Setkání po letech

Dopis.

A obsah si dobře promyslet a nepřehnat jeho délku...A hned ho neodesílat. Stává se, že si dopis druhý den přečteme a už si najdeme zbytečné pasáže, špatně volená slova či pravopisné chyby...

Důležité je, kdo je adresátem. Zda bývalá třídní učitelka, kterou byste chtěl pozvat na sraz, zda bývalá láska, která má prchlivého manžela, zda soused zprava. Proto k dopisu přistupovat opatrně, volit vhodná slova.

Napsala bych dopis. Pohled je takový neosobní, každý si ho může přečíst a nic se Vám tam nevejde. S nějakými fotkami či dárky bych také počkala, až jak adresát zareaguje, Zda Vás bude chtít vidět, či ne. Za 30 let se mnoho změnilo a je důležité i to, jak jste se kdysi rozešli. Těžko se vstupuje znovu do téže řeky.

Pište pomalu, volte vhodná slova a uvidíte sám. Je možné, že po tolika letech se adresát nebude chtít kontaktovat, natož s Vámi setkat.. I na to musíte být připravem. Ne každý Vám hned padne okolo krku, když jste si na něj tři desetiletí nevzpomněl. To záleží na situaci. Tak ať to dobře dopadne. Jaga.

hlavně záleží jaký na ní máš kontakt

Proč dárek, po 30 letech dárek může způsobit šok a třeba i nepříjemnosti v její rodině. Dopis, když bude slušně napsaný, nemůže snad nikoho vylekat. Ale záleží na obsahu, dopis výhružný by vylakal každého. Jestli je to však osoba lekavá, případně léčící se na psychiatrii, tak opatrně.

Podle mě je podstatné o koho se jedná. Bývalá láska, spolužák, kamarád z vojny, někdo z přízně. Ale stejně nechápu proč bych se měla vylekat, když mi přijde dopis nebo pohled od kohokoliv z uvedených? Máte snad špatné svědomí?