejspíš nebude problém na straně těch co odpovídají, ale tazatele.
No jo, když vy jste nám neřekla, že snacha je náhradní matka a nosí VAŠE miminko, my mysleli, že nosí svoje a svého manžela. To bychom ten stalking samozřejmě schvalovali. Je to od ní hezké, že se rozhodla vám takhle pomoci, když vy nemůžete rodit.
Ak mate po konfrontacii s realitou od 10 roznych ludi celonocne zvracanie, tak chyba je asi kde? U vas. Uz ste v stadiu, ked mate fyzicke problemy z narusenej psychiky, navstivte cim skor aspon psychologa.
@rosmuscha - jsem celou noc problila
Obvykle jsem slušná a chápavá, ale v tomhle případě - dobře vám tak.
my jsme rodina a prostě chci vědět, kdy snacha rodí naše miminko.
A řádně si zadupat už jste zkoušela? Kdyby to nepomohlo, ještě se můžete válet po zemi a ječet
Stalking protože chci vědět že krev mé krve bude za chvíli na světě? No to snad nemyslíte vážně. Ale vidím, že dneska už se blzké vztahy nepěstují, za chvíli si snad budu muset žádat u soudu, abych si mohla miminko pochovat.
Abyste se nedivila, až vám soud nevyhoví.
OZ § 927
Právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.
Což v praxi znamená, že byste musela prokázat mimo existenci rodinné vazby (že jste babička), to, že s dítětem máte vzájemnou citovou vazbu, tedy že soudem nařízený kontakt je v nejlepším zájmu dítěte.
Tak tak, až by došlo k soudu, bylo by nejlepší ukázat soudci tohle vlákno. Nejen, že by soud žádný kontakt nepovolil, ale ještě by zakázal přístup blíže než na několik kilometrů.
rosmuscha - Stalking protože chci vědět že krev mé krve bude za chvíli na světě?
ale tak vy víte, že vaše vnouče bude za chvíli na světě. předpokládaný termín porodu předpokládám orientačně znáte a až se tak stane, tak vám určitě dají vědět. pokud máte potřebu se každý den ujišťovat, že se dítě ještě nenarodilo, tak s tím obtěžujte svého syna a ne snachu. jako nic jsem v těhotenství nesnášela víc, než přiblblé opakované otázky, kdy už to tedy bude. až to bude, tak to bude, takový je život.
Jste mi celkem sympatická, jste pořád daleko lepší než moje paní maminka (tu jsem samozřejmě dávno odstřihl), protože to myslíte dobře. Nicméně netřeba to přehánět - je to jejich dítě a že je to Vaše vnouče skutečně nikoho nezajímá. Patrně jste dosti zanedbala výchovu vlastního potomstva a teď si to chcete vynahrazovat. Nemusíte se za to stydět, dělá to tak mnoho rodičů. Ovšem je to chyba. Pokud chcete, aby s Vámi více komunikovali, založte malému spoření a zasílejte mu 10k měsíčně. Taktéž, a to je ještě důležitější, zasílejte synovi s rodinou nejméně dalších 10 000,- Kč měsíčně navíc jako podporu dítěti. Čím víc, tím líp. Dnes jsou děti velmi nákladné, to byste se divila. Uvidíte, že když budou chtít, ozvou se častěji
Když nad tím tak zpětně uvažuji, raději posílejte rodině syna minimálně 20 tisíc měsíčně. Dnes je draho, 10 je málo. (+ vnoučeti 10 stále platí)
Nemáte problém se synem? Píšete, jak máte ráda své děti, ale opravdu máte se synem tam hezký vztah, jak byste mít chtěla. Kdyby bylo všechno v pořádku, tak Vám nemůže říct, že Vám nedají vědět, kdy se narodí Vaše vnouče. Jestli se k Vám chová špatně syn, tak nemůže očekávat lepší chování od snachy. Něco se mezi Vámi a synem muselo stát, tak se zamyslete, co, promluvte si se synem a dejte to do pořádku - nejlépe ještě předtím, než se Vám narodí vnouče.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.