Diskriminace na pracovišti? (Gastronomie)

Já si myslím, že je to naprosto v pořádku. Zaměstnavatel určuje pravidla, zaměstnavatel platí a odměňuje. Lékař nemůže chodit v kraťasech, kantor s tetováním a množstvím náušnic, svářeč v šortkách, zedník v cuklích. Komu se to nelíbí, ať si najde práci, kde může dělat co se mu líbí. V civilu ať si chodí v čem chce, ale do zaměstnání je potřeba "montérky" nebo uniforma, ať je bílá nebo černá. To jsou pravidla, která určuje zaměstnavatel, ale rozhodně ne diskriminace.

Každý zaměstnavatel vyžaduje, co uzná za vhodné. My museli nosit v práci třeba antistatické náramky, které byly dlouhým lankem připoutané k lince. Byli jsme jako krávy u žlabu. Někteří je tvrdě odmítali. Začala chodit kontrola z bezpečnosti práce, kdo neměl náramek, pokuta 500 Kč. Podruhé už 1000 Kč. A přivázali se i odpůrci. Lidé slyší nejvíc na to, když se jim sáhne na peníze.

Pokud děláte v potravinářství, jsou stanoviska zaměstnavatele na místě. Nikdo nechce najít třeba ve vlašském salátu umělý nehet, vlasy apod. Nanejvýš tak zlatou náušnici. Ty drdoly jsou ještě rozumné. V masokombinátu byly povinností nosit takové bílé nafouknuté koule na hlavě, vypadalo to jako velký balon. A nikde nesměl čouhat vlásek. Pěkně až k očím. Vypadali jsme všichni jako chovanci z Bohnic, ale nedalo se nic dělat. Tam, kde se pracuje s jídlem, musí být opravdu všechno v naprostém pořádku. Je to logické. Jaga.

Diskriminace = rozdělování/rozlišování na základě něčeho. Tedy zaměstnavatel po některých tato nařízení vyžaduje, zatímco po jiných (ve stejném provozu/sekci) ne? To samozřejmě v pořádku není. Jestli se však ptáte zda si toto zaměstnavatel může dovolit tak ano (a může si toho dovolit daleko více). Aneb zaměstnavatel disponuje veškerými právy, zaměstnanec právy žádnými - kromě práva jediného = ukončit zaměstnání.

Není to diskriminace, jsou to hygienická opatření. Diskriminace je, když se s někým zachází jinak kvůli jeho pohlaví, barvě pleti, náboženství... Zde se zachází se všemi stejně.

Kdysi před cca 20 lety v České pojišťovně se začalo hodně šlapat po dresscodu. Měli jsme povoleno např. 7 kusů šperků, přičemž hodinky a brýle byly 2 ks, náušnice 2 ks, řetízek s přívěskem 2 ks... a mimo jiné samozřejmě uzavřené boty a punčochy, i v takových hicech jako jsou teď, a to v baráku nebyla klima. A jeden z předpisů zněl - nekecám - úplné spodní prádlo. Čímž byly rázem eliminovány třeba šaty na ramínka. Chápu, byli jsme v kancelářích, ale konkrétně třeba já jsem jednala pouze s ostatními zaměstnanci - bylo mi sděleno, že je to vnitřní klient, tedy klient. No, byla to doba, kdy to vzal do ruky PPF a ČP rozbil na hadry.