Dobrý večer,
mému synovi je 12 let a rád čte knihy a vždy večer, když už leží potmě v posteli, tak svým "kamarádům" - plyšákům, jak je nazývá, převyprávívá obsah toho, co daný den přečetl. Má je vždy v posteli, za polštářem má pro ně speciálně vyhraněné místo a vždy trvá na tom, aby je neochudil a vyjímky z rituálu, když je moc unavený a hned usne, snáší těžce, kdyžtak to druhý večer dohání. I když poslední dobou to začínává trochu zanedbávat a sám mi i řekl, že je někdy tak unaven, že vše zkrátí. Také je neustále rovná vedle sebe podél postele a vždy je naštvaný, když se ráno probudí a jsou nakřivo. Pak to úzkostlivě narovnává.
Je toto prosím normální? Kolegyně říkali, že to normální rozhodně není. Měla bych s ním kdyžtak zajít k psychologovi? Nebo to časem samo přejde?
10x
Kristepane, vaše kolegyně jsou s prominutím strašné krávy. Co to je za kolegyně? Vystudované psycholožky?
Můj syn dělával přesně to samé, plyšáci byli to jediné, co si v pokoji uklízel, pak jednou před čtrnáctými narozeninami usoudil, že už ne, všechny plyšáky odnesl do nedaleké školky a začal trajdat s kamarády i večer, pak prožil pubertu s trávou, poté vystudoval dost náročnou vysokou školu, začal pracovat a letos se šťastně oženil. Všechny ty autistické diagnozy dalších rádců...sorry, ale nechte to své dítě žít. Podívejte se na své zvyky v průběhu života, jistě bych tam našla něco, co by šlo zdiagnostikovat.
Tohle mě skoro rozčililo, jak můžete vůbec takto uvažovat?
4x
Nechci strašit, ale rituály, to úzkostlivé narovnávání, pokud jsou plyšáci nakřivo - působí trochu jako projev obsedantně kompulzivní poruchy (zkráceně OCD).
Je to velmi nepříjemné, život omezující onemocnění. A právě pokud se v dětství nepodchytí, do budoucna může být jen hůř. Tím podchytem nemyslím jít hned za psychiatrem pro léky, i terapeut udělá hodně.
První projevy bývají právě v tomto nebo i nižším věku. Mluvím z vlastní zkušenosti. Dodnes tímto trpím a omezuje mi to žít plnohodnotný život. Mně je 27 let a poprvé si vzpomínám na první náznaky OCD zhruba kolem 9ti let.
Jak říkám, nelekněte se, vůbec to nemusí být, je to jen nápad, dle Vašeho popisu mi to přípomnělo právě zmiňované OCD.
Nechci dělat chytrého, ale vzal jste si někdy papír a tužku asi psal jsi tam priority a cíle? Já jen vím, že většina lidí, co má furt nějaký problém, tak nedokáže ani tuhletu jednoduchou operaci 
Ten styl 
mi byl povědomý...
2x
Poruchy autistického spektra mají mnoho různých typů poškození a omezení. Aspergerův syndrom třeba je verze, která v podstatě nemá "noty", jak se k dítěti chovat a jak ho vychovávat. Nedávno jsem četl článek, jak jeden sportovec kolem 20tky měl zjištěnu diagnozu ve svých 17ti letech, když řešili opakované pokusy o sebevraždu.
Řešte s psychologem co nejdříve! Léčba vlastně není - jen se dokáže nejbližší okolí přizpůsobit jeho myšlení a omezí jeho stres. Zvláště v počátcích puberty je riziko trvalého poškození vysoké - deprese a podobné, nutná medikace - zkuste se tomu vyhnout!
Vše problém a diagnóza.Pokud to hocha neomezuje tak co?
Nedávno ve snídani s novou byla psycholožka co tvrdila že dítě může trpět poruchou z toho že nemá v 5-ti letech telefon (ten co samo chce-rodič ho prý vybrat nesmí to by vedlo opět k poruše).
Další muž tvrdil že byl hospitalizován ve 22 letech na psychiatrii z důvodu že se mu nechtělo do práce (dnes na to má invalidní důchod).
Děláte z komára velblouda.Za chvilku bude vážná diagnóza i to že si dítě hraje.Co fotbal?Děti se honí za koulí,jsou schopné se kvůli výhře i poprat a být agresivní.Není to také nějaká forma nemoci?
