Stala se taková kouzelná věc, která, když se dívám ze strany, může být předmětem milých anekdot. Sbalil jsem před třema roky v práci ženu. Časem se nastěhovala ke mně do dvoupokojového bytu, který mám už asi dvacet let pronajatý, ona bydlela na ubytovně. Časem mi také řekla, že má dvě děti, které žijí s rodiči v jiném kraji, kde chodí do školy. Jednoho dne se z práce vrátila s oběma dětmi, že rodiče jsou nemocní. Obsadily ložnici, já přespávám v obýváku. Bydlení a energie i se zvýšenými náklady stále platím jen já. Trvá to už několik měsíců. Nyní jsem se dozvěděl od pronajímatele, že partnerka se s ním domlouvá, že "můj" byt pronajme a se mnou smlouvu zruší. Snažil jsem se s ní o tom promluvit, ale již několik týdnů se mnou nemluví a i dětem zakázala se mnou mluvit. Přemýšlím, jak k té situaci došlo a jak se z ní vyhrabat, nebo uznat, že tady jsem něco přehlédl a začít si hledat jiné bydlení. Jak byste se s takovou životní situací poprali? Kdyby byla sama, bylo by rozhodování jednodušší, ale dětí je mi líto.
13x
6x
Předně zajděte osobně za majitelem s nímž máte smlouvu a v klidu mu vysvětlete, jaký podraz na vás partnerka vymyslela, a třeba ji příště už vyžene od svých dveří. Majitel vás podle zákona nemůže okamžitě vystěhovat, musí vám písemně zaslat výpověď smlouvy s řádným zdůvodněním, které také můžete napadnout. Pokud od něho dopis dostanete, nechte ho na poště ležet až do posledního dne úložní doby, ta je obvykle 14 denní. Tím získáte čas. A po této domluvě s majitelem, ať je pro vás příznivá nebo ne, to jednání partnerce řádně oslaďte a další den ji do bytu nepusťte. Nemá žádné právo vstoupit tam, nebydlí u vás podle nějaké smlouvy ale je u vás na návštěvě. No, řekněme, třeba jen do středy. A ať vám sdělí, kdy si odveze svůj majetek. Na děti, bohužel, neberte ohled, zatím jí je může ubytovat sociálka, nebo znovu její rodiče. A nebo ze sebe udělejte hlupáka, blbce / omlouvám se za ty názvy!/ a jděte bydlet pod most.
2x
Družka uvažovala zřejmě už od začátku o nekalostech vůči Vám. Třeba o svých dvou dětech Vám řekla až časem, jak píšete. Asi jen tak mezi řečí. A tohle se nedělá. Když jste spolu začali žít, měli byste o sobě navzájem vědět všechno. Paní asi nebude nic moc jako máma ani jako člověk. Protože se nestará o své děti a odložila je k prarodičům. To vypovídá o ní hodně.
A Vy jim všem děláte "oslíčku, otřes se". Platíte všechno sám. Ty děti za to nemohou a je hezké, že je Vám jich líto, ale nejsou Vaše. Postarat by se o ně měli oba rodiče. A nestaral se ani jeden z nich.
Prostě si určit den, kdy ji vystěhujete. Říct jí to třeba o víkendu ráno: "Tak se, Máňo,pakuj..." Buďte u toho, aby "čirou náhodou" nepřibalila to, co není její, ale Vaše.
Pronajímatel asi není normální. Zná Vás už 20 let, co Vám pronajímá byt. Zřejmě nejsou problémy, řádně platíte a neděláte žádný binec v domě. Proto nechápu, že by před slušným dlouhodobým nájemníkem dal přednost nějaké ženské kterou ani nezná. Myslím, že by se ještě divil. Na Vašem místě bych to tomu pánovi nesmlčela, že si Vás neváží.
Paní navíc neumí jednat napřímo, má pokřivený charakter. Správně by měla říct, že už s Vámi nechce být a ne místo toho chtít sebrat za Vašimi zády Váš byt. Prostě bič a pryč, víc si nezaslouží. Bohužel, i s dětičkami. Ať se také chvíli stará ona. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.