Nedaří se mi v praci

proste to musis lepe kontrolovat - metody

a/ vytisknout si to a znovu precist

b/ kontrolovat druhy den, co jsi predesly den udelala a zda je to podle zadani

c/ kontrolu ma udelat druhy clovek.

Takže jde o dva okruhy problémů:

1) Vaše vlastní nepřesnosti a chyby: za ty si odpovídáte sama, svou práci nekontrolujete, asi ani nepoužíváte strojovou kontrolu chyb a pravopisu. Tady Vám nikdo třetí nepomůže... buď se sama vzchopíte, nebo tu práci nemůže zastávat

2) každá věc, která má jít do veřejného tisku, (zmiňujete se o měsíčním periodiku) má projít rukama a očima editora. Chápu, že malá firma si samostatnou funkci editora nemůže dovolit, ale i tak má být stanoveno, kdo provede a odpovídá za konečnou editaci před tiskem, může to být třeba i vedoucí útvaru nebo i statutární zástupce... to je individuální.

Takže si to v klidu promyslete a zvažte, co dál. Jistě, žádný editor nejásá nad chybami redaktora nebo autora a když je jich hodně, tak na to upozorní,

A ještě: píšete, že vaše šéfová na Vás donáší ředitelce a neuvědomujete si, že ona je ¨v podstatných vědcech povinna informovat nadřízené o svých podřízených. Takže pozor "donášení" je hezky nehezké slovo na pracovišti. Možná si spojujete "donášení" s neoprávněnou pomluvou, a to by pak bylo skutečně špatné.

Tak se držte, zatněte zuby, pracujte pečlivě a nedobrých pocitů se zbavte. Každý vedoucí, ředitel či generál musí umět zvýšit hlas, když už jen pozdvižení obočí nestačí. Jinak by to mezi námi lidmi dobře nefungovalo ani v kanceláři ani v dílně nebo ve stáji.

Jaké konkrétně jsou ty chyby? Gramatické, chybějící nebo chybné údaje, přeházené texty? Jaké procesy jste si nastavila? Tohle vše si musíte zodpovědět. Nejlépe pěkně na papír, ručně. Pak začít s dalšími údaji. Kdy ty chyby děláte, už při přípravě nebo až kompletaci, je to závislé na deadline, které chyby opakujete...No a další postup...prostředí, kde a kdy pracujete. Děláte chyby spíš ráno či k večeru, najedená, hladová, sedíte v open space nebo máte klidné pracovní prostředí? A až si toto vše poctivě zodpovíte, zanalyzujete, proč vaše procesy nefungují, tak nastane čas nápravy. Typicky: dělám gramatické chyby, najdu si sečtělou kamarádku, které budu nějaký čas dávat texty k přátelské kontrole. Pletu údaje, zaměřím se na ně těsně před odevzdáním, budu mít v pořádku podklady. Ruší mě hovor spolupracovníků, požádám je o klid a o to, aby mě s dotazy rušili jen třeba prvních deset minut v každé hodině. Zapomínám něco: udělám si to do list a budu ho důsledně dodržovat. Nebojte, to půjde. Asi je to dobrá práce, tak klídek. A po práci relax, cvičení, sauna, pokud musíte letět domů za dětmi, tak místo uklízení a obskakování rodiny půlhodina ve vaně... A uvědomte si, že když nebudete dělat chyby, nebudete se muset omlouvat a šéfové budou spokojeni. To je přeci motivace jako hrom. Tak klídek.

Hledala bych nějakou jinou práci. Zřejmě nejste dostatečně svědomitá a kovaná v mateřském jazyce, to Vám ovšem nebrání v tom, abyste v jiné práci byla úspěšná. Ty zapomenuté chyby jsou nepříjemné a zákazníky často odradí. A celá reklama je rázem v čudu. A nechat chybu dojít až k vytištění pro zákazníky, to je pokaždé průšvih. Protože nejste za blbku jen Vy sama, ale celá ta Vaše agentura. Vedoucí na Vás ředitelce zřejmě nedonáší. Jen ji informuje o tom, že rozhodnutí přijmout Vás nebylo právě tím nejlepším.

Před časem jsem dostala materiály od reklamní společnosti. Nabízeli mi výhodnou dovolenou NA LYPNĚ. Věřte, v tu chvíli bych byla vraždila! Do Prčic! Takže nejste asi sama!

Zkusit něco jiného, kde nebudete mít možnost něco kontrolovat /nebo nekontrolovat/. I když by se Vám jinak práce líbila, vzhledem k chybám se s Vámi stejně asi vedení brzy rozloučí. Připadá mi lepší odejít sama, než být "vyhozena." Když berete plat, měla byste za něj odvádět odpovídající práci. Bez chyb. A to se Vám nedaří. Zamyslete se, jistě najdete jinou práci, kde nebudete mít povinnost kontrolovat texty. Jaga.