2x
Mě to teda nepřijde jako něco extra divného. Ono je otázkou, co je normální. Spíš bych přemýšlel, jestli to není nebezpečné, a to podle mě neni. Spíš naopak, pokud umí knihu převyprávět plyšákům, bude to snad umět i paní učitelce ve škole, což není vůbec k zahození (plyšáci ale nekladou záludné otázky). Normální by asi bylo, kdyby to poustoval na facebook, nebo co dnešní děti mají (za nás bylo líbimseti a několik dalších, starší měli lidi a mladší facebook, ale ten už je u mladých poud vím taky out).
Kolega v práci mi před léty vyprávěl příběh, jak byli někde na služební cestě na hotelu, a tam jiný kolega (přibližně můj vrstevní, tj. tehdy kolem 30 let) měl s sebou krtečka. První den ho úklidovka nějak nešetrně odklidila a on to špatně nesl, tak na druhý den ho posadil na postel nebo křeslo (už nevim) s otevřenou knihou, jako že právě čte (doufal, že ho nebudou rušit). Večer ho našel se zavřenou knihou u televize, v ruce třímající dálkové ovládání. Další už jsem zapomněl. Ale ono to bylo tak, že mi to tento kolega vyprávěl, protože si na to vzpomněl, když se vracel z jiné akce, kde toto vyprávěl někomu jinému v letadle cestou tam (podstatně staršímu, tehdy možná 50 let, spíš víc) a on na to prý nic neříkal. A říkal mi, že si později všimnul, že má taky v kufru plyšáka, což možná byl důvod, proč to nijak zvlášť nekomentoval.
2x
Zdravím,
na základě Vašeho popisu si myslím, že není vyloučeno, že se jedná o projev tzv. obsedantně kompulzivní poruchy. Anglická zkratka je OCD. Doporučuju, aby jste si o tom něco vygooglila. Tuto obsedantní poruchu má odhadem počet lidí přibližně 1 až 3 % lidí z celkového počtu obyvatel - ale v různé formě. OCD se může projevovat různě, např. nadměrnou kontrolou, zda je vypnutý plyn, nebo nadměrným mytím rukou atd. atd.
0x
Pokuď není autista, tak je to v pořádku.Je jen pedantní.A jestli má i ve všech věcech pořádek a je pořádkumiovný, je všechno ok.Dnes by každý hned běžel k psychlogům,terapeutům...nechte mu jeho dětskost,za chvíli dojde do puberty a se vše změní.
A kdyby byl autista? Co by to v tomto případě znamenalo? Protože kolegyně mě již na tuto možnost také upozorňovali.
Ale jinak mi to vyprávění pohádek plyšounům případne velice milé.
Můj vnuk /jen o trochu mladší/ vyráběl z papíru hodiny, desítky hodin, se vším všudy, s kukačkou v okénku s okenicemi, na provázcích papírová kyvadla, i zezadu vystříhaná papírová ozubená kolečka. A hodiny visely připevněné všude po bytě v různých výškách, a on je každý den natahoval! Taky jsme nad ním kroutili hlavou. Ale vyrostl z toho, i když ta systematičnost pořád znát.
0x
Ve 12 letech si povida s plysakama? A co na to jeho spolužáci? S nimi si nepovídá?
Snáší těžce? Hmm. Tipuju to na geny a vliv prostředí, v tomto pořadí. Co na to otec?
Četla jsem, že děti s poruchou autistického spektra mají až 4x častěji výskyt různých poruch trávení, alergií, celiakie a autoimunitních onemocnění. PAS /porucha autistického spektra/ není zdaleka jen o mozku, ale jde o poruchu systémovou, jež zahrnuje imunitní, metabolické, genetické, ..a trávicí disfunkce. Ve světě na základě těchto zjištění upouštějí od málo funkčních výchovných metod a věnují se testování různých kmenů probiotik, úpravě stravy. Střevo má obrovskou styčnou plochu a různou míru propustnosti. A co propustí/nepropustí do krve, může ovlivnit nakonec i ten mozek.. Prý se projevuje jako riskantní užívání antibiotik do dvou let dítěte, zatímco očkování tady nepřipisují vinu.
No to by snad našli nějakou minerální či vitamínovou nedostatečnost, pokud by byl problém v propustnosti střeva, nemyslíte?
No to by snad našli nějakou minerální či vitamínovou nedostatečnost, pokud by byl problém v propustnosti střeva, nemyslíte?
