Nejste přihlášen/a.
Dobrý den přeji všem.
Pomohl,by mi někdo,jak to překonat,netrápit se!
Po nefunkčním vztahu,5let,kdy nám to přestalo klapat,je to asi 1rok,odloučení 3týdením,jsme se rozešli ted už s bývalou partnerkou,která rozchod inicijovala před 2měs.jsme se sešli před pár dny,ohledně předání,určitých dokumentů,kdy mi ona postupně je předává,u mě všechno bylo už jakž tak ok.
Já už se tak nějak dostával pomal.kroky ze všeho,začal si uvědomovat že je konec,ubíral se svoji cestou,začal chodit mezi lidi,opět jsem obnovil svůj zapomenutý koníček který odložil do skřině,byl časově náročný,věnoval se jen partnerce!A kteý mi ted dělal radost,byl jsem sním na soutěži,což je asi 14dní,vyhrál 1místo,tak mi to zvedlo sebevědomí,řekl si,jo konečně posunu se dál,oprostím se.Začlo mě bavit vaření,upnul se na práci,taky hodně začal plánovat organ.si věci.Výlety,navštěvy rod.příslušníku,ke kterým jsem nechodil,zanedbával je,uklid,oprava auta,a takové malé prkotinky,abych se zabavil,mělo to nějaky smysl.
A myslel si že je to dobře!
Ejhle,pak se to stalo,co jsem popisoval nahoře,při předání,přijela býv.part.se svým novým přítelem.
Tak mě to hodilo tak nějak zpět,zase se v tom začínám plácat.
Víte,(já)bych si ted nedokázal najít hned novou parterku!Popř.vzít si protějšek na doml.schůzku,bylo to mezi námi.
A ona to dokázala.
Jak mám na to zapomenout?Co proto udělat,nej.nějak to vymazat,hl.ten zážitek,to setkání.
Budu Vám vděčen za radu,taky co si o tom myslíte,nestraný,tzv.jiný názor.
Děkuji všem za pomoc.Jan
"...už má nového!"
Mno... Já bych tipoval, že si vaše bývalá partnerka nenašla novou známost až tak rychle, ale že jí spíš měla dávno před tím, než jste se rozešli. Ona Vás celou dobu "tahala za fusekli", než se konečně odhodlala vztah s Vámi ukončit. Prostě se smiřte s tím, že jste byl pár měsíců (roků) naivní hejl a zapomeňte na ní. Bude to určitě nějakou dobu trvat, ale srovná se to.
Jak píší ostatní, tak to opravdu chce jen čas. Mě trvalo po rozvodu 3 roky než jsem začala být v klidu. Neustále jsem měla vše v hlavě a pořád přemítala co se mohlo stát jinak atd...
Věnujte se svýmu koníčku, kamarádům, rodině... ono to časem přejde.
Myslím, že většina nás tu zažila rozchod a dobře radí, že čas to vyléčí. Jedno Vám ale musím napsat. Příště nenechávejte kvůli ženský svého koníčka. Ona Vás má přijmout právě s Vašimi zájmy a zálibami. Tou přílišnou závislostí na ní, se pro ni stáváte nepřitažlivý. Holka má počkat, až se ten její vrátí z tréninku a né, aby jí seděl u nohou a nosil, co ona si zapřeje. Láska je touha. Jak má po něm toužit, když ho má jako oddaného psa stále u sebe?
Vemte to tak: jedna životní etapa skončila. Jste teď volný a můžete jít vstříc novým šancím. Nadechněte se do té další etapy, a choďtě po aktivitách, kde se vyskytují fajn holky. Všude jsou nějaké kurzy, oddíly, kluby, sbory a soubory, party, akce, soutěže, výšlapy, svatby, vernisáže...Jen neseďte a nefňukejte! Teď to tak nevypadá, ale zase bude líp!
Jo, úplně vám rozumím, asi jsem to měl stejně. Vy jste šel do vztahu naplno, se vším všudy, obětoval jste mu všechno, protože jste asi byl zvyklý věci takto dělat. Vaše bývalá to asi brzy odhadla a začala toho vy(zne)užívat. Neohlížejte se a neitujte ničeho, prostě co bylo, bylo, i když je to těžké. Navíc vás cíleně chce ranit, proto si tam přivede nového partnera, přece vás zná a musí vědět, že vás tím týrá. Už ta představa, že jsem byl vystřídán, je ničivá, to musí vědět, a přesto vás toho neušetří. Podle toho, co píšete, jste ale silný, chce to čas a překonáte to, pochopietelně to bude ještě dost bolet, byl jste v tom vztahu pnořený celou bytostí. Je ale skvělé, že jste se upnul na své zájmy, na nějakou činnost, to je jediný utišující medikament, vedle času, pochopitelně. Jak zahnat zničující myšlenky na ni a na to, že už s ní nejste? Sebevědomím. Prostě na lepšího chlapa, než jsem já, nemůže narazit, může na tom být jenom hůř. A já na tom za čas budu líp, protože lepší partnerku rozhodně ještě potkám.
Dobrý den,Vám přeji!
Musím Vám všem předem poděkovat,za odpovědi,strašně moc,ale opravdu dost,mě to potěšilo,dodává mi to energi,v této nelehké době.
Tak nějak,se mi tím i když milim.krůčky začína zvedat sebevědomi,po přečtení Vašeho psaní.
Chci jít dál,znovu se schopit,ale jak píšete většina,bude to chtít ten čas,snažím se zapomenout,ikdyž dneska byl jsem provádět ten můj znovu oběvený koníček,tak nějak jsem se uvolnil,bylo mi dobře.I když poté se mi opět vybavila ta poslední schůzka,psych mě to opět vzalo,rozklepal se,měl slzy u očí,nestydím se to přiznat,i své rodině,bolestí,při pomyšleni na naše shledání.
Řekl si takto Né,dost,zajel jsem navštívit svoje rodiče a prarodíče,pomohl jim posekat půl zahrady,na nákup.
Normálně mi byli,vděční,mě to nakoplo,že je tu někdo kdo mě ocení,poděkuje,jsem potřebný.Rodina je prostě příbuzenstvo,co mě i podrží!
A při odjezdu,jsem se dozvědel,od nich,že je dobře,že to tak mezi námi skončilo.
Ke své bývalé partnerce,necítím žádnou zášt,ani agresivitu,nebo že bych se jí chtěl nějak pomstít,jen mě to vnitřně prostě zabolí.Když si na to vzpomenu,bodlo mě to od ní,ale prostě to tak chtěla,ublížit!
Snad se to změní,půjde to ,překonat tohle období.Posunout se.Hlavně zapomenout,když ty špatné myšlenky tady jsou.
I když do toho vztahu jsem šel s vervou,plným naszením,tak jak tu bylo napsano,v dobrém,bylo to tak,tak to mám,myslím si že to tak ma být,udělat pro to vše!Já byl tak vychovaný.
Ještě jedno Vám všem odpovídajicím,velké díky.I těm za přečtení.
S pozdravem Jan.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.