Nejste přihlášen/a.
Poslední měsíc se mi hlavou honí kluk, do kterého jsem byla zamilovaná na SŠ a on do mě taky. Nikdy jsme spolu nebyli, nikdy jsme si to neřekli. A teď už to trvá měsíc a já nemůžu myslet skoro na nic jinýho než na něj. U mě je vše při starém...nestalo se nic závratného apod...co by me nějak ovlivnilo (snad mi rozumíte?). Z ničeho nic se mi zase vrátil ten pocit zamilovanosti a nějak se mi nedaří na něj přestat myslet. Tenkrát nám bylo sedmnáct a teď už mi táhne na čtyřicet. Nevím, jak to zastavit. I když se venuji různým činnostem a povinnostem, tak stejně, jak jen chvíli vypnu, už ho mám zase v hlavě. Je to každej den...prostě pořád. Od SŠ jsme se neviděli ani nepotkali...prostě nic a ten pocit je tak intenzivní, že mi to už vadí a začínám z toho mít hodně špatný nálady.
Já doufám, že nemagořim
.Je to takové dost zvláštní, ale už mě to obtěžuje. Nemám, kde jinde se zeptat.
Budu ráda za každou slušnou radu.
7x
3x
Myslím, že po studiích se vaše cesta rozdělila a každý jste šel tou svou. Pokud Vám táhne na 40 let, jistě máte doma manžela a několik dětí. Takže už nejste volná, jako v 17 letech. A Vaše tehdejší láska je na tom zaručeně stejně, nebo aspoň podobně.
Snad si nemyslíte, že když uběhlo zhruba 20 let, že budete zase pokračovat tam, kde jste tehdy skončili? Čas se nedá vrátit. Pokud máte svou rodinu, rychle se zase "odmilujte" a věnujte se svému muži a dětem. Protože dvakrát nevstoupíte do téže řeky. Jaga.
2x
Jo, jo, milá paní, nic nového pod sluncem. Určitě nepotřebujete psychiatra. Stává se to, určitě to přejde. Možná byste si měla zopakovat výrok starořeckého filozofa: DO STEJNÉ ŘEKY DVAKRÁT NEVKROČÍŠ. Teď už je tam úplně jiná voda, oba žijete v jiné době než tehdy, každý máte za tu dobu jiný život, nejen fyzický, ale i psychický či emocionální.
Nic proti tomu, abyste se snad, nastane-li náhodou vhodná situace, setkali, zavzpomínali si a třebas i zasmáli. Ale raději nic víc,
většinou to nedopadá dobře, už se budete koupat v jiné řece a možná se to Vašim blízkým vůbec, ale vůbec nebude líbit, a jeden z vás dříve či později pozná, že už je to opravdu jiná voda.
Držte se a hodně štěstí
.
2x
To já jsem si svou první lásku našla podle stadionu, kde hrával. Když jsem tam zavolala, tak mi řekli, kde dělá. Dali jsme si sraz po 40 letech... a já ho nepoznala! Jemu jsem napsala zprávu, jak budu oblečená a z kterého vlaku vystoupím. Tak na mne nejistě mával ten plešatej dědek. Až podle hlasu ..Jinak to byl úplně někdo jinej.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.