Těžká věc.

Útěchou může být snad jen to, že je na tom podobně čím dále více lidí.

Žijeme příliš složitě.

Na jednu stranu vás chápu, ale kontrolujete po sobě práci vždy dostatečně?

Napadlo mne to v souvislosti s chybami co máte i ve vašem příspěvku. Může se stát, že člověku uteče písmeno, pravopisná chyba apod., ale mám pocit, že po sobě nečtete tudíž nekontrolujete. Zkuste třeba ze začátku jen nějaké vitamíny Mg+B nebo nějaké jiné co vás trochu uklidní.

Držím pěsti.

Jako grafik vás mohu poněkud uklidnit... do tisku vždy nějaké to malé procento chyb projde, to je prostě zákonitost, kterou nedokáže změnit ani ta nejdůkladnější kontrola několika lidmi v řadě. Když se to naučíte brát jako fakt ale zároveň uděláte maximum proto, aby toto procento bylo co nejmenší, přestanete se chyb tolik obávat a hroutit se z každé drobnosti, co vám náhodou ušla.

Nicméně vaše pocity úplně chápu - jednou jsem pracoval ještě v daleko horším prostředí, kde jsem při ruční kontrole a editaci položek v strojově digitalizovaných formulářích za každou správnou položku dostal dvě koruny, ale za chybu mi naopak dvacet korun z denní mzdy strhli. Což bylo po chvíli natolik demotivující, že jsem se extrémně bál dělat chyby a čím více jsem se bál, tím více chyb jsem dělal a v poslední fázi byl mnohdy na konci směny skoro na nule, nebo dokonce v mínusu. Až jsem to nakonec nevydržel a podal výpověď...

Já si myslím, že taková práce, obor, ve kterém děláte, chce žraloky, dravce, vynalézavé, pragmatické. Podle toho co píšete, to není pro vás. Poohlédněte se po jiné práci, než vás tahle zničí.

Nezoufejte a nebuďte smutná, Rino. Napište mi na ajka5-zavináč-volny.cz. Poradím vám i pomohu a brzy se to spraví, uvidíte. Přeji vám pěkný víkend a dobrou náladu! Ajka.

Děkuji za odpovědi a za váš vhled do situace. Pokusím se nad vším ještě jednou zamyslet.
Jen pár odpovědí k dotazům:
Můj největší problém je nedůslednost a roztržitost, špatně se mi pracuje pod tlakem. Před uzávěrkou to bývá nejhorší, tiskárna na mě tlačí, že už chtějí tisknout a kolegové mi stále ještě posílají úpravy, změny, doplnění do již hotového textu,
Ta poslední chyba se mi ale stala hned na začátku, kdy jsem chybně přepsala jeden údaj z podkladů do programu v počítači a následně jsem tuto chybu neodhlalila při zpětné kontrole. Dále už pracuji s naformátovaným textem, kde už takový typ chyby neodhalím. Vlastně se mi podobné chyby stávají nejčastěji, překouknu se a místo jedničky napíšu trojku, nebo místo 23. ledna napíšu 26. ledna. Prostě hloupé chyby, za které se stydím ale vůbec netuším, jak je v tom množství textu, které zpracovávám eliminovat a jakou po sobě ještě nastavit kontrolu, abych je případně dokázala včas odhalit. Své zřejmě dělá i stres, už se bojím a jsem nervózní z toho, jakou na mě bude mít zase vedoucí jízlivou poznámku, jak se tváří, jak ze mě pokaždé dokáže udělat tu největší blbku, přehlíží mě při poradách.
Práci bych opravdu měnit nechtěla, potřebuji udělat maximum pro to, abych svoji chybovost odstranila a odváděla perfektní výkon, jen prostě nevím jak. Připadá mi, že čím větší si dávám pozor, tím spíš se mi chyba stane.

@rina - udělej práci kvalitně a předej to své šéfové, s žádostí, zda svým zkušeným okem najde chybu... )

sice je normální, že kontrolu má dělat jiný člověk, neboli kontrola 4 očí, ale nevím jaké máte nastavené procesy, a nemůžu ti radit, otravuji s tím šéfovou, třeba ona tě chce jenom vyštípat...

Ale podle mého názoru, tím, že jí trochu za lichotíš, a požádáš o názor, co si o tvém díle myslí, v okamžiku, kdy to ještě může zachránit před vložením do tisku, by to mohlo pomoci? Nebo se pletu?