Nejste přihlášen/a.
Mám tím namysli...
- buď že jsou vidět hodně např. lidem na ulici - že lidé si toho člověka hned všimnou, že je něčím divný, nebezpečný apod.
- nebo jsou skutečně nebezpečné pro společnost, tedy jsou vidět na různých hrůzných statistikách, které jsou prezentovány v médiích. (Důležité je, že o těch statistikách má veřejnost povědomí - například s anorexií se pojí nejvyšší sebevražednost ze všech psych. diagnoz, ale moc lidí to neví)
Osobně mě napadly následující diagnozy:bipolárně afektivní porucha, ADHD, schizofrenie či narcistická porucha osobnosti, nadměrné užívání určitých drog
Máte prosím jěště nějaké nápadyy?
Děkuji za odpověď
2x
Co všechno je vidět:
Od dětství jsem znala chlapce mentálně rerardovaného. Myslím, že nechodil ani do pomocných škol, jen tak doma přežíval. Chodil ven s maminkou nebo sám jen v okolí bydliště. Měl poměrně výraznou a lehce zapamatovatelnou tvář. Pokud ještě žije, bylo by mu dnes něco přes 60 let. V době, kdy by mu bylo asi 40, jsem tu jeho tvář zahlédla ve skupině dětí a mladistvých. Máme zde takové centrum pro různě postižené děti. Ptala jsem se jejich průvodkyně, co mezi mimi dělá X. Odpověděla, že to není X, ale někdo jiný. A k neuvěřitelné podobě mi sdělila, že "oni jsou takoví všichni". Nechtěla jsem to rozporovat, ale pak zase po letech jsem v úplně jiné skupině, která asi přijela z jiného města na výlet, stejnou tvář viděla znova. A pak někde v televizi nebo na internetu velmi podobnou dívku, také mentálně postiženou. Obsluhovala někde v kavárně provozované nějakou nadací. Nevím, proč a u jakého psychického postižení se ty stejné rysy tváře opakují. Ale je to tak.
Pak ještě zmiňujete drogy. Za drogy považujeme i alkohol a tabák. Mnoho alkoholiků má červený nos. Mnoho silných kuřáků má žluté zuby, žluté prsty a zažloutlé vousy.
@byvalapacienta Downuv syndrom ale není psychiatrická diagnóza...patří do kategorie vrozených vad, konkrétně abnormality chromozomů (bez zařazení).
Určité vrozené vady stigmatizují tvář, případně tělo, na tom není nic divného. Lidé s Marfanovým syndromem jsou také mnohdy podobní, ovšem duševně jsou zcela normální.
2x
U sebevražd bych tipovala nejvíce lidí s depresemi. Jsou nešťastní jednoduše a nepřesně řečeno. Ale myslím, že u sebevraždy často půjde i o neléčenou depresi a proto nevyjdou statistiky správně. Deprese není nikde zapsaná. Nebo je člověk zakomplexovaný a nevěří si až tak, že jeho negativní myšlenky depresi a vnitřní přetlak tvoří.
Paradoxně si myslím, že nejvíc je viditelný vztek, a když někdo vybuchuje a vzteká se skoro bezdůvodně, psychická nerovnováha to je, jen se všichni tváříme, že zlost se dá tolerovat a porucha to není, když se sebou někdo neumí pracovat, nebo častěji nechce. Podle mne by vysoká vznětlivost mohla vyhrát (je nejvíce a nejčastěji vidět), i když se za duševní poruchu zatím nepovažuje.
1x
je velmi těžké to takhle zobecnit. Pokud je člověk neléčený, dá se to poznat a je jedno jestli má panickou poruchu nebo anorexii (která se dá poznat podle většinou nízké váhy, atd). Poruchy se dají i skrývat třeba i existuje druh deprese, kdy nemocný naoko schovává příznaky. Jakákoliv nemoc je nebezpečná pro člověka v ten daný moment. Sebevraždy jsou důsledkem velkého množství poruch. Když ale vezmu v potaz třeba bipolarni afektivní poruchu, tak v období mánie poznáte, že se s člověkem něco děje, ale spousta lidí to dává za vinu drogám (třeba heroinu).. podle mě nepoznáte přímo diagnózu, ale její důsledky (nízká váha, vypadavani vlasů, nekomunikace, smutek, strach, úzkost, tlak na hrudi,...). Někdy i pro odborníky je velmi těžké poznat, zda daná osoba něčím trpí a čím...
doplněno 20.04.22 22:25: Jinak si myslím, že sebevraždy páchají nejvíce lidé, kteří mají neléčenou nebo i léčenou depresi nebo depresivně-úzkostnou poruchu..
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.