)
18x
Mám zkušenost s alkoholiky. Vždycky jsem slýchala, je to chudák, ty jsi na vině, něco děláš tak špatně, že pije! Až jednou, konečně, jsem přečetla: Chceš něco udělat pro alkoholika? Nedělej nic!
Já dodávám Utíkej! Hodně rychle a hodně daleko. Škoda času, škoda ztráty iluzí, škoda námahy. Alkohol je jako sofistikovaný vir v PC. Nevyhodíš, nesmažeš, nepřeinstaluješ. Vždycky bude někde schovaný a vždycky bude čekat na příležitost.
10x
Pokus se zjistit se ji trapí a jak by se těm jejím trablúm dalo zabránit
Pokud ma zdravotní problémy tak felčaři
Pokud má pracovní problémy tak zjistit jaky a klidně změna práce
Ale základem toho všeho je aby sama chtěla
Pokud nebude chtít tak nic nenaděláš a bude to jen marný boj který dřív nebo později prohraješ na celý čáře
6x
Je mi hrozně smutno, brečím do klásvesnice. Za svůj život jsem řešila problémy s alkoholem už dvakrát. Poprvé rok 2007. Půlroční pobyt v legendární Želivi a domů se vrátil naprosto jiný člověk. Jsem za to moc ráda, dnes je to opravdu hodný člověk, ke své neřesti se nikdy nevrátil. Ovšem, povede se to zhruba jen 30 procentům léčených. Je třeba začít používat mozek. Ostatní se dříve nebo později ke svému problému vrátí.
Léčebna v Želivi byla časem zrušena. Prý tam byla porušována lidská práva. Manžel o ničem podobném nikdy nemluvil. Přísnost byla, to ano, ale musel si každý uvědomit, že se léčí, že není na podnikové rekreaci. Ovšem, při dnešní benevolenci všeho soudím, že asi sestry nechtěly pacientům chodit pro pivo. Naopak, myslím si, že jen přísnost a určitá omezení mohly být těm lidem ku prospěchu. Jenže to si málokdo z léčených dokáže připustit.
Druhý problém jiné osoby loni, pobyt v léčebně v Nechanicích. Zatím v pořádku. Kdoví, jak to bude dál. Musíme věřit. Zde byla daleko mírněji nastavena pravidla, než v té Želivi. Divila jsem se, co všechno jim je povoleno.
Proto: nejprve navštívit lékaře pro návykové choroby. Je to těžké, je jich málo a mají přetlak pacientů. Pokud Vás přijme dobrý lékař, máte dobře našlápnuto. A lékař po několika návštěvách rozhodne, jak dál. Nejprve asi týdenní detox na uzavřeném psychiatrickém oddělení. Poté pobytová léčba. Trvá zhruba 5-6 měsíců. Záleží ale opravdu jen na pacientovi, jak se ke své nemoci postaví.
Ambulantní léčbu nebrat, nemá to význam. Takže teď záleží na Vás, jak to družce podáte a jak se ona k tomu postaví. Upozorňuji, že v žádném případě nemůžete jednat za ni. Vše se musí odvíjet od JEJÍHO rozhodnutí. Pokud ovšem není léčba nařízena soudně.
Pokud ji máte rád a záleží Vám na ni, můžete se pokusit ji zachránit. Bude-li ale ona chtít. Jestli bude léčbu bojkotovat, tak rychle od ní. Život a alkoholikem je tragédie, ovšem život s ženou alkoholičkou je ještě daleko, daleko horší, než si vůbec dovedete představit. Něco o tom vím. 
Jaga.
A držím Vám palce.
3x
Nůž na krk že buď okamžitě zajde do protialkoholní léčebny a začne se léčit + další její život bude abstinent, nebo rozchod. To je prakticky jediný způsob jak jí z toho vytáhnout.
S velkou pravděpodobností ale buď bude chlastat dál nebo sice an chvíli přestane ale vrátí se k tomu třeba za pár let. Takže pokud plánuješ rodinu tak rovnou hledej jinou.
Drsný, ale mnohokrát ověřený fakt..
Když přestane s alkoholem a bude si léčit psychiku, tak bude stejně celý život podrážděná se změnou nálady a takovou babu nechceš.
Lepší vyměnit špatný kus za nový.
@asd1: "buď okamžitě zajde do protialkoholní léčebny"...to si opravdu představujete jak Hurvínek válku. Do žádné léčebny zajít nemůže, nepřijali by ji. Do léčebny až s doporučením o předchozím léčení, o prodělaném detoxu, obvykle sanitkou. Musí to jít po popořádku. Nejprve lékař pro návykové choroby, s atestací psychiatra. Registrace trvá dlouho a je obtížná. Řeknu to slovy z filmu Vesničko má středisková: Mnoho nebožtíků, málo kameníků. Tedy, mnoho alkoholiků, málo lékařů. Navíc ne každý doktor je opravdu dobrý, má přesvědčovací schopnosti, dokáže pochopit příčiny, nastínit následky...A také ne každý alkoholik je hned napoprvé přístupný tomu správnému řešení. Občas to trvá opravdu dlouho, než lékař alkoholika zláme, aby s pobytem souhlasil. Poté tedy detox, jak jsem už psala a teprve potom může léčebna pacienta přijmout. Po doporučení ošetřujícího lékaře. Proto nikdo nemůže okamžitě nikam zajít, bylo by mu to pendrek platné. 
Pravdu máte v tom, že velké procento léčených se ke své neřesti vrací. Někdo dřív, někdo třeba i později, když přijdou nějaké problémy, které nedokáže řešit. Pak se alkohol stává berličkou. A to je pak zlé.
Přesto bych se pokusila tu ženu přesvědčit. Pokud to nepomůže, bič a pryč. Není zoufalejší pohled, než na ožralou matku a zanedbané děti. Jaga.
Navíc už nikdy z ní nebude abstinent, i když se léčba podaří. Navždy zůstane "léčenou alkoholičkou". Nikoliv VYLÉČENOU. Nikdy neochutnat nic s vůní alkoholu, žádné cukroví s přídavkem rumu, žádná bonboniéra typu "višně v čokoládě", žádné buřty na pivu...Je to těžké, ale jsou lidé, kteří to dokázali. Jednoho z nich mám doma.
léčebny. Bez detoxu, bez léků. Mnohdy zabere pohled na ležící blující trosky. Při souhlasu alkoholika dál dochází ambulantně k lékaři a nebo nastoupí do lécebny. Úspěšnost je 50 na 50.
I bez lékaře je možno dobrovolně nastoupit do placené léčebny závislosti. Žádné léky se nepodávají, den se skládá s přesně daným, na minutu dodržovaným režimem. Jde o jednotlivé terapie, pak skupinové, hlavně práce, přesně stanovený čas na odpočinek. Prostě mysl zaměstnat. Je to léčba minimálně na rok. Až si dokáží sami v místě najít práci nebo dodělat školu, až dokáží hospodařit s penězi, vracet se z vycházek střizlivý, někteří opouští léčebnu až za 2 - 3 roky.
Minimálně půl roku jsou bez mobilu, kontakt pouze s rodiči nebo s rodinnými přislušnikem je možný jen jedním dopisem za 14 dní. Po půl roce jsou povoleny návštěvy rodičů jednou za měsíc. Léčebna je na samotě bez kontaktu s civilizací. Úspěšnost je 80 %.
To je právě ta chyba - zajít k lékaři, přiznat se, co vypil. Ano, když měl termín u ambulantního lékře, přišel, řekl, že nic nepil, byl mu změřen alkohol - a následně byl pochválen. Jen tak pokračujte dál! Bylo to zkreslené a to jen proto, že ten jeden půlden před kontrolou se hlídal. Takže k ničemu.
A večer už to zase byla tragédie. Proto ambulantní léčbu neuznávám. Stačí jeden den vydržet půl dne bez chlastu a pan doktor si lebedí, jak se mu ten ožrala dobře léčí. Houby, léčí. Ožrala dobvře ví a půl dne bez chlastu vydrží. O to horší jsou následující hodiny. To dohání, co zameškal. Kruciš! Jaga.
3x
Poznal som rozličné druhy narkomanov, alkoholikov, aj na roznom stupni spoločenskom...
Zaujalo a najma pohoršil Váš výrok že "chcete založiť rodinu".
Dúfam, že Ste to vyslovili pri plnom vedomí... Dám Vám hypotetickú otázku, ktorú si ale zodpovedzte
sám. Ak by Ste s ňou dokázali žiť napr. 10 rokov, aký by bol "súcitný" postoj k jej slabosti,
a či by bol naozaj súcitný...
2x
Dobrý den. Nedonutíte nikoho kdo sám nechce. Ona si musí přiznat, že má problém a chtít ho sama řešit. Vy jí pak můžete být oporou, aby to zvládla. Je to nemoc a dlouhá cesta jak se z toho dostat. Mnoho párů toto ale neustojí. Hlavně si s ní nepořizujte děti. Ať vyhledá odbornou pomoc, dokud je čas a úplně to nezničilo ještě váš vztah.
1x
Opakuji, dát alkoholikovi na vybranou. Buď vy nebo chlast. Teď hned a bez výjimek. Pokud si závislist nepřizná, můžete prosit, nadávat, brečet a je to zbytečné. Když odejtede a neděláte nic, tím spíš závislák spadne na úplné dno a je možné, že s problémem bude chtít něco dělat. Jiná cesta není.
Já si myslím, že italka by měla ve volné diskuzi založit nové vlákno na téma vlídná pomoc alkoholikům a alkoholičkám. Tady v tomto dotazu už všichni a hlavně ten nejdůležitější, tedy tazatel, víme, jak se ona na problém dívá. Tady už toho italka napsala docela dost...
Pracovala jsem s narkoši i s alkoholiky. Je to stejná závislost.
Tazatel sám píše, že domluvy nefungují, podle ní žádný problém neexistuje.
0x
Italko, víš, že napravený alkoholik už nikdy, nikdy nesmí k alkoholu aní přičichnout? Dívka a mladý muž mají celý život před sebou. Budou děti, budou vzlety i pády, narozeniny a Silvestry. Fakt si myslíte, že mladému muži, který nic nezavinil, stojí za to, obětovat život na změnu, co změnit nelze? 
Proč by to dělal? Je to rozhodnutí a zodpovědnost dívky. Ne jeho.
Připominám jednu skvělou rádkyni, která takový problém, ale ve vysokém věku, řeší. Sháněla něco, čím by nahradila rum v cukroví, aby pomoha svému muži dodržet. Ale to je o několika desetietilém manželství s dětmi.
Je to pouze na každém z nás zda podáme pomocnou ruku někomu s kým máme vztah,máme ho rádi a něco jsme společně prožili..
Jsem nastavená asi trochu jinak,ale své přátele nehážu hned přes palubu. I když si komplikuji i svůj život. Ale každý se rozhoduje za sebe sám,můj přístup opravdu nikomu nenutím.
Přeji hezký den
Celá rodina tím trpí,sousedé ji nenávidí..Jako rodina jste to nějak zkoušeli změnit?
Když se sama nechce léčit, tak ji nedonutíte. Jedna moje kolegyně, kterou vyhodili z práce kvůli chlastu, se dokázala vzepřít, a sama se rozhodla podstoupit to martýrium léčby v jednom známém nekompromisním zařízení. A až pak dostala podporu okolí. Dávno už se alkoholu nedotkne. Přesto ji zpět v práci nechtěli..Ustála to a rozjela vlastní podnikání. Je to jediný pozitivní případ z mého okolí, co znám.
0x
Zrovna včera jsem mluvila se slečnou, která léta opakovaně utíkala od matky - alkoholičky. Otec to dávno vzdal a zmizel neznámo kam. Dívka zažila hrozné dětství. Od miminka byla zanedbávaná, mlácená za hlouposti, nebylo na jídlo, aby bylo na chlast. Alimenty matka taky propila. Nebyla schopna vést domácnost. Léčbu odmítala, že se všichni proti ní spikli. Pak byla agresívní a hnusně sprostá, hlavně na tu holčinu. Ta s 18. rokem odešla definitivně k příteli a mámu nenávidí. a stydí se za ni.
Nemůžu to nechat "na vás", když se zjevně mýlíte a v podstatě úmyslně jste převrátila příspěvek. Ale co píše výše liska5 o té slečně s matkou-alkoholičkou, to je v podstatě přesné.
Úplně nejdřív věříte, že to není alkoholismus, ale že jen tak občas popíjí jako každý a má to pod kontrolou. Pak už vidíte, že to problém je, tak se snažíte udělat dotyčné alkoholičce lepší prostředí, aby neměla důvod chlastat, domníváte se totiž pošetile, že nějaký důvod tam musí být a lze ho přívětivostí a péčí vymazat. Pak se snažíte jí pomoci prostřednictvím různých psychologů, podpůrných skupin, léčby. Sháníte co se dá, přemlouváte ji, prosíte, vztekáte se. Zbytečně. Nikam nepůjde, dokud sama nechce nebo dokud třeba někoho nezabije v autě. Doma vše děláte za ni, protože ona je vlastně "nemocná". Děti se plíží potichu bytem, aby ji nerozčílily. Roky plynou, alkoholička si absolutně odmítá připustit problém, chlastá víc a víc, léčení "nepotřebuje", ale sama nic nezvládne. Ale pořád je to vaše příbuzná (manželka, matka či co), tak ji vlastně omlouváte, izolujete se od společných známých, kamarádů. Děti rostou, mají své vlastní problémy, ale jsou zvyklé raději o nich nemluvit, tak se propadají do větších a větších sraček a nemůžou se dočkat, až vypadnou z domu (to není zrovna to, po čem rodič touží)...a milá opilka si pořád myslí, že je oukej, jen pár piv nebo štamprdle před spaním (a ono je těch piv osm denně a lahev vodky k tomu. Začnou se u ní rozjíždět psychické poruchy (ne nemoci), paranoia, v té době už nevěří nikomu a ničemu. Nakonec i vám dojde, že nemáte doma milou ženu, ale agresivní, zanedbanou a sebestřednou trosku a že vám zničila prakticky celý život. Jenže zbavit se jí nejde bez drastických opatření, protože dotyčná nepracuje, důchod mít nebude (nehrábla desítky let), majetek nemá a nechat ji vybírat popelnice, na to nemáte žaludek. Tak se s ní budete trmácet celý život.
Jistě, je možné, že dotyčná v průběhu života přestane chlastat a dokonce jich je i pár, co už znova nezačnou. Ovšem tazatelův případ, kdy děvče chlastá už zamlada moc nadějně nevypadá a byl by blázen, kdyby si v situaci, kdy má být šťastný a bezstarostný uvázal na krk celoživotní problém, který nevyplývá z lidského neštěstí, ale lidského selhání.
No a o těch depresích se ani zmiňovat nebudu, nicméně to jde ruku v ruce a nikdy z nich šťastný páreček nebude.
Tak mi teda řekněte, jak vy se svou deklarovanou empatií a "neopustím blízkého člověka" tohle řešíte. Idealistické představy, jak si s alkoholikem promluvíte a on poběží do léčebny vynechte, na pohádky nemáme čas.
Děkuji.
(pohádky v poradně nepotrebujeme).
Když prohlasite,že vám je jedno jak je kdo nastavený,tak druhého nekritizujte za to,že není stejného ražení jako jste vy. Moje empatie nechme stranou,to není předmětem dotazu.
Za koho hovoříte v množném čísle když píšete že na pohádky tady nemáte čas? K tomu se uchylují ti,co si nejsou jisti svým přesvědčením a berou na podporu sveho tvrzení"vsechny"
Máte to tady ve dvou provedeních, pro jistotu.
Kam došel ten empatický přístup ke všem potřebným, vidíme dnes a denně všude kolem nás. Prostě na některé lidi by bylo nejlepší se vykašlat se vším všudy a ne jim donekonečna pomáhat, protože takto s sebou stáhnou i ty, co jim pomáhají. Jenže to dnes nikdo nechce slyšet a spoustě lidí to vůbec nedojde - jako té paní, která se před Vánocemi chlubila na ČT, že mají čímdál více klientů - na přespání pro bezdomovce. To jako má být k chlubení? Snad jim mají pomoci, aby se postarali o sebe! Jednou nás tito dobrosáči stáhnou ke dnu všechny.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.