Narkoza a muj velky strach

Před operací dostanete inijekci tzv.oblbovačku a bude vám krásně,nebudete mít vůbec žádný strach,spíš vám to bude tak trochu jedno a ztoho co píšete mít obavu nemusíte,na sále dostanete kapačku a než napočítáte do 3,tak spíte jak pařez a proberete se až bude hotovo.

Nemusíte mít vůbec strach,dostanete premedikaci ještě před narkozou.Vše bedlivě sledují a kdyby jste se počas operace jakože budila tak přidají anestetikum.Plnou narkozu jsem absolvoval mnohokrát a nikdy jsem o ničem nevěděl.Od rána v den zákroku nic nejezte ani nepijte.

Své zážitky raději nebudu popisovat. Jestli ještě nebudete spát, tak jim sdělte, že nespíte.

Povedzte lekarom o tejto obave, daju vam lieky na ukludnenie este pred samotnou narkozou. Su to odbornici, vedia co robia a maju monitorovacie pristroje, nemate sa coho bat.

Vůbec se nemusíte bát, pozná. Byla jsem na operaci před měsícem a vábec jsem nevěděla kdy jsem usnula a vzbudila jsem se až na posteli, kdy na mě mluvili.Byla jsem na jednodenní chirurgii, takže potřebovali, abych ještě ten den šla domů.Akorát se mi potom trošku chvíli motala hlava, ale to je normální, ani zle mi nebylo.

první celková anestezie je plná strachu a obav, absolvoval jsem ji před necelým měsícem. měl jsem úplně stejný myšlenky jako ty, nemám rád když nemám věci pod kontrolou. jak říkají ostatní, sděl svý obavy anesteziologovi, se kterým budeš před operací mluvit. ten si proklepne tvůj celkovej zdravotní stav, a určí medikaci. já narazil na úplnýho pohodáře, řekl mu ať mě pořádně "zfetujou" protože jinak jim z operačního sálu uteču a tak se taky stalo, nějaký léky na uklidnění, injekce údajně na to aby se nesrážela krev, a pak už mi bylo všechno jedno byl jsem na předoperačním při plným vědomí, všechno si pamatuju, ale strach nebo obavy jsem neměl. pak už jen kapačka do ruky, něco jako rajskej plyn přes hubu, a za 3 hodiny jsem se probudil na pokoji

Nebojte, já mám za sebou letos už dvě. Únor a duben. U té první nevím vůbec o ničem, vzbudila jsem se až v posteli na pokoji a byla jsem ok. U té druhé si pamatuji, že jsem se šíleně klepala a oni mne už na operačním sále příkrývali dalším prostěradlem a něco mi píchli pak mne budili což si taky pamatuju, ale pak zas nic a probuzení až na JIPce, protože jsem měla šílený bolesti. Zavolala jsem respektive zakňourala na sestru ta mi něco píchla po čem jsem byla zas v limbu a probudila jsem se opět už na normálním pokoji.

Držím pěsti, to zvládnete.