Odstěhovat se od manžela s dítětem

Je takové nepsané pravidlo, že když se nevěra provalí, tak ten provinilec by měl říct, jaký to bude mít dopad na manželství, jak on si to představuje dál. Ten Váš ale tohle vůbec neřeší. Jestli nebyl zvyklý, že jste si všechno nechala líbit, byla natolik podřízená, že Vás ani nebere? Chová se tak, jako by si byl Vámi zcela jistej, když si dál dělá, co chce. Nejspíš v tom hraje roli i fakt, že byt je jeho a Vy jste tak zahnaná do kouta. Potřebovala byste svou hrdost, víc sebevědomí. Né se na něj s pláčem věšet a prosit ho, ale jako ta /v této chvíli rozumější/, mu jednou a důrazně říct, že Vás to strašně zraňuje a bolí, že to je pro Vás neúnosné a že čekáte, kdy se vyjádří, co bude dál. Asi bude nejlepší vsugerovat si, že manžel, chudák, onemocněl. Je tím vztahem paralyzován - to je jako nemoc. Musíte fungovat pro to děcko. Proto je dobré, aby Vás to nepohltilo, ale dala jste si od něj odstup. Pokud to dokážete, budete ho najednou vnímat, jako přírodní úkaz. Jako by se ten děj odehrával mimo. Odpoutejte se od něj! Zaměřte se na své sebevědomí, abyste nebyla utrápená a ušláplá, ale fešná a žádoucí. Hoďte se do gala, změňte účes, kupte si něco hezkého na sebe a věnujte se svým zájmům. Večeři mu snad udělá ta druhá. Od něj chtějte určité dva večery v týdnu, aby pravidelně hlídal dceru, že budete někam chodit, a co je mu do toho, kam. Ideálně někam cvičit, plavat a vylepšovat si figuru, nebo na výlety, či na kulturu třeba s kámoškama. Dokud nevíte, jak to dopadne, tak rodičům i příbuzným na obou stranách nic neříkejte, co se u Vás děje! Jak ti se zapojí, tak to zpravidla dopadne zle a může to rozpoutat boj mezi rodinami... Jsou manželky, které dokážou takto dlouhodobě žít svůj vlastní život nezávisle na tom postiženém manželovi. Manželství sice nefunkční, ale pořád manželství, což bude časem žrát tu jeho krasavici. Té to bude čím dál, tím víc vadit, že chodí s ženáčem, co se nedokáže rozvést. Pak to i pro něj nebude idyla, naopak nastanou jim problémy. Té ženské bude nakonec vadit i dcerka, kterou on má ovšem rád.

vy tady radite at jede k rodicum...

no skvele, ale to az pojede zpatky tak uz bude trerba vymeneny zamek a tam nastehovana jina zenska... byt neni jeji

Ale na druhou stranu, manzel nechce aby jela, takze babo rad, tady to nevyresime, nerika nam vsechno...

At sem prijde manzel a dovysvetlime si to

Přesně v téhle situaci jsem byla se dvěma malými dětmi. Kdo tohle nezažil, ten si vůbec nedovede představit, jak strašný, život to je! Bolavý, ukřivděný, vysilující, beznadějný, zoufalý, bezvýchodný. Nějak se mi nedaří najít správná slova. Žádné slovo nedovede vyjádřit to peklo. Já jsem měla štěstí. Potkala mě paní přes byty, ze šachty, když jsem měla jsem v obličeji modřiny. Slitovala se nade mnou a dala mi byt. Sice 4.kategorie, uhlí ve sklepě plavalo, bez koupelny, který nikdo nechtěl. Ale tam jsem mohla zavřít a zamknout dveře. Paní Zuzanko, já si myslím, že byste měla zajít na úřad vašeho obvodu na sociální odbor a tam by vám mohli poradit, přípdně pomoci. Radou i finančně. Děvče, přeji vám hodně sil a kapku štěstí!

Dobrý den, těžko poradit, protože píšete o (svém nebo společném=?) bytě, o své práci, o školce. To vše chcete trvale opustit nebo dočasně? Takže, Vy nejste majetek svého manžela, máte právo na svobodný pohyb a pokud dítě "nezavlečete" do zahraničí, tak své rodiče navštívit můžete - a potom asi řešit manželství, majetek (byt=?), novou práci a novou školku. S manželem stejně musíte být v kontaktu, tak snad lepší řešit vše na úrovni. A už si hledejte rozvodového advokáta, ať máte náskok. Zdravím!

Nemáte zač. Informujte rodiče a můžete vyrazit na návštěvu v délce, jak uznáte za vhodné (manžel už se zabaví jinde).

Vzít dcerku a odjet k rodičům bez souhlasu manžela je zkratkovité a nekultivované jednání, které se vám může vymstít. Jestli jsou vaše vztahy opravdu tak narušené, že spolu nemůžete žít, budete se muset dohodnout na rozvodu. K němu budete prvořadě potřebovat dohodu o péči o nezletilého potomka. Kdybyste se nedokázali dohodnout a musel by za vás rozhodovat soud, únos dítěte vám neprospěje. Měli byste vyhledat vztahovou poradnu, kde se k příběhu vyjádří obě strany.

Pokud musíte manžela zabezpečit, tak mu sbalte jeho špinavé prádlo a odvezte to té milence na vyprání. To přece k němu patří. Na tu poradnu běžte sama. Zpravidla až po několika sezeních si psycholog může pozvat jeho sólo a nebo Vás oba. A to ještě s Vámi zkonzultuje. Jak je to u Vás finančně? Přispívá na domácnost? Vypadá to, že rozvádět se nechce a vyhovuje tento stav, který Vás ovšem ničí. Nebo se zajděte zeptat na OSPOD, jak postupovat. Pokud se budete rozvádět, tak oni budou jednat v zájmu dítěte a budou u soudu dítě zastupovat jako opatrovníci a mají i vliv to, komu bude dítě svěřeno do výchovy. Po rozvodu, když Vám bude děcko svěřeno, tak se s ním můžete přestěhovat k rodičům a on bude mít právo se s ním stýkat jednou za 14 dní a Vy povinnost mu dítě na ten víkend poskytnout. To ho chci vidět, jak s tou krasavicí jedou přes půl republiky, aby se viděl s dcerkou.