Nicméně ten mozek řídí všechny další orgány. Takže jestli něco blbě funguje, imunita nebo střevo, tak je otázkou, jestli není příčina primárně v mozku, něco jako zabugovaný (zmutovaný, zdeformovaný) kód v mikroprocesoru.
Bohužel, o mozku toho víme nejméně.
Možná budoucnost léčby bude připojit mozek na počítač přes vhodné rozhraní a přeprogramovat vady v kódu. To by bylo super. Mnohem lepší než žrát prášky a přes střevo či žaludek řešit imunitu.
Otázkou je, zda v takovém pokroku si nebudeme moc hrát na bohy a tvořit robotický dokonalý svět lidí a přečůrávat přírodu...
Jak by vypadal svět zdravých dokonalých lidí s vysokým IQ? Není už to vpodstatě sériová výroba robotů z masa a kostí?
...
Zrovna řešit imunitu a střevo je stále otevřené téma v léčbě zkoušení pokusů a omylů...
0x
Dobrý den, takto od klávesnice neumím posoudit duševní pochody Vašeho synka (ostatně neměl by si to dovolit nikdo, kdo není lékař a nevyšetřil ho), ale zmínil bych zde asi známý případ pana Kopty, který ve věku, kdy už kouřil a randil s holkama, si doma stále hrál na řidiče autobusu - a časem dospěl snad v normálního muže. Zdravím!
doplněno 14.10.22 10:55:
Zdá se, že synek je pořádný a má rád systém, což se mu v životě hodí. Hodně čte, což je také fajn. Plyšák je od toho, aby byl "svěřovací" kamarád. Až chlapec projde pubertou, tak ho to přejde a pokud nikoliv, tak až potom pro něho hledejte odborníka přes hlavu. Zatím ho "neduste" ať neztratí výřečnost a slovní zásobu.
Hrát si na řidiče autobusu a nebo na pilota F16 můžete i ve 40 letech (na simulátoru), to bych asi moc nesrovnával s povídáním si s plyšákama.
Samomluva a nebo mluvení na plyšáky svědčí spíš o tom, že vám chybí živý kontakt. Zavřete se někde na měsíc do chatky ve tmě a budete mluvit i s vařečkou.
tom - pokud jde o pana Koptu, tak patrně nejste zcela, resp. vůbec informován (dohledejte si to, co to bylo za úlet).
0x
Nemyslím si, že vybočení ze zažitých stylů chování jeho vrstevníků automaticky znamená, že je "vadnej".
Podle mě si našel zábavu. Povídá plyšákům pohádky a chodí s nima spát.
Problém nastane ve chvíly, až ho to bude trápit. Trápit ve smyslu, že k vůli zapomenuté pohádce plyšákům začne zanedbávat vlastní povinnosti (hygiena, jídlo, spánek,atd...).
...
Já si taky s plyšáky hrál. Kdo ne, že? Pak jsem měl psa.
Třeba Váš syn bude ten typ, který bude nadprůměrně nadaný a vymyslí převratný vědecký objev. Takový nejsou moc rádi v kolektivu průměrných lidí/dětí. Názory se totiž rozcházejí a většina to vezme jako terč posměchu.
V dospělosti jsou tito lidé na špici úspěchu a průměrní spolužáci někde dělají bioroboty ála pokladní, skladníky, řidiče.
A kde delaji podprumerni? Myslim ze jsi trochu mimo kategorie. Prumerny je dneska nekdo spise na urovni Bc. (Tedy urednik ci statni zamestnanec). To co popisujes ty je ten lowend co se spatne ucil anebo nehce odpovednost.
Ale je fakt, ze vyjimecni lide jsou povetsinou nejak vadni. Treba Phelps anebo umelci.
Ps: Ty sis ve 12 letech vazne povidal s plysakama? A rovnal sis je do postele? Neee. To jsem delal v 6 letech naposledy.
Tak to je jasný, že je mluvíme na inteligentní zvířata (psy), jsou to živé bytosti Ale třeba si povídáš i s motykou, slepicemi, mravenci...
to by bylo v případě, že bys neměl sociální kontakt, naprosto normální ) A proto tady nemůžeme posuzovat nějaké dítě, které vůbec neznáme. Že vybočuje z normálu je zjevné (to ví I matka od svých kamarádek
, ale příčiny tady nezjistíme
Určitě. Ovšem pokud se nám tazatelka neotevře, tak má šanci si vybrat.
Motyka by byl slušnej "hárdkor" i když znal jsem kolegu, kterej ráno mluvil na auto, aby nastartovalo. Prý to funguje.
