Dedictvi ze zakona - kdo?

1 sourozenec - dědí vše

žádný sourozenec, ani jeho potomci, žádní příbuzní přes koleno :D (prostě OPRAVDU nikdo) - dědí stát

1. sourozenec , 2. děti sourozence

(1) Nedědí-li manžel, partner ^1a) ani žádný z rodičů, dědí v třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.

Objeví-li se v přiděleném spise potřeba dodatečného projednání dědictví, jež s takovým spisem souvisí, popř. nastane-li případ úmrtí osoby, která je dědicem v již přiděleném a nevyřízeném spise, projedná i toto dědictví notář, jemuž byl původní spis přidělen.
pravidla dědění
Pravidla dědění stanoví Občanský zákoník. Dědí se ze zákona nebo podle závěti, ale je možná i kombinace obojího. Závětní dědic má přednost před dědici ze zákona, výjimkou jsou však potomci pořizovatele závěti, takzvaní neopomenutelní dědici. Dědí se majetek nebo jeho část, ale do výše ceny tohoto majetku na dědice přecházejí i dluhy zemřelého. Dědictví lze také odmítnout, ale v některých případech pak dědický nárok přechází na potomky toho, kdo dědictví odmítl, což jsou důsledky většinou nechtěné. Vypořádání dědictví se většinou řeší dohodou dědiců, která musí být uzavřena před notářem. Až při uzavření této dohody může dědic vyjádřit to, že z dědictví nepožaduje žádný majetek.
Při dědění ze zákona jsou Občanským zákoníkem stanoveny čtyři dědické skupiny _ v první dědí manžel nebo registrovaný partner a děti (není-li jich, jejich potomci). Pokud nejsou dědici v první dědické skupině, stávají se dědici osoby z další dědické skupiny.
Nezanechal-li zemřelý závěť a nemá ani zákonné dědice, připadá dědictví státu.