Bojim se že onemocním

Má odpověď je taková: uvědomíme-li si, v jakém vlastně žijeme prostředí, jsme v permanentním ohrožení vlastního zdraví. Mnoho karcinogenních látek se nachází nejen v ovzduší, ale i textiliích, obalech či nádobí, dopravních prostředcích... prostě všude. Navíc v potravě přijímáme spousty chemikálií, které sice slouží například k zvýraznění chuti nebo třeba barvy či prodloužení trvanlivosti, ale na druhou stranu jsou pro naše zdraví opět nevhodné. Všelikeré tvé starosti jsou tedy opodstatněné, ale marné. V tomto prostředí žijeme všichni a můžeme situaci jako jedinci ovlivnit pramálo. Není tedy na místě se touto situací permanentně zabývat... vede to k panickým stavům, které si postupně vyžádají návštěvu psychiatra, který má slova jistě potvrdí. Uvědom si, že tvůj strach ohrožuje tvé zdraví podstatně víc, než vliv životního prostředí... Pusť to prostě z hlavy!

Milá Peciválko, rada je hrozně těžká...Věřím, že :"nejde na to nemyslet", protože od toho je to obsedantní, vtíravá myšlenka. Chce to opravdu odbornou pomoc. Pamatuji se, že v práci byl pán, který tímto trpěl, a dokonce si otevíral dveře nohou - tak se bál dotknout kliky. Léčil se a zprvu se to střídavě lepšilo, později to zmizlo úplně. Musíš ale doktorům pomoci. Je to můj názor, ale jak se tak kolem sebe dívám, není úplně zcestný. Měla by ses snažit NEDOVOLIT té myšlence, aby tě ovládla. Aspoň se opravdu snažit...

Ze svého blízkého okolí mám takový případ: Paní se moc bála rakoviny. Celý život na to myslela a bála se, že onemocní jako její matka. Stále chodila po doktorech a stěžovala si. Jednou ji doktorka řekla: Již se nemusíte bát...už tu rakovinu máte.Pokud to aspoň trochu půjde, řekni si, že to je blbost, že nemůžeš dovolit na to myslet, protože by se ta myšlenka mohla zhmotnit. Aspoň trochu se fakt snaž zapojit mozek a dát mu příkaz, aby neblbnul.Že právě tím, že si to fixuje, to může"přivolat"...Samozřejmě, že nemůžeš dostat rakovinu plic, z toho, co jsi v krbu spalovala...Není to tak jednoduché, dostat rakovinu. Znám mnoho lidí, kteří kouří a rakovinu plic nemají a naopak...Je to moc složitá situace a v poslední době se uvažuje, že to je genová záležitost.Jinak se člověk životním podmínkám přizpůsobuje...To,co tě otravuje je jenom tvoje psychika.Svým neodůvodněným strachem bys mohla odradit i svého přitele, kterému se může zdát, že"blbneš". Chápu tě a mohu si s tebou o tom psát...na email. Moc ti držím palce, rozumím ti a moje rada je taková:Obscese se léčit dá, je to jenom trochu zdlouhavé. Opakuj si, že jsi zdárně dokončila školu, máš přítele, musíš se snažit nedopustit, aby tě strach z nemoci takhle ovládl. POKUS SE O TO. Vím, o čem mluvím...Budeš dobrá,vím to...jenom se musíš snažit, abys to v sobě neživila...Škodíš si tím.Rozumíš mě?Moc ti držím palce a jsem přesvědčená, že to zvládnes...Zu.