Zdravím.
Jestli se nepletu, tak dříve se chodilo na vojnu na dva roky (za komunistů). No jo, ale když jsem viděl Tankový prapor, tak když se rotný Smiřický (Vaculík) vrací domu tak říká: dva a půl roku. Jak jsme to mohli vydržet? Tak to někdo chodil na dýl? A nebo byl zavřený a musel nasluhovat? A rotný, neměli záklaďáci maximální hodnost četař?
Díky.
5x
Smiricky byl na vojne v 60 letech, tam to mohlo byt delsi.
Stejne jako pri kubanske krizi vojaci slouzili 6 mesicu dele. Klasicky zakladak mel jen do cetare, odchodem do civilu mohl dostat rotneho. Spagati meli az podporucika nebo porucika.
V rámci studia VŠ byla 2 roky vojenská příprava (každý týden jeden celý den), na konci se skládaly zkoušky a podle výsledků se dávala poddůstojnická hodnost (svobodník, desátník, četař). Ale při nástupu k útvaru měl velitel útvaru pravomoci povyšování a dělali to podle toho, jakou funkci potřebovali. Já jsem nastoupil jako svobodník, po 3 dnech mě povýšily na desátníka, po měsíci na četaře a po složení důstojnických zkoušek po 2 měsících na podporučíka. Pak se mnou vymetali všelijaké funkce a služby, které měli správně vykonávat vojáci z povolání.
Maxi absíci snad nikdy něměli hodnost rotnéhojen vojín - četař nebo pak rovnou podporučíci (samozřejmě, že ne hned ale postupem!)
Možná se pletu, ale praporčické hodnosti (od rotného po nadpraporčíka) měli vojáci z povolání, kteří nebyli ve velitelské funkci, ale zajišťovali provoz armády (proviant, sklady, techniku, výstroj, administrativu,...).
Většinou to tak sice bylo, ale nebylo to pravidlo-konkrétně u nás to byl velitel, nastupoval současně se mnou v roce 1982 k jednomu ženijnímu útvaru jako délesloužíci, rotný lelitel čtz=čety týlového zabezpečení (kuchaři, skladníci...). Pak se mnou na jedné budově velitel ženijně komunikační roty -původně přišel s rotmistrem a než útvar končil byl podpraporčík nebo už praporčík? to si již nepamatuji
5x
Protože jsem nastpoval na vojnu v roce 1958,k chemickému vojsku u letectva,tak jsem k modré uniformě nafasoval začátek v září a konec v listopadu za dva roky.V době karibské krize nám byla vojenská ZS prodloužena na neurčito,jako nástup na vyjímečné cvičení.Pak jen jsme čekali,až to pomine a čekali jsme na vánoce .Den před štědrým vešerem jsme odevzdali erár a dostali propouštěcí rozkaz.Na štědrý večer jsem byl doma.Jako vojenský specialista jsem pak absolvoval ,abych nevyšel ze cviku,každý rok cvičení cv rozsahu 6 týdnů,přesto že jiné odbornosti mohli mít jen 3 týdny,j
Takže na vojenskou službu byl každý dán do mlýna,jak se vojenským pánům zlíbilo.
Dnes mohu jen konstatovat,že jsem sloužil u dnes elitního sboru chemiků z Liberce.Snad jsem proboha něco neprozradil?
JABRAKA
4x
Základní vojenská doba sice byla 24 měsíců, ale pro komunisty nebylo nic nemožné. Vyhlásilo se cvičení k obraně vlasti a vojna se v klidu o pár měsíců natáhla. V tomto případě jde možná o souběh obého. Protažení vojny a nastavení za basu.
Záklaďáci neměli maximální hodnost četař. Smiřický byl sice záklaďák, ale zároveň vysokoškolák, takže mohl mít i vyšší hodnost rychleji. Ale třeba se pletu.
2x
Když skončila první světová válka, rozhodlo se samostatné Československo vyhlásit branný zákon, který se během let několikrát změnil. Zpočátku byla délka služby dlouhá 14 měsíců, od roku 1924 to bylo 18 měsíců a po roce 1933 už to byly dva roky. Každý voják, jenž absolvoval ZVS musel ještě absolvovat 4 cvičení v délce 14 týdnů. Samozřejmostí bylo zkrácení této služby pro muže, kteří se starali o rodinu, živnost nebo hospodářství.
Po druhé světové válce začala opět platit stejná pravidla jako v době před podepsáním mnichovské dohody, takže mladí muži nastupovali na výcvik po završení plnoletosti. Výjimkou byli samozřejmě studenti v určitém věku nebo ti, kteří byli jedinou mužskou silou v rámci hospodářství. S příchodem KSČ k moci se pravidla změnila. ZVS byla prodloužena na dva roky a platila pro muže ve věku od 17 do 60 let. Takto to trvalo až do sametové revoluce, kdy byla nastolena nová pravidla. Základní vojenská služba se postupně zkracovala až na jeden rok.
Jen malé upřesnění branná povinost nevznikla přesně od 17 let věku, ale 1.lednem v roce kdy dotyčný muž dosáhnul věku 18 let a končila pro změnu prosincem v němž muž dovrší věk 60let. Toto zatím platí dodnes.
Pro upřesnění pro mladíka narozeného třeba 30 prosincem to opravdu platilo od 17 ale zase další narozený 1.lednem to bylo hned až od 18 !
0x
Podle četnosti rukování jste byl zobákem půl roku nebo rok. Pak nastoupili mladí a oni dělali kretény. Tak to chodilo. Kombinace hloupého Slováka a vychytralého Pražáka nebylo pro bažanty nic příjemného. Ale stačilo se hned na počátku porvat do krve a už si nikdo zas tak moc nedovoloval. Někdo to nevydržel a zastřell se ve stráži, v naší rotě se jeden zbláznil z 24 hodinové šikany po dobu přijímače.
Dnešní mladí by to nejspíše nedali.
0x
Jednou mi někdo starší říkal, že v době karibské krize se chodilo na vojnu na 3 roky... Jinak obvykle se pak chodilo na dva roky a vysokoškoláci na rok...
Můj kolega z práce, dnes již tedy nebožtík mi tvrdil že byl tři roky a bylo to v době k.k... Už se ale nezeptám...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.