Podle mě plyšák nebo panenka je primárně vyroben k tomuto účelu.
Auto nebo motyka rozhodně ne.
Podle mě záleží nakolik je to hra a nakolik je to nedílná součást života bez které se nedá obejít. Pro spoustu lidí je důležitý plyšák i v dospělosti, pokud má k němu určitý vztah. Né jako vzah k člověku či partnerce, ale vztah k něčemu, co ti připomíná někoho či domov a zázemí. Pokud někdo skončí na 4 měsíce v nemocnici téměř bez návštěv, tak je takový plyšák super na uklidnění a nemusíš si s ním nijak povídat. Stačí ho mít jen v dosahu očí a vědět, že je tam s tebou a připomíná ti třeba člověka, který ti ho daroval nebo domov, kde je po celou dobu někde v poličce a ani ho nevnímáš.
break... a kolik kamioňáků má plyšáky plnou palubní desku, že nejde téměř vidět na cestu. A psychotesty mají 
.
0x
Přečetla jsem včechny odpovědi od rozumných, až po zlehčující nebo jedovaté. Jsem stará kantorka a myslím si, že byste měla najít terapeutku nebo psychologa nebo nějakou specializovanou poradnu a tam telefonicky, velice krátce, ať nezdržujete, převyprávět to, co vás trápí. Buď oslovený dá doplňující otázky nebo doporučí odborníka. Za takový hovor nic nedáte a nemusí to bý nikdo z vašeho města. Prostě odborník odkudkoliv. 
Nechápu, nerozumím. Proč tolik ironických komentářů k radě, která není fatální, osudová, konečná, jen posune nějakým směrem. Nabízí východisko, aniž by bylo bez možnosti výběru postupu. Fakt se divím!
Já se taky divím, ale asi je to tou učitelkou, že první věta nepatří tazatelce, ale jaksi popisuje vlákno o rozškatulkování odpovědí.
Převyprávět zkrácenou formou lze recept o vaření, ale ne psychologické problémy, kde hraje spousta faktorů a i byť jeden nedůležitý zapomenutý všechny ostatní faktory může náhle změnit.
Po telefonu zkutečný odborník odkáže na osobní sezení, kde uvidí a zeptá se hlavně toho kluka a na RA.
Dejte na babkazov a její seriozní doporučení. Léta učila v MŠ a zná chování dětí. Možná tam cítí nějakou nesrovnalost. Já taky. Ale jen odborné vyšetření, o kterém tady většina nemá ani potuchy, mamince tazatelce pomůže.
Může mu v případě potíží zachránit život. Beze srandy.
Kdo tu zkušenost má, ví...
Michalverner, víte, že kamarádi zrovna nejsme, ale za tento váš příspěvek deset pochvalných hvězdiček. A dodala bych, že stará kantorka nerovná se empatická, věci znalá osoba, většinou spíš naopak - při vší úctě ke kolegyním rádkyním. Kluka honit po magistrech, nasadit mu dietu...ach jo.
Ukažte mi jedinou větu, ve které posílám tazatelku se synem k jakémukoliv lékaři. Píšu jasně, ať paní zavolá, klidně do jiného města a odborníka se pouze zeptá, jak moc je toto chování mimo normu. 
Etano, kde píšu o dietě? Prosííím ukažte mu tu větu.
Pokud mu cíleně matka do telefonu jednostraně popíše situaci, že to vyzní jako porucha, tak co asi odborník po telefonu řekne? No co asi? Že z největší pravděpodobností to tak, je, když to tak matka popíše.
Pokud syna a matku uvidí osobně, tak si udělá vlastní obraz sám a na základě toho rozhodne správně.
Někdy si fakt říkám, že lidi jsou svým povoláním a díky tomu častými případy i milně zdegenerovaní.
Nejlepší blábol světa na závažný problém... velice krátce, ať nezdržujete ... tomu se směju ještě teď!
0x
12 let je ještě malé dítě, já bych to nechala být. Pokud si pamatuji, tak dříve 12leté holky vozily panenky v kočárku a byly to prostě malé holky. Jenže dnes doba pokročila a co člověk vidí kolem sebe, tak znám holky tohoto věku, zmalované jak chodská truhla, oblečené jak kurvy a sprostě mluvící a hulákající s mobily v parku. S kluky je to podobné. Někdo prostě nemá potřebu hrát si na něco, co není